Článek
Podnikatelé běžně zažívají situace, kdy namísto práce či volného času musí trávit hodiny na úřadech nebo při vyplňování formulářů. V průměru jim plnění administrativních povinností zabere ročně více než 230 hodin, což je v přepočtu šest pracovních týdnů. Nejenže to brání v rozvíjení podnikání, ale také z toho plynou náklady, které je nezbytné pokrýt. Musí například platit mzdu zaměstnancům určeným na vyřizování administrativy. Podle aktuální průměrné hrubé mzdy to může být náklad ve výši zhruba 61 tisíc korun.
Do toho jim vznikají i nepřímé náklady v podobě školení o bezpečnosti práce, které si podniky platí ze svého. To pak může představovat více než týden práce na jednoho zaměstnance. Musíme systém zjednodušovat. Podle Světové banky je ČR v otázce míry regulací, které postihují malé a střední podniky, na 41. místě z dvou set zemí.
Podnikatel v zajetí povinností
Přílišná byrokracie má na podniky v Česku značný dopad. Ať už jde o zdravotní a bezpečnostní normy jako například zajišťování lékařských prohlídek pro zaměstnance, daňové povinnosti jako je registrace k DPH nebo enormní papírování spojené s pojištěním, daňovými přiznáními či různé smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Komplikuje to investice do inovací i expanze, navíc kvůli tomu české firmy ztrácí konkurenceschopnost na globálních trzích.
Nesmíme pominout ani psychický nápor s tím spojený. Záplava administrativních povinností často vede ke stresu a frustraci. Neustálý tlak na dodržování všech předpisů může snadno vést k psychickým problémům a vyhoření. Systém se musí upravit tak, aby podmínky pro podniky bylo možné splnit.
Nutnost okamžitých opatření
Na začátku května vláda schválila balíček 29 opatření, který navazuje na dva předešlé. Ten sice má za úkol ubrat z byrokratické nálože, avšak až do září běží lhůta, do kdy mohou jednotlivé resorty podávat návrhy na realizaci jednotlivých opatření. Do té doby je potřeba aktivně zlepšovat současnou nevyhovující situaci.
To dokládá například žaloba z dubna letošního roku podaná EU na ČR kvůli tomu, že do svého práva nepřevedla směrnice o posuzování přiměřenosti profesních zákonů. Hrozí nám tak, že budeme odsouzeni za nepřijetí opatření, která by pomohla snížit byrokracii. Musí se proto začít konat okamžitě, protože již nyní značně zaostáváme za zbytkem EU.
Tři hlavní kroky ke zlepšení situace
Digitalizace
Nejpodstatnějším krokem je digitalizace. Měli bychom se soustředit na zavedení jednotného digitálního portálu pro všechny administrativní úkony, čímž značně snížíme čas strávený na úřadech a při vyplňování formulářů. V současnosti se sice objevují první vlaštovky, jako je Právní elektronický systém od Hospodářské komory, který je však placený.
Podnikatelé by v portálu měli přístup k nezbytným administrativním službám a mohli by skrze něj komunikovat s úřady. K vyřizování písemností by měl stačit prostý elektronický podpis. Vytvoření smysluplného a promyšleného podpůrného prostředí pro podnikatele je předpokladem prosperity.
Zjednodušení výběru daní a pojistného
Také současné nastavení formálních náležitostí týkající se předkládání daňových výkazů a dalších dokumentů nemůžeme považovat za šťastné. Podnikatelé musí velmi často vyplňovat několik různých formulářů spadajících pod několik úřadů.
V tom by pomohlo sjednocení výběru daní a pojistného do jednoho kroku. Na místě je zjednodušení a snížení počtu povinných hlášení a určení jedné odpovědné instituce, případně nastavení efektivnější spolupráce mezi Finanční správou, ČSSZ a se 7 zdravotními pojišťovnami. Řešením je jednotné inkasní místo, které umožní zaměstnavatelům podávat všechny odvody prostřednictvím jedné instituce.
Není zde žádný logický důvod, proč požadovat tolik papírování. Ve spoustě případech stát požaduje informace, které již dávno k dispozici má, a tak nedává smysl je vyžadovat znovu. Musíme vytvářet prostředí, které bude českým firmám pomáhat v rozvoji a podpoří jejich konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Je to v zájmu celé ekonomiky.
Individuální přístup
V současnosti narážíme také na to, že je velmi složité zjistit, jaké povinnosti se vztahují na koho. Výraznou úlevou by bylo zavedení individuálního přístupu na základě obratu podnikatele. Podle toho by pro jednotlivé skupiny měly plynout rozdílné povinnosti.
Firmy s obratem do 50 milionů by měly vést podvojné účetnictví. Také by se na ně mělo vztahovat zjednodušené daňové přiznání a povinnost jeho podávání pouze třikrát do roka. Podniky s obratem vyšším než 50 milionů by měly dodržovat stávající pravidla.
