Článek
Stresovými situacemi si na denní bázi prochází naprostá většina lidí. Ať už se jedná o maličkosti jako spěch na ranní vlak nebo důležitější události ve formě důležitých schůzek či jednání, často míváme pocit, že stresu zkrátka nelze uniknout.
Někteří se snaží od stresu odreagovat pohybem, jiní meditují a nemalá skupina lidí sáhne po cigaretě nebo jiné návykové látce. Ačkoli tyto metody běžně fungují, zejména pak pohyb a meditace, jejichž pozitivní účinky byly doloženy stovkami studií, nejedná se o aktivity, které můžeme začít vykonávat hned, jakmile začneme cítit otěže naší psychiky. Přeci jen není vhodné začít dělat dřepy uprostřed praskajícího vlaku nebo meditovat uprostřed porady. Abych však pouze nejmenoval věci, které v reálném čase nemohou efektivně fungovat, v následujícím odstavci popíšu jednoduchý trik, který vám hladinu stresu sníží během několika vteřin.
Metoda fyziologického povzdechu
S naprosto fantastickou metodou přichází americký neurovědec a profesor na Stanford University Andrew Huberman, kterou popisuje v několika epizodách svého podcastu jménem Huberman Lab, v němž rozebírá rozličná témata týkající se fyzického i psychického zdraví.
Doktor Huberman posluchačům líčí, kterak jednoduché dechové cvičení nesoucí název fyziologický povzdech (physiological sigh) dokáže okamžitě snížit stresovou hladinu. Nepotřebujete k ní přitom vůbec nic a praktikovat ji můžete kdykoli a kdekoli.
Metoda fyziologického povzdechu je i přes její zázračné účinky velice jednoduchá. Stačí se totiž dvakrát za sebou nadechnout a navázat dlouhým výdechem. Možná se ptáte co dál, ale to je všechno. Pojďme se podívat na fyziologii celého procesu.
Proč funguje?
Když se cítíme vystresování, naše plicní váčky kolabují, což brání efektivní výměně kyslíku. První hluboký nádech tyto malinké váčky nafoukne a ten druhý, ač je velice krátký, jelikož ten první by měl sám o sobě naplnit takřka celé plíce, váčky plně dofoukne. Výdech, který následuje, vyloučí z těla přebytečný oxid uhličitý, který se ve stresových situacích a při zadržování dechu hromadí.
Toto dechové cvičení aktivuje parasympatický nervový systém (systém, který tělu umožňuje relaxaci) a snižuje tepovou frekvenci. Během několika vteřin tak optimalizuje poměr mezi kyslíkem a oxidem uhličitým.
Opakuji tedy: hluboký nádech -) bezprostředně další nádech, který kompletně naplní plíce -) výdech
Nebuďte skeptičtí
Žádám vás, abyste k této metodě nepřistupovali skepticky a alespoň jednou ji při stresové situaci zkusili využít. Sám jsem od ní prve nečekal mnoho. Nevěřil jsem totiž, že by mi tak prosté cvičení dokázalo zahnat stres ve vypjaté situaci. Navíc jsem choval nepochopitelné přesvědčení, že dechové cvičení je určené primárně pro jogíny nebo důchodce.
Jelikož jsem však měl jen několik dní do ústní maturitní zkoušky, usoudil jsem, že za zkoušku nic nedám. Efektivitou metody jsem byl ale šokován. I v tak stresující chvílí, jako je čekání na řadu před maturitní zkušební místností, mi alespoň krátkodobě dokázala pomoci se stresem a odlehčit hlavu. Zanechte tedy neopodstatněných předsudků a metodu vyzkoušejte. O výsledky se pak můžete podělit v diskuzi.
Stres? Nádech. Nádech. Výdech.
Zdroje:
https://www.hubermanlab.com/episode/using-science-to-optimize-sleep-learning-and-metabolism
https://www.hubermanlab.com/episode/tools-for-managing-stress-and-anxiety
