Hlavní obsah

Poklady z Pompejí stále končí v soukromých domech. Některé lidé po letech raději vracejí

Foto: M Kumstátová

Kousek antické keramiky na poličce nebo fragment starý tisíce let. V okolí Pompejí policie dodnes nachází archeologické předměty v soukromých domech. A některé zmizely už před staletími.

Článek

Když se řeknou Pompeje, představíme si dokonale zakonzervované římské město, které archeologové postupně odkrývají z vrstev sopečného materiálu. Mohlo by se proto zdát, že vše, co bylo nalezeno, putovalo rovnou do muzea.

Skutečnost je mnohem komplikovanější.

Pompeje byly rozebírány, prokopávány a vykrádány dávno předtím, než začala moderní archeologie. A příběh předmětů, které z města a jeho okolí zmizely, pokračuje dodnes.

Zloději přišli mnohem dříve než archeologové

K prvnímu rabování Pompejí nedošlo v moderní době.

Samotný Archeologický park Pompeje uvádí, že po katastrofě roku 79 se přeživší vraceli pro svůj majetek a cenné vybavení. V následujících staletích pak do zasypaného města pronikali další lidé.

V sopečných vrstvách hloubili tunely a hledali vše, co mělo cenu.

Stopy po těchto výpravách mohou archeologové vidět dodnes. V některých domech jsou patrné otvory proražené zdmi, kterými se dávní hledači dostávali z místnosti do místnosti.

Když byly v 18. století zahájeny systematičtější vykopávky, začala úplně nová kapitola. Antika se v Evropě dostala do módy a předměty z okolí Vesuvu se staly nesmírně žádanými.

Pompejský suvenýr byl kdysi symbolem prestiže

Objevení Pompejí vyvolalo mezi evropskou aristokracií, vzdělanci a sběrateli obrovské nadšení. Neapolské království se sice snažilo archeologické dědictví chránit, jenže zájem byl obrovský.

Archeolog Silvio La Paglia se dokonce pokusil zmapovat osudy pompejských předmětů, které mezi lety 1748 a 1830 skončily ve veřejných i soukromých evropských sbírkách.

Nešlo přitom jen o krásné sochy a velké mozaiky. Hodnotu mělo prakticky všechno, co dokázalo člověka propojit se světem starého Říma.

A právě tady začíná problém, který se táhne až do současnosti.

U řady starých soukromých sbírek dnes může být velmi obtížné určit, jakým způsobem se jednotlivé předměty k majitelům vlastně dostaly.

Ještě v roce 2024 našli archeologické předměty v domě a obchodě

Představa, že jde pouze o dávnou historii, je mylná.

V březnu 2024 zasahovali italští karabiniéři přímo v Pompejích. Při prohlídce domu a obchodu jednoho muže našli pět archeologických předmětů.

Byl mezi nimi džbán, askos, skyfos a další keramické předměty. Podle prvních zjištění pocházely ze 7. až 6. století před naším letopočtem.

Muž je měl vystavené ve svém domě a v obchodě s optikou.

Policie předměty zabavila a muž byl vyšetřován kvůli podezření z nakládání s archeologickými předměty nelegálního původu. Samotný původ artefaktů měl být dále zjišťován, takže není možné jednoduše tvrdit, že pocházely přímo z města Pompeje.

Případ ale dobře ukazuje, že archeologické předměty se v této části Itálie stále mohou objevit na místech, kde bychom je rozhodně nečekali.

Pod domem může být dokonce další antická vila

Ještě bizarnější je případ Civita Giuliana severně od Pompejí.

Vyšetřovatelé zde odhalili nelegální tunely vedoucí k římské vile. Podle Archeologického parku Pompeje probíhaly nepovolené výkopy nejméně od roku 2009.

Následné oficiální vykopávky přinesly mimořádné objevy včetně ostatků koní, hospodářských prostor a dalších předmětů.

V roce 2015 navíc italští vyšetřovatelé rozbili rozsáhlejší síť obchodující s archeologickými nálezy. Při operaci bylo podle deníku La Repubblica získáno více než 1 500 předmětů různého stáří a také padělky.

Právě u Civita Giuliana bylo v zahradě soukromého domu nalezeno nelegální podzemní dílo směřující k římské vile. Z jejích stěn už byly odstraněny části fresek.

Najednou dostává představa antických pokladů ukrytých u běžných domů úplně jiný rozměr.

Některé předměty se vracejí po desítkách let

Pompeje zároveň zažívají zvláštní fenomén. Lidé ukradené předměty někdy sami vracejí.

Jeden z nejznámějších případů se odehrál v roce 2020. Žena z Kanady poslala zpět dvě části mozaiky, kusy amfory a keramiky, které si odvezla při návštěvě Pompejí přibližně o patnáct let dříve.

Důvod byl pozoruhodný.

Tvrdila, že jí ukradené předměty přinesly smůlu.

Nebyla jediná. Bývalý ředitel archeologického areálu Massimo Osanna v minulosti hovořil o stovkách vrácených cihel, částí fresek a omítek. Někteří lidé k zásilkám přikládali omluvné dopisy.

Z drobného suvenýru, který si kdysi strčili do kapsy, se po letech stala věc, kterou už doma mít nechtěli.

Mnohem cennější kusy končily na mezinárodním trhu

U jiných předmětů ale nešlo o turistickou nerozvážnost.

V roce 2021 bylo do Pompejí vráceno šest částí římských fresek pocházejících z vil v oblasti kolem Vesuvu. Některé byly podle vyšetřování odcizeny při nelegálních vykopávkách v 70. letech a následně se dostaly na mezinárodní trh se starožitnostmi.

Předměty tohoto typu mohou během desetiletí několikrát změnit majitele. Objeví se u obchodníka, ve sbírce a někdy nakonec i v renomované instituci.

Právě proto je u archeologických artefaktů tak důležitá jejich doložená historie.

Když někdo předmět vytrhne ze země bez archeologické dokumentace, nezmizí pouze věc. Ztratí se informace o tom, kde přesně ležela, co bylo kolem ní a k čemu mohla sloužit.

Nikdo jednoduše nespočítá, co všechno zmizelo

Nebylo by korektní tvrdit, že běžní Neapolitáni mají ve velkém doma předměty ukradené z Pompejí. Pro takové tvrzení neexistují spolehlivá čísla.

Existuje ale něco jiného: dlouhá historie rabování, nelegálních výkopů, soukromého sběratelství a obchodu s archeologickými nálezy.

Národní archeologické muzeum v Neapoli věnovalo tomuto problému dokonce výstavu. Přibližně šest stovek vystavených předmětů ukazovalo mechanismy nelegálního obchodu s kulturním dědictvím, pašování, padělání i práci vyšetřovatelů.

A stále se objevují další případy.

Proto vlastně nevíme, kolik drobných archeologických předmětů leží v soukromých sbírkách, sklepech, vitrínách nebo krabicích po prarodičích.

Některé mohou být legálně získanými starožitnostmi. U jiných už dnes jejich původ možná nikdo spolehlivě nezjistí. A další mohou pocházet z nelegálních výkopů.

Pompeje tak nejsou pouze městem, které archeologové stále odkrývají.

Je to zároveň obrovská skládačka, ze které byly během téměř dvou tisíc let odneseny tisíce dílků. Některé se postupně vracejí. O jiných možná dodnes nikdo kromě jejich majitele neví.

Zdroje

https://pompeiisites.org/en/pompeii-map/analysis/pompeii-after-the-eruption/

https://www.rainews.it/tgr/campania/articoli/2024/03/reperti-archeologici-esposti-a-casa-e-in-negozio-denunciato-0b65a44e-1130-4873-a1eb-f52201a1c50d.html

https://www.ansa.it/amp/campania/notizie/2024/01/23/reperti-pompeiani-nelle-collezioni-europee-un-libro-indaga_7ca0dc16-8866-4ed1-b28f-1ba801174eec.html

https://pompeiisites.org/en/press-kit-en/extraordinary-discovery-among-the-tunnels-of-illegal-excavations/

https://www.museoarcheologiconapoli.it/en/event/recovered-treasures/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz