Článek
Akademici si uznání za své studijní úspěchy beze sporu zaslouží. Ve většině případů totiž strávili učením dlouhá léta. A nejen to, dokonce v tom byli patrně dobří, když jejich jména zdobí ona významná písmenka. Titul je tak, alespoň v naší společnosti, jistý společenský ukazatel, určitý důkaz vzdělanosti a především předmět náležité pýchy.
O významnosti uznání a úcty pojednává i známá Maslowova pyramida lidských potřeb. Po pozitivní zpětné vazbě prahnou všichni. A jestliže našemu křestnímu jménu nepředchází Bc. nebo Mgr., nebo pokud naše příjmení trvale nesousedí se zkratkou Ph.D., studovali jsme vůbec? Otázka, jestli se absolventi univerzit více těší z toho, jestli nabyli vzdělání, nebo že všichni okolo teď budou moci vědět, že se tak stalo, není totiž vůbec od věci.

Maslowova pyramida potřeb
Oslovení titulem je zkrátka vyjádření respektu. To, že ale někoho oslovím příslušným slovíčkem, přeci ještě neznamená, že k němu respekt skutečně chovám. Důležitější přeci je, jak na onen začátek konverzace navážu a jak ke komunikaci budu přistupovat nadále. Jsem přesvědčený o tom, že jestliže oslovím profesora jeho příjmením, nerespektuji ho o nic méně, než kdybych ho nazval profesorem. Možná i naopak. Využití jména druhé osoby při dialogu jej činí osobnějším, otevřenějším. Navazuje bližší vztah, což zároveň nutně neznamená, že ho dělá méně profesionálním.
Stejně jako profesoři a docenti říkají svým studentům jmény, jestliže je tedy znají, a zdviženou ruku nevyvolávají s otázkou „ano, studente?“, proč by žáci měli jednat jinak? Obdobně jako vyučujícího zajímá dotaz např. Lukáše, proč by pak Lukáš nemohl názorově oponovat např. panu Konečnému? Domnívám se, že studenti jako nejlepší učitele vnímají zpravidla ty, z jejichž strany cítí skutečný zájem. A skutečný zájem cítí z těch, kteří nedbají na zastaralé akademické normy a jejich ego oželí opomenutí titulu na úkor toho, aby měl žák dojem, že je jeho existence a studijní snaha brána v potaz, a není dalším z tisíců bezejmenných studentů.
Sám nemám problém s tím nazvat kohokoli příslušným titulem. Mrzí mě jen, že si někteří na ozdobnou zkratku potrpí natolik, že jsou schopni sami sebe uvést do stavu rozčilení, jestliže tak někdo nečiní.





