Článek
Český Krumlov zná většina návštěvníků podobně. Zámek, věž, Vltava sevřená mezi domy a ulice, ve kterých je v létě někdy těžké udělat pár kroků bez vyhýbání se dalším turistům. Mnohem méně nápadná je jiná vrstva historie města. Stačí se pozorněji podívat na některé staré domy.
Na jejich fasádách se dochovaly zvláštní symboly, jejichž význam není dodnes jednoznačně vysvětlený. V jednom z krumlovských domů žil muž, který pro Viléma z Rožmberka připravoval prostředek údajně schopný prodloužit život. A na rožmberský dvůr přijížděli alchymisté, kteří se zabývali hledáním kamene mudrců a proměnou kovů.
Krumlovská alchymistická minulost přitom není jen souborem místních legend. Řada jejích postav a událostí je historicky doložená.
Vedle Prahy existovalo ještě jedno centrum alchymie
Alchymii v českých zemích si obvykle spojujeme s Rudolfem II. a jeho pražským dvorem. Významné centrum ale v 16. století vzniklo také v jižních Čechách.
Vilém z Rožmberka patřil k nejmocnějším českým šlechticům své doby a zajímal se mimo jiné o hermetické nauky. K jeho dvoru mířili astrologové, přírodovědci i alchymisté. Encyklopedie Českého Krumlova v této souvislosti používá pro město dokonce označení „jihočeská Mekka alchymistů“.
V rožmberském prostředí se objevují i jména známá z příběhů rudolfínské Prahy. Edward Kelley Český Krumlov navštěvoval, John Dee pobýval s rodinou v Třeboni.
Tehdejší alchymii bychom ale neměli posuzovat jen dnešníma očima. Nebyla jednoduše synonymem pro šarlatánství nebo magii. Mísily se v ní zárodky chemie, metalurgie a lékařství s astrologií, filozofií a náboženskými představami. Alchymisté destilovali látky, zahřívali kovy a používali skutečné laboratorní vybavení, současně však věřili v možnosti, které dnes patří spíš do fantasy literatury.
Jednou z nich byl kámen mudrců.
Vilémovi měl připravit prostředek prodlužující život
K pozoruhodným postavám krumlovské alchymie patřil Antonín Michael z Ebbersbachu. U Viléma z Rožmberka zastával významné postavení, spravoval doly a vedl alchymistické laboratoře.
V létě roku 1592 oznámil, že má připravené takzvané aurum potabile, tedy „zlato k pití“. Preparátu se připisovala schopnost léčit, omlazovat a prodlužovat život.
Pokud do něj Vilém vkládal naděje, příliš času na ověření jeho účinků nezbylo. Dne 31. srpna 1592 zemřel.
Po jeho smrti se Ebbersbachova situace výrazně změnila. Petr Vok z Rožmberka byl k jeho počínání podstatně skeptičtější a alchymista nakonec skončil ve vězení u první zámecké brány poblíž medvědího příkopu. V květnu následujícího roku zemřel.
Jeho náhrobek se dochoval v areálu krumlovského minoritského kláštera.
Dům alchymisty stojí v Široké ulici dodnes
Ebbersbach vlastnil také dům v dnešní Široké ulici č. p. 77. S jeho osobou se postupem času spojilo několik pověstí, u kterých už historická půda končí.
Podle jedné měl Rožmberky přesvědčovat, že dokáže rozmnožovat zlaté dukáty. Mince se údajně zasadily do země a zalévaly zvláštním roztokem. Jiná pověst vypráví o Ebbersbachově duchovi, který se má v domě po smrti zjevovat.
Pro takové historky důkazy samozřejmě nejsou. Ebbersbachovo působení ve službách Rožmberků i jeho vlastnictví domu jsou však doložené. V Krumlově tak lze dodnes projít kolem místa, které je přímo spojené s jednou z nejzajímavějších postav zdejší alchymistické historie.
Podivné obrazce na Latránu
Ještě zajímavější stopa se dochovala na domě Latrán č. p. 53. Na boční fasádě obrácené do Klášterní uličky jsou součástí renesanční výzdoby neobvyklé geometrické obrazce.
Na rozdíl od historek o strašidlech jsou skutečné a může si je prohlédnout každý návštěvník. Horší je to s odpovědí na otázku, co vlastně znamenají.
Encyklopedie Českého Krumlova uvádí, že v nich lze spatřovat například alchymistické pece a nádoby. Mohlo by jít také o geometrické znázornění částí takzvaného Velkého Díla, tedy alchymistického procesu směřujícího podle tehdejších představ až k vytvoření kamene mudrců.
Definitivní vysvětlení ale chybí. Není proto možné jednoduše prohlásit, že jde o tajný alchymistický vzkaz. Souvislost s alchymií je jednou z interpretací, kterou podporuje i prostředí tehdejšího Krumlova.
Právě nejistota je na domě možná nejzajímavější. Obrazce přežily staletí, ale znalost jejich původního významu nikoli.
Stopy hermetických představ hledají badatelé i na zámku
Možná souvislost s hermetickou symbolikou se zmiňuje také u známé českokrumlovské zámecké věže. Její renesanční podoba vznikala v době Viléma z Rožmberka, tedy v období, kdy měl jeho dvůr k alchymii velmi blízko.
To samozřejmě neznamená, že by věž byla obrovskou zašifrovanou alchymistickou zprávou, jak by se mohlo z některých populárních výkladů zdát. Některé prvky její výzdoby však bývají dávány do souvislosti s hermetickými představami a Velkým Dílem.
Pro dnešního návštěvníka jde především o jednu z nejvýraznějších dominant Krumlova. Člověk 16. století mohl některé motivy vnímat jinak. Symboly, které jsou pro nás pouze ozdobou, tehdy mohly být poměrně srozumitelným odkazem.
A pak je tu Bílá paní
Bez duchů by tajemný Krumlov samozřejmě nebyl úplný. Nejznámější rožmberskou legendou je Bílá paní, tradičně spojovaná s Perchtou z Rožmberka. Její příběh se nevypráví pouze v Krumlově, ale také na dalších sídlech spojených s Rožmberky.
K tomu se během staletí přidávaly další místní historky o neklidných mrtvých, tragických láskách nebo podivných zvucích ve starých domech.
Je ale dobré tyto příběhy nemíchat s doloženou historií. Duch alchymisty, rozmnožování dukátů nebo Bílá paní patří do světa pověstí. Vilémův zájem o alchymii, Ebbersbachův osud nebo přítomnost alchymistů v rožmberském prostředí jsou naproti tomu historickou součástí Krumlova.
A skutečnost je v tomto případě možná zajímavější než strašidelné historky.
Jiný Krumlov je pořád na stejném místě
Historické centrum Českého Krumlova je od roku 1992 součástí světového dědictví UNESCO a většina návštěvníků sem přijíždí kvůli zámku a zachovalému renesančnímu městu. Alchymistická minulost se mezi hlavními turistickými lákadly snadno ztratí.
Přitom stačí změnit trasu jen o pár ulic.
V Široké ulici stojí dům člověka, který měl připravovat prostředek prodlužující život. Na Latránu zůstaly geometrické symboly, jejichž význam neumíme s jistotou určit. Nad městem se tyčí věž vznikající v době, kdy se na rožmberském dvoře o alchymii vážně zajímali.
Před čtyřmi stoletími by mnohé z toho místním možná nepřipadalo nijak záhadné. Dnes se můžeme na stejné fasády dívat celé hodiny a přesně nevíme, co nám jejich autoři chtěli sdělit.
Zdroje
https://encyklopedie.ckrumlov.cz/docs/cz/mesto_histor_alchym.xml
https://encyklopedie.ckrumlov.cz/cz/osobno_anmieb/
https://encyklopedie.ckrumlov.cz/cz/mesto_objekt_sir77/
https://encyklopedie.ckrumlov.cz/cz/mesto_histor_povleg/
https://www.zamek-ceskykrumlov.cz/cs/o-hradu/historie-hradu-a-zamku
