Článek
Možná ten pocit znáte. Před odletem vám kalhoty sedí normálně, během letu ale začne být pás nepříjemný. Břicho je nafouklé, dostaví se tlak a někdy i bolest. Člověk snadno obviní sendvič z letiště nebo jídlo podávané na palubě.
Jenže část problému vzniká už samotným tím, že letadlo vystoupá do cestovní výšky.
Letadlo je vysoko, naše tělo o něco méně
Dopravní letadla sice mají přetlakovou kabinu, tlak uvnitř však není stejný jako na zemi. Podmínky v kabině během letu odpovídají pobytu ve výšce řádově několika tisíc metrů, u běžných letadel typicky maximálně kolem 2 400 metrů.
A právě tady nastupuje fyzika.
S klesajícím okolním tlakem se plyn rozpíná. Tento vztah popisuje Boyleův zákon. Netýká se přitom jen vzduchu kolem nás, ale také plynů, které už máme v těle.
A těch rozhodně není málo.
Plyn ve střevech dostane více prostoru
V žaludku a střevech se běžně nachází určité množství plynu. Část vzduchu spolykáme při jídle a pití, další plyny vznikají při trávení.
Když letadlo stoupá a tlak v kabině klesá, tento plyn zvětšuje svůj objem. FAA přímo uvádí, že právě trávicí trakt patří k částem těla, kde mohou změny tlaku způsobovat nepříjemné pocity.
Výsledkem může být nafouknuté břicho, tlak, říhání nebo potřeba uvolnit střevní plyny. A najednou začíná dávat smysl i pocit, že jsou kalhoty v pase těsnější než před odletem.
Neznamená to tedy, že jste během několika hodin přibrali. Změnit se může skutečně objem břicha.
Není to jen teorie
Problém se zkoumal i experimentálně. Jedna studie simulovala osmihodinový let při podmínkách odpovídajících nadmořské výšce zhruba 2 500 metrů. Účastníci při těchto podmínkách zaznamenávali větší pocit nadmutí, přičemž potíže byly výraznější po jídle s vysokým obsahem vlákniny.
U zaměstnanců na dálkových letech se také častěji objevovalo říhání a nadýmání než u pracovníků na krátkých trasách a pozemního personálu.
Jinými slovy: pocit nafouknutého břicha během dlouhého letu nemusí být jen subjektivní dojem.
Fazole před odletem nemusí být nejlepší nápad
FAA cestujícím doporučuje před letem přemýšlet i nad tím, co jedí. Pokud víte, že vám některé potraviny způsobují nadýmání už na zemi, ve vzduchu vám pravděpodobně větší službu neudělají.
Mezi potraviny, které mohou u některých lidí zvyšovat tvorbu plynů, patří například luštěniny, zelí, cibule nebo některé druhy ovoce a zeleniny. Neexistuje ale univerzální seznam – každý člověk reaguje trochu jinak.
Svou roli může sehrát i rychlé jídlo a pití. Při něm totiž polykáme více vzduchu, který se následně dostává do trávicího traktu.
Dlouhé sezení situaci příliš nepomáhá
Při několikahodinovém letu navíc většinu času sedíme téměř bez pohybu. A právě pohyb může trávení a odchodu plynů pomáhat.
Pokud je to možné a bezpečné, má proto smysl se při delším letu občas projít uličkou. Pomoci může také jíst spíše menší porce, nepřejídat se těsně před odletem a dostatečně pít.
A pak zbývá ještě jedna možnost, o které se ve společnosti příliš nemluví.
Plyn se z těla nakonec musí nějak dostat.
Při přistání se situace zase mění
Jak letadlo klesá, tlak v kabině postupně roste. Fyzikální podmínky se tak začínají vracet k těm, na které jsme zvyklí na zemi.
To je také důvod, proč může nepříjemné nafouknutí po letu postupně odeznít.
Až si tedy příště po několika hodinách v letadle budete nenápadně povolovat knoflík u kalhot, nemusíte automaticky podezírat palubní občerstvení. Část vysvětlení se skrývá v obyčejné fyzice.
Ve výšce se totiž nemění jen krajina za okénkem. Mění se i tlak kolem nás – a plyny uvnitř našeho těla na něj reagují.
Zdroje
https://www.faa.gov/pilots/training/airman_education/topics_of_interest/trapped_gas
https://www.faa.gov/sites/faa.gov/files/2022-11/Intro_Aviation_Physiology.pdf
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16491579/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17587417/
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/gas-and-gas-pains/symptoms-causes/syc-20372709
