Hlavní obsah
Věda a historie

Bylo jí pět let, když ji zasáhl granát. Příběh Sarajevské princezny dodnes dojímá celý svět

Foto: M Kumstátová, ChatGPT

Bylo jí jen pět let a hrála si venku, když její život během okamžiku změnil výbuch minometného granátu. Malá Irma se stala symbolem války v Bosně. Méně známý je ale příběh lékaře, který se odmítl vzdát a bojoval o její život do poslední chvíle.

Článek

Stačilo několik vteřin.

Ještě před okamžikem byla pětiletá Irma Hadžimuratović obyčejnou holčičkou vyrůstající v Sarajevu. Pak se ozvala exploze. Střepiny minometného granátu ji těžce zranily na hlavě a během několika okamžiků bojovala o život.

Bylo léto roku 1993. Sarajevo už déle než rok žilo pod neustálou palbou. Lidé nevěděli, jestli se vrátí domů z cesty pro vodu nebo chleba. Přesto se rodiče snažili dětem dopřát alespoň kousek normálního dětství. Ani to ale často nestačilo.

Nemocnice, kde docházelo úplně všechno

Irmu převezli do nemocnice v kritickém stavu. Přijal ji chirurg Edo Jaganjac, který už měl za sebou stovky operací obětí války.

Nechyběli mu zkušenosti. Chybělo téměř všechno ostatní.

Léky byly na příděl, zdravotnický materiál docházel a elektřina často vypadávala právě ve chvíli, kdy lékaři stáli nad operačním stolem. Přesto se nevzdávali. Každý zachráněný život byl malým vítězstvím uprostřed války.

Jaganjac se svým týmem dokázal Irmu stabilizovat. Brzy ale pochopil, že pokud má přežít bez trvalých následků, potřebuje operaci, kterou obléhané Sarajevo nabídnout nemohlo.

O jednu holčičku začal bojovat celý svět

Zdálo by se, že převézt těžce zraněné dítě do zahraniční nemocnice bude samozřejmostí.

Nebyla.

Vyjednávání trvala dlouhé dny. Každá hodina přitom znamenala další riziko. Lékaři, humanitární pracovníci i novináři se snažili přesvědčit politiky a mezinárodní organizace, aby transport konečně povolili.

Když o Irmě informovala BBC, její příběh zasáhl miliony lidí. Média jí dala jméno, pod kterým ji svět zná dodnes – Sarajevská princezna.

Najednou už nešlo jen o jednu pacientku. Irma se stala tváří tisíců bosenských dětí, které se ocitly uprostřed války, aniž by chápaly proč.

Kniha, která nevznikla kvůli slávě

Edo Jaganjac nebyl spisovatel.

Byl lékař, který se po válce rozhodl, že nesmí dovolit, aby se na podobné příběhy zapomnělo. Proto napsal knihu Sarajevská princezna.

Nejde o román plný literárních ozdob. Je to syrové svědectví člověka, který den co den držel v rukou životy dětí. Popisuje chvíle, kdy lékaři museli operovat pod hrozbou ostřelování, i okamžiky, kdy přes veškerou snahu nedokázali své malé pacienty zachránit.

Právě tato upřímnost dělá z knihy jednu z nejsilnějších výpovědí o válce v Bosně.

Nový život, na minulost ale zapomenout nešlo

Po válce našel Edo Jaganjac nový domov v České republice. Začal pracovat ve Fakultní nemocnici v Motole a dál zachraňoval lidské životy.

Na Sarajevo ale nikdy nezapomněl.

Stejně jako nezapomněl na Irmu a stovky dalších dětí, které prošly jeho rukama. Jejich příběhy se staly součástí jeho života navždy.

Jedna holčička připomněla osud tisíců dalších

Příběh Sarajevské princezny dodnes dojímá čtenáře po celém světě. Nejen proto, že vypráví o statečném lékaři nebo o malé dívce.

Připomíná totiž něco mnohem důležitějšího. Za každou fotografií z války, za každým televizním záběrem i za každou statistikou se skrývá skutečný lidský život.

A někdy stačí příběh jedné pětileté holčičky, aby si to svět znovu uvědomil.

Zdroje

Jaganjac, Edo. Sarajevská princezna. Praha: Ikar, 2015. ISBN 978-80-249-2668-4.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz