Ve škole se nejlíp lže (recenze: Profesorka - Freida McFadden)

Jestli si z knih Freidy McFadden odnesete jednu věc, pak to, že závěrečný zvrat přepisuje všechno, co jste si do té chvíle mysleli. Jeho účelem není jen stočit děj do nečekaného směru, ale rovnou podrazit čtenáři nohy. Profesorka v téhle disciplíně soutěží také, jen s jedním háčkem: její největší zvrat je možná silnější v nápadu než v samotném provedení.

Podrobný rozbor a zhodnocení Profesorky – včetně informací o nově odhalené identitě autorky, žánrovém kontextu domestic thrilleru a shrnutí děje – přináší epizoda podcastu Proč je to bestseller, kterou si můžete pustit na YouTube a v podcastových aplikacích:

Stručně k ději: Eve Bennettová učí matematiku na Casehamské střední, její manžel Nate je oblíbený profesor angličtiny a literatura mu není jen povoláním, ale i prostředkem, jak svádět studentky. Do těchto středoškolských kulis vstupuje dívka Addie, která si s sebou nese špatnou pověst, loňský skandál a tajemství, kvůli němuž se na ni okolí dívá jako na časovanou bombu.

Základní otázka je prostá. Komu věřit? Přísné, chladné matikářce? Charismatickému učiteli s duší básníka? Osamělé studentce? Nebo nikomu z nich? McFadden od začátku staví příběh jako hru s více různými verzemi reality. Každý něco skrývá, každý působí trochu podezřele a škola se pomalu mění v místo, kde se vaším úkolem není se něco naučit, ale přežít.

V dubnu 2026 bylo odhaleno, že Freida McFadden je pseudonym americké lékařky Sary Cohenové, která se dlouho skrývala za autorskou identitou a naplno ji odhalila až ve chvíli, kdy už byla mezinárodní literární hvězdou (s veleúspěšnou filmovou adaptací na kontě). Pochází z Manhattanu, vystudovala matematiku a lékařství, pracovala v neuro-medicíně a k psaní se dostala mimo klasický literární provoz – přes self-publishing, digitální platformy a čtenářské komunity. Její nejslavnější román Pomocnice z ní udělal fenomén moderního psychologického thrilleru a na konci loňského roku měla premiéru filmová verze.

Toto zázemí je pro čtení Profesorky důležité. McFadden se nesnaží okouzlovat stylistickými kouzly a vytříbenými větami. Spíš pracuje jako striktní inženýrka zápletek. Krátké kapitoly, jednoduché věty, přímý tah na čtenáře a na zřeteli jeho pohodlí (nesmí při čtení tápat), cliffhangery, nedůvěryhodné perspektivy a závěrečný zvrat, který má zpětně přeuspořádat celou knihu. To je její již osvědčená metoda, která může při další variaci působit až mechanicky. Ale když zafunguje, výsledná kniha – Profesorku nevyjímaje – se čte zatraceně rychle.

Profesorka spadá do oblasti domestic thrilleru, jen místo bohatého domu, manželské ložnice nebo rodinné kuchyně jako v Pomocnici využívá navíc i školu. A funguje to překvapivě dobře. Škola je prostor, kde vládnou autority, reputace, pravidla a hierarchie. Jenže právě proto se v ní dá výborně klamat, manipulovat a zneužívat moc.

Když si vypůjčím grafický motiv z obálky – McFadden v Profesorce rozřezává červivé jablko vztahů na střední škole. Na povrchu vidíme profesory, studenty, školní časopis, známky, pověst, ale i drby a šikanu. Pod slupkou se ale hýbou věci ještě mnohem nepříjemnější: grooming, stud, zamlčování, gaslighting, společenské masky a otázka, jestli systém skutečně chrání ty, které chránit má.

Nečekejte ovšem hutný psychologický román, který se bude dlouze nořit do vnitřního světa postav nebo do vyargumentované společenské kritiky. Tady jde stále hlavně o tempo. McFadden nechce, abyste nad každou větou meditovali. Chce, abyste dočetli kapitolu, řekli si „dám si ještě jednu“ a za chvíli se přistihli, že čtete do půl druhé ráno. V tomto ohledu je Profesorka velmi účinná. Je to kniha, která čtenáře vcucne a druhý den vyplivne.

Nejsilnější i nejslabší stránka knihy leží na stejném místě: v závěrečném přepisu perspektivy. McFadden o své tvůrčí metodě tvrdí, že při plánování thriller staví od finálního odhalení zpětně – a je to znát. Celý příběh směřuje k momentu, kdy má čtenář pochopit, že četl něco trochu jiného, než si myslel.

U Profesorky ten zvrat rozhodně není malý. Dokonce je tematicky důležitý, protože se dotýká cyklu zneužívání, moci a pokřivené spravedlnosti. Jenže kniha mu paradoxně nedá dost prostoru, aby naplno dolehl. Místo aby poslední odhalení rozsekalo čtenářské emoce na nudličky, spíš ho donutí říct si: Hmm, zajímavé, ale co já s tím? Nešlo to podat silněji?

Tady se ukazuje limit McFadden. Když její konstrukce zafunguje, je z ní výborný page-turner. Když se ale některá nosná část kinklá, zůstane nám před očima hlavně kostra mechanismů. Postavy jsou účelné, ale ne vždy hluboké. Některé motivace jsou spíš funkční než úplně přesvědčivé. A závěr má na můj vkus o něco větší ambice, než jaké dokáže předat v emocích.

Jenže i s těmito výhradami se Profesorka čte výborně. McFadden přesně ví, kdy kapitolu useknout, kdy přihodit podezření a kdy změnit úhel pohledu. Nehraje si na vysokou literaturu a vlastně by bylo nefér jí to vyčítat. Nabízí svižný psychologický thriller, který se žene dopředu, pracuje s nepříjemným tématem a umí čtenáře držet v napětí.

Kdo čeká novou Zmizelou nebo Dívku ve vlaku, revoluční domectic thrillery, může být zklamaný. Kdo chce temné, rychlé a trochu trashové čtení s výrazným závěrečným WAU efektem, bude nejspíš spokojený. Profesorka dobře ukazuje, proč McFadden čtou miliony lidí po celém světě: protože přesně ví, jak čtenáře chytit za límec a nepustit. Ostatně, i český vydavatel připravuje další překlady jejích knih v rychlém tempu a v červnu 2026 už vychází další mcfaddenovka Přítel.

A i když mě tentokrát finální zvrat nepoložil na lopatky tak, jak asi měl, pořád platí, že jsem knihu přečetl skoro na jeden zátah. To se u thrilleru rozhodně počítá. Proferorka z předmětu Napětí rozhodně nepropadá.

Poslechněte si epizodu podcastu Proč je to bestseller věnovanou románu Freidě McFadden a románu Profesorka. Najdete ji na YouTube a v podcastových aplikacích jako Spotify nebo Podcasty.cz.

Autorka: Freida McFadden
Název: Profesorka
Originální název: The Teacher
Překlad: Naděžda Funioková
Nakladatelství: Kalibr (Euromedia Group)
Rok českého vydání: 2026
 Žánr: domestic thriller
Hodnocení: 80 %