Článek
Na začátku 20. století v Poděbradech nikdo nekorzoval po dnešní lázeňské kolonádě, hosté nepopíjeli minerální vodu z pohárků a město ještě nemělo pověst významných lázní. Poděbrady byly známé především díky svému zámku a českému králi Jiřímu z Poděbrad, který se zde podle tradice narodil.
Pak ale přišel objev, který změnil budoucnost města na více než sto let dopředu.
Nestál za ním archeolog hledající zapomenutý poklad ani nález truhly plné zlata. Největší bohatství Poděbrad se skrývalo hluboko pod povrchem a mělo podobu vody.
Všechno začalo hledáním nového zdroje vody
Na počátku 20. století hledal tehdejší majitel poděbradského panství, kníže Filip Arnošt Hohenlohe ze Schillingsfürstu, nový zdroj vody pro zámek a město. Do Poděbrad proto přijel pruský statkář a známý proutkař Karl Bülow z Bothkampu.
Právě on v roce 1904 označil na druhém zámeckém nádvoří místo, kde se podle něj měla pod zemí nacházet voda.
Začalo vrtání a dělníci postupovali stále hlouběji. Výsledek se dostavil v roce 1905. V hloubce 96,7 metru byl navrtán silný pramen.
Voda, která se objevila, však nebyla obyčejná.
Šlo o minerální vodu bohatou na oxid uhličitý. Následné rozbory otevřely cestu k jejímu léčebnému využití. Z vrtu, který měl původně přinést nový zdroj vody, se tak začal rodit příběh, jenž měl zcela proměnit tvář Poděbrad.
Jeden vrt odstartoval proměnu celého města
První úspěšný vrt nezůstal jediný. Následovaly další a postupně se ukázalo, že pod Poděbrady se nacházejí významné zdroje minerální vody.
V roce 1908 byla zahájena první lázeňská sezona. Zpočátku ještě nikdo nemohl vědět, jak výrazně nový obor změní celé město. S přibývajícími hosty však začaly vznikat lázeňské budovy, léčebná zařízení, hotely a upravené parky.
Poděbrady získávaly úplně novou tvář.
Město, které bylo po staletí spojováno především se zámkem a Jiřím z Poděbrad, dostalo novou identitu. Stalo se lázeňským centrem, jehož jméno začalo být známé daleko za hranicemi regionu.
Od roku 1926 se zdejší lázně specializovaly především na léčbu onemocnění srdce a cév. Toto zaměření si Poděbrady zachovaly dodnes.
Voda, která se stala symbolem Poděbrad
Poděbradská minerální voda je přírodně sycená oxidem uhličitým a obsahuje řadu rozpuštěných minerálních látek. Právě její charakteristické složení stálo u zrodu místního lázeňství.
Pro lázeňské hosty nebyla voda jen zajímavostí. Využívala se k léčebným procedurám i pitným kúram a postupně se stala jedním z nejznámějších symbolů města.
Kdo někdy ochutnal minerální vodu přímo z některého z poděbradských pítek, ví, že její chuť může překvapit. Je výraznější než chuť běžné stolní vody a pro mnohé návštěvníky patří ochutnávka místních pramenů neodmyslitelně k návštěvě města.
Při procházce Poděbrady tak můžete ochutnat vodu ze zdrojů, které připomínají objev, jenž před více než stoletím změnil budoucnost celého města.
Kolonáda, která tu před objevem pramene nebyla
Dnes si Poděbrady bez lázeňského parku a kolonády dokážeme jen těžko představit. Široké promenády, vzrostlé stromy, květinové záhony, fontány, kavárny a lázeňské budovy vytvářejí atmosféru, kvůli níž do města míří nejen pacienti, ale také tisíce výletníků.
Přitom tato tvář Poděbrad vznikla právě v souvislosti s rozvojem lázeňství.
Při procházce lázeňským parkem stojí za pozornost například květinové hodiny, Libenského kolonáda nebo jednotlivé prameny a pítka rozmístěné po městě. Každé z těchto míst svým způsobem připomíná dobu, kdy se ukázalo, že největší bohatství Poděbrad neleží na povrchu, ale hluboko pod ním.
Město českého krále dostalo druhý život
Poděbrady samozřejmě měly významnou historii dávno před vznikem lázní. Jejich nejslavnější osobností je český král Jiří z Poděbrad, který se zde podle tradice narodil roku 1420.
Jeho jméno dnes připomíná monumentální jezdecká socha na Jiřího náměstí, jen několik kroků od zámku. Právě kontrast mezi středověkou minulostí a elegantním lázeňským světem dává dnešním Poděbradům jejich charakteristickou tvář.
Během jediné procházky můžete projít kolem zámku spojeného s českým králem, pokračovat přes historické náměstí a během několika minut se ocitnout uprostřed lázeňského parku.
Dva naprosto odlišné světy zde existují vedle sebe. Jeden připomíná české království a bouřlivé události 15. století, druhý se zrodil díky vodě objevené téměř sto metrů pod zemí.
Největší poklad zůstává pod zemí
Kdyby se na počátku 20. století nezačalo vrtat na zámeckém nádvoří, dnešní Poděbrady by možná vypadaly úplně jinak. Pravděpodobně bychom je znali především jako historické město spojené s Jiřím z Poděbrad.
Objev minerální vody však jejich osud zásadně změnil.
Vznikly lázně, parky a promenády a město získalo podobu, která dodnes přitahuje pacienty i výletníky. To všechno odstartoval jeden vrt na zámeckém nádvoří a voda nalezená v hloubce 96,7 metru.
A možná právě v tom spočívá největší kouzlo celého příběhu. Největší poděbradský poklad nebyl ukrytý v zámecké komnatě ani v královské pokladnici. Čekal hluboko pod zemí, dokud ho jeden vrt nevynesl na povrch a nezměnil budoucnost celého města.
Zdroje
https://www.lazne-podebrady.cz/historie
https://www.mesto-podebrady.cz/historie-mesta/d-1057
https://www.lazne-podebrady.cz/podebradka
https://www.polabskemuzeum.cz/
https://www.podebradka.cz/
