Článek
Když Zdeněk Miler v 50. letech vytvořil postavičku Krtečka, jen stěží mohl tušit, že se z ní stane jeden z nejúspěšnějších českých kulturních exportů. První film „Jak krtek ke kalhotkám přišel“ vznikl v roce 1957 a odstartoval sérii, která nakonec čítala 49 animovaných snímků. Díky minimálnímu množství dialogů mohl být Krteček snadno vysílán prakticky kdekoliv na světě. Popularitu získal nejen v Evropě, ale také v Asii, zejména v Číně a Japonsku.
Smrt autora otevřela složitou právní bitvu
Právě celosvětová známost značky způsobila, že autorská práva měla mimořádnou hodnotu. Na trhu se objevovaly tisíce výrobků s motivem Krtečka od hraček a školních potřeb až po textil či reklamní předměty. Každá licence znamenala další příjmy.
Zdeněk Miler zemřel v listopadu 2011 ve věku 90 let. Krátce poté se rozhořel spor o to, kdo má právo nakládat s jeho dílem a udělovat licence k využívání postavičky Krtečka. V centru konfliktu stála Milerova vnučka Karolína Milerová, která tvrdila, že získala od dědečka licenční oprávnění k jeho tvorbě ještě za jeho života. „Pro mě je krtek jako dítě, duch naší rodiny v nejčistší podobě,“ říkala.
Na druhé straně stála správkyně dědictví Milena Fischerová a další členové rodiny. Ti zpochybňovali platnost smluv a upozorňovali, že není jasné, jaký rozsah práv měl autor své vnučce skutečně převést. Následovala série soudních sporů, které se táhly řadu let.
Krteček byl a stále je velice lukrativní postavičkou
Soud: Licence byla neplatná
Jeden z klíčových okamžiků přišel v roce 2019. Vrchní soud v Praze potvrdil, že smlouva, na jejímž základě Karolína Milerová poskytovala licence ke Krtečkovi, je neplatná. Podle soudu nebyl rozsah převáděných práv dostatečně určitě vymezen. Verdikt se přitom netýkal pouze samotného Krtečka, ale celého autorského díla Zdeňka Milera. Rozhodnutí mělo významné důsledky. Znamenalo totiž, že licence poskytované na základě této smlouvy byly právně problematické a že kontrolu nad autorskými právy musí řešit dědické řízení.
Dědické řízení po Zdeňku Milerovi se nakonec protáhlo na více než osm let. Důvodem nebyla jen hodnota majetku, ale především složitost autorských práv a sporů mezi jednotlivými dědici. Veřejnost sledovala jeden z nejznámějších českých sporů o duševní vlastnictví. „Krtek je jediná figura, do níž děda projektoval sám sebe,“ vysvětlovala Karolína Milerová.
Ve hře nebyly pouze licenční smlouvy. Součástí pozůstalosti byly také obrazy, finanční prostředky na účtech, dluhopisy a další majetek. Podle dokumentů citovaných médii bylo v pozůstalosti téměř dvě stě obrazů, jejichž hodnota byla odhadována na zhruba 30 milionů korun.
Kdo nakonec dědil
Definitivní dohoda přišla až v roce 2020. Po Zdeňku Milerovi nakonec dědilo šest osob – jeho vdova Emílie, děti Barbora, Kateřina a Michael, vnučka Karolína a také správkyně dědictví Milena Fischerová. Součástí vypořádání byly podíly na majetkových právech, obrazech i finančních prostředcích.
Největší podíl na majetkových autorských právech získala dcera Barbora, které připadlo 40 procent. Vdova Emílie a další dvě děti autora získaly po 20 procentech. Současně se dědicové dohodli na ukončení vzájemných soudních sporů.
Značka za desítky milionů a Krteček žije dál
Případ Krtečka ukázal, že největší hodnotou moderních umělců nemusí být fyzický majetek. Zatímco domy, pozemky či obrazy lze ocenit relativně snadno, hodnota známé značky může být mnohonásobně vyšší. Licenční příjmy z využívání Krtečka totiž dlouhodobě generovaly milionové částky a představovaly jeden z nejcennějších prvků celé pozůstalosti. Právě proto se spor netočil pouze kolem rodinných vztahů. Šlo také o kontrolu nad obchodní značkou, která měla potenciál přinášet příjmy ještě mnoho let po smrti svého tvůrce.
Navzdory vleklým soudním sporům zůstává Krteček jednou z nejznámějších českých postav. Jeho příběhy se vysílají dodnes a značka si udržuje popularitu i v zahraničí. Po smrti autora navíc vznikly nové projekty, například česko-čínský seriál „Krtek a Panda“, který ukázal, že postava vytvořená před téměř sedmdesáti lety stále oslovuje nové generace diváků.
Dědictví po Zdeňku Milerovi se tak stalo učebnicovým příkladem toho, jak obrovskou hodnotu mohou mít autorská práva. Zatímco samotný autor odešel, jeho nejslavnější dílo zůstává nejen součástí české kultury, ale také významným obchodním aktivem, o které se vedly jedny z nejsledovanějších dědických sporů v novodobé historii České republiky.
Zdroje: autorský článek s využitím
