Na dovolenou jich přijelo jedenáct. Z turistické lodi se vrátili jen dva

Tia Colemanová vyrazila s rodinou na dovolenou do amerického Bransonu. Bylo jich jedenáct a program vypadal přesně tak, jak rodinné prázdniny vypadají. Společné zážitky, atrakce, fotografie.

Jedním z nich měla být projížďka obojživelným vozidlem po Table Rock Lake.

Na souši vypadalo trochu jako autobus, na vodě fungovalo jako loď. Turisté v Bransonu za podobné projížďky běžně platili a nic nenasvědčovalo tomu, že právě tahle bude jiná.

Jenže 19. července 2018 se k jezeru blížila prudká bouře.

Když bylo po všem, z jedenáctičlenné rodinné skupiny přežili jen dva.

Takzvané duck boats jsou obojživelná vozidla schopná pohybovat se po silnici i po vodě. Turistická atrakce měla kořeny ve vojenské technice z období druhé světové války.

Stretch Duck 7, do kterého Colemanovi nastoupili, byl původně vyroben v roce 1944 a později upraven pro turistický provoz.

Toho červencového dne bylo na palubě 31 lidí – 29 cestujících a dva členové posádky.

Výlet měl běžně začínat jízdou po souši a teprve potom měla přijít vodní část. Kvůli blížícímu se špatnému počasí však pořadí změnili.

Nejdříve se pojede na jezero.

Právě toto rozhodnutí se ukázalo jako zásadní.

Bouře nebyla úplně nečekaná.

Americká Národní meteorologická služba vydala už několik hodin před nehodou pro oblast výstrahu před silnými bouřkami. Následovalo ještě závažnější varování.

Podle závěrečné zprávy amerického Národního úřadu pro bezpečnost dopravy (NTSB) bylo varování před silnou bouřkou vydáno přibližně minutu předtím, než Stretch Duck 7 opustil nástupní místo na souši.

Turisté přitom ještě nebyli u jezera. Místo, odkud vyráželi, bylo vzdálené přibližně šest mil.

Provozovatel věděl, že se počasí zhoršuje. Vedoucí proto posádce doporučil změnit pořadí programu a absolvovat nejdříve vodní část.

Stretch Duck 7 nebyl jediný. Po vydání bouřkového varování zahájila vodní část programu také další tři vozidla společnosti.

Stretch Duck 7 vjel na Table Rock Lake.

Přibližně o pět minut později dorazila hlavní část bouřkového systému.

Vítr prudce zesílil. Podle vyšetřovatelů dosahovaly nejvyšší zaznamenané nárazy rychlosti kolem 117 kilometrů za hodinu. Na jezeře se zvedaly vlny vysoké zhruba jeden až jeden a půl metru.

Na videích z onoho večera je vidět obojživelné vozidlo zápasící s rozbouřenou hladinou.

Posádka se pokusila vrátit na břeh.

Už to nestihla.

Vlny začaly zaplavovat příď a voda pronikala dovnitř.

Stretch Duck 7 se postupně ponořoval stále hlouběji.

Podle NTSB se nakonec potopil přibližně 250 stop, tedy asi 76 metrů, od rampy, po které mohl vyjet z vody.

Pomoc byla na dohled.

Přesto zahynulo 17 lidí.

Čtrnáct osob se podařilo zachránit. Sedm z nich skončilo v nemocnici.

Mezi přeživšími byla i Tia Colemanová.

Její manžel a děti takové štěstí neměli.

Rozměr katastrofy naplno ukázal až seznam obětí.

Colemanovi přijeli do Missouri jako jedenáctičlenná rodinná skupina. Devět z nich zahynulo.

Tia přišla při jediné nehodě o manžela Glenna a jejich tři děti. Zemřeli také další příbuzní.

Z celé skupiny přežila ona a její třináctiletý synovec.

Ještě děsivější jsou okolnosti, které později popsala vyšetřovatelům.

Tia vzpomínala, že když se vozidlo začalo potápět, snažila se dostat ven. Voda ji stáhla dolů. Když se nakonec dostala na hladinu, kolem sebe už svou rodinu neviděla.

Později veřejně řekla, že ztratila všechny své děti.

Rodinná dovolená skončila během několika minut katastrofou, kterou přežila téměř sama.

Vyšetřování se nezabývalo jen počasím.

Stretch Duck 7 měl nad prostorem pro cestující pevnou stříšku podepřenou konstrukcí. Za běžného provozu chránila turisty před sluncem a deštěm.

Při rychlém potopení se ale mohla změnit v překážku.

NTSB později dospěla k závěru, že právě pevná stříška ztížila cestujícím únik z potápějícího se plavidla a přispěla k vysokému počtu obětí.

Nebylo to přitom úplně nové zjištění.

Devatenáct let před tragédií v Bransonu se v Arkansasu potopilo jiné turistické obojživelné vozidlo, Miss Majestic.

Zahynulo třináct lidí.

Po této nehodě NTSB upozorňovala mimo jiné na nedostatečnou schopnost těchto vozidel zůstat na hladině při zaplavení a na problémy s únikem cestujících.

Některá doporučení ale nebyla realizována způsobem, který by podle vyšetřovatelů zabránil další tragédii.

Po potopení Stretch Duck 7 proto NTSB problém otevřela znovu.

Závěr vyšetřování byl poměrně jednoznačný.

NTSB označila za pravděpodobnou příčinu potopení pokračování vodních turistických jízd poté, co bylo pro Table Rock Lake vydáno varování před silnou bouřkou.

Vozidlo se následně dostalo přímo do mimořádně prudkého bouřkového systému.

K potopení podle vyšetřovatelů přispěly také konstrukční nedostatky a nedostatečná rezervní vztlaková schopnost plavidla. K počtu obětí pak přispěla konstrukce pevné stříšky, která komplikovala únik.

Jinými slovy, nešlo jen o situaci, kdy turistickou loď znenadání překvapilo špatné počasí.

Nebezpečí bouře bylo známé ještě předtím, než se vozidlo dostalo k jezeru.

Přesto vyplulo.

Tragédie v Missouri znovu rozpoutala debatu o tom, zda mají upravená vojenská obojživelná vozidla v moderní turistice vůbec místo.

NTSB následně opakovala svá bezpečnostní doporučení. Americká legislativa nakonec přinesla požadavky týkající se například vztlaku, konstrukce, sledování počasí, záchranných vest a výcviku posádek.

Pro rodinu Colemanových už ale přišly příliš pozdě.

Na dovolenou jich přijelo jedenáct.

Z výletu, který měl být jen další společnou vzpomínkou, se vrátili dva.

A na celé tragédii je možná nejhorší právě to, co později konstatovali vyšetřovatelé: bouře sice byla mimořádně silná, ale její příchod nebyl tajemstvím.

Varování existovalo.

Turistická jízda přesto pokračovala.

Zdroje:

https://www.ntsb.gov/investigations/Pages/DCA18MM028.aspx

https://www.ntsb.gov/investigations/AccidentReports/Reports/MAR2001.pdf

https://www.ntsb.gov/news/press-releases/Pages/nr20200428.aspx

https://www.ntsb.gov/news/press-releases/Pages/NR20191113.aspx

https://www.ntsb.gov/news/press-releases/Pages/MR20221223b.aspx