Článek
Když se mluví o vzniku Googlu, obvykle zazní dvě jména: Larry Page a Sergey Brin. Jenže v příběhu jedné z nejvlivnějších technologických firem světa existuje ještě jedna postava, bez které by možná všechno vypadalo trochu jinak.
Susan Wojcicki.
Nebyla programátorkou, která by po nocích psala první řádky vyhledávače. Přesto byla u Googlu prakticky od začátku. Právě její garáž se na konci devadesátých let stala prvním skutečným domovem vznikající firmy.
A žena, která tehdy potřebovala především pomoci se splácením hypotéky, se později dostala až na vrchol internetového světa.
Všechno začalo v obyčejné garáži
Psal se rok 1998. Susan Wojcicki a její manžel Dennis Troper koupili dům v kalifornském Menlo Parku. Aby si finančně pomohli, rozhodli se část nemovitosti pronajmout.
Jejich nájemníky se stali dva doktorandi ze Stanfordovy univerzity – Larry Page a Sergey Brin.
Do garáže přinesli počítače a začali zde pracovat na projektu, který měl změnit způsob, jakým lidé používají internet.
Jmenoval se Google.
Z dnešního pohledu působí téměř absurdně, že jedna z nejhodnotnějších technologických společností historie začínala právě v pronajatém prostoru rodinného domu.
Pro Susan Wojcicki ale setkání s oběma zakladateli znamenalo mnohem víc než příjem z nájmu.
V roce 1999 se ke Googlu sama připojila. Stala se jeho šestnáctou zaměstnankyní a první marketingovou manažerkou.
Vyměnila relativně bezpečnou kariéru za firmu, jejíž budoucnost tehdy rozhodně nebyla jistá.
Pomáhala vytvořit stroj na peníze
Wojcicki postupně získávala v Googlu stále větší vliv. Podílela se na rozvoji služeb, které dnes považujeme za samozřejmost, například Google Images, a později se výrazně angažovala v reklamním byznysu společnosti.
Právě reklama se stala základem obchodního modelu Googlu.
Wojcicki vedla týmy spojené se službami jako AdWords, AdSense, DoubleClick nebo Google Analytics. Z malé firmy z garáže se mezitím stával technologický gigant.
Pak ale přišel projekt, který měl její kariéru posunout ještě dál.
YouTube.
Google měl vlastní video. Ona si všimla, že konkurence je lepší
V první polovině nultých let nebylo vůbec jasné, kdo ovládne internetové video. Google měl vlastní službu Google Video.
Jenže vedle ní rychle rostl mladý konkurent.
YouTube.
Susan Wojcicki patřila mezi lidi, kteří pochopili, že místo nekonečného souboje může být výhodnější konkurenta jednoduše koupit.
Google v roce 2006 skutečně YouTube získal. Zaplatil za něj přibližně 1,65 miliardy dolarů v akciích.
Tehdy to byla obrovská částka za společnost starou sotva několik let. Z dnešního pohledu šlo o jeden z klíčových obchodů v historii Googlu.
A Wojcicki u něj hrála zásadní roli.
O osm let později dostala do rukou celý YouTube.
Jedna z nejmocnějších žen internetu
V roce 2014 se Susan Wojcicki stala generální ředitelkou YouTube.
Na této pozici vydržela devět let.
Během její éry se YouTube definitivně proměnil z webu, kam lidé nahrávali domácí videa, v obrovský mediální ekosystém. Vznikaly nové služby a formáty, rozvíjely se YouTube Music, YouTube Premium, YouTube Kids nebo později Shorts.
Především se ale změnilo něco jiného.
Natáčení videí se pro část lidí stalo skutečným povoláním.
YouTubeři, influenceři, hudebníci, komentátoři nebo vzdělávací kanály začali kolem platformy budovat firmy a zaměstnávat další lidi. Sama Wojcicki v roce 2022 upozorňovala, že zatímco při jejím příchodu existoval v zásadě jediný způsob, jak na YouTube vydělávat – reklama –, později jich platforma nabízela deset.
YouTube se stal místem, kde bylo možné vybudovat kariéru prakticky z dětského pokoje.
Jenže s obrovským vlivem přišly také obrovské problémy.
YouTube pod její rukou rostl. A s ním i kritika
Řídit YouTube znamenalo rozhodovat o prostoru, na kterém se každý den střetávaly miliardy lidí, politické názory, dezinformace, reklama i obsah určený dětem.
Wojcicki proto čelila kritice z prakticky všech stran.
Jedni tvrdili, že YouTube odstraňuje příliš mnoho obsahu a omezuje svobodu projevu. Druzí mu naopak vyčítali, že proti dezinformacím, extremismu nebo škodlivému obsahu zasahuje málo.
Kontroverze vyvolávaly také změny algoritmů, demonetizace některých videí či odstranění veřejného počtu „disliků“.
Byla to možná nejtěžší část její práce. YouTube už dávno nebyl jen technologickou službou. Stal se médiem s obrovským společenským dosahem.
Wojcicki přitom prosazovala větší využívání automatizovaných systémů při odhalování závadného obsahu a podporu důvěryhodnějších informačních zdrojů.
Dokonalé řešení ale neexistovalo – a neexistuje dodnes.
Pět dětí a boj za rodiče v technologických firmách
Za obrazem mimořádně úspěšné manažerky existovala ještě druhá část jejího života.
Susan Wojcicki byla matkou pěti dětí.
Dlouhodobě se zasazovala o lepší podmínky pro ženy v technologickém průmyslu a podporovala delší rodičovskou dovolenou. Sundar Pichai po její smrti připomněl, že byla vůbec první zaměstnankyní Googlu, která nastoupila na mateřskou dovolenou.
Prosazovala také větší zastoupení žen v technologických oborech a podporovala vzdělávání dívek v informatice.
V únoru 2023 pak přišlo překvapivé oznámení.
Po devíti letech končila ve vedení YouTube.
Ve zprávě zaměstnancům uvedla, že se chce soustředit na rodinu, zdraví a osobní projekty. V poradní roli však měla zůstat spojena s Googlem a jeho mateřskou společností Alphabet.
Veřejnost tehdy netušila všechno.
Dva roky bojovala s rakovinou
Teprve po její smrti vyšlo naplno najevo, že Susan Wojcicki přibližně dva roky žila s rakovinou plic.
Do toho rodinu zasáhla další tragédie.
V únoru 2024 byl její devatenáctiletý syn Marco Troper nalezen bez známek života na koleji Kalifornské univerzity v Berkeley, kde studoval. Pozdější závěry úřadů určily jako příčinu smrti akutní kombinovanou toxicitu drog; jeho smrt byla označena za neúmyslné předávkování.
Pro rodinu to byla nepředstavitelná rána.
Jen několik měsíců poté přišla další.
Zemřela v pouhých 56 letech
Susan Wojcicki zemřela 9. srpna 2024 ve věku 56 let.
Její manžel Dennis Troper oznámil, že dva roky bojovala s rakovinou plic.
Generální ředitel Googlu a Alphabetu Sundar Pichai následně připomněl nejen její manažerskou kariéru, ale také její vliv na samotnou kulturu společnosti.
Příběh Susan Wojcicki je přitom zvláštní především tím, jak nenápadně začal.
Nebyla jednou ze zakladatelů Googlu. Její jméno nebylo napsané na první stránce vyhledávače. Přesto byla přítomna prakticky u celého vzestupu firmy.
Nejprve pronajala dvěma studentům garáž.
Pak se stala šestnáctou zaměstnankyní jejich firmy.
Pomohla vybudovat reklamní systém, díky kterému Google vydělával miliardy. Prosazovala nákup YouTube. A nakonec sama téměř deset let vedla platformu, která zásadně změnila média, hudbu, zábavu i způsob, jakým dnes lidé vydělávají na internetu.
Z garáže rodinného domu se tak dostala až na jednu z nejvlivnějších manažerských pozic technologického světa.
Zdroje:
https://blog.google/company-news/inside-google/message-ceo/an-incredible-life-and-career/
https://www.aaf.org/AAFMemberR/Public/Bios/AHOF_Members/W-X/Susan%20Wojcicki.aspx
https://www.anderson.ucla.edu/alumni/susan-wojcicki-98
https://www.forbes.com/profile/susan-wojcicki/
https://www.theguardian.com/technology/2024/aug/12/susan-wojcicki-obituary
