Článek
Dobrý den, pozdravím osmdesátiletého chlapíka, se kterým se poměrně často potkáváme na dopoledních procházkách nebo v místním obchodě. On je v důchodu a já na mateřské. A i když je mezi námi více než padesát let rozdíl, vedeme zajímavé rozhovory i přesto, že generační rozdíl způsobuje odlišné názory. Nepředstavujte si ale žádného senilního dědíka. Pán je v kondici a má přehled.
Co vás tak rozčílilo? Ptám se.
Večer jsem si pustil ten nový pořad, Big Brother, který je mimochodem dostupný bez jakéhokoliv věkového omezení. Vždyť ty děti z toho musí být úplně zmatený. Neházím všechny do jednoho pytle, ale tam je to samý… Odmlčí se pan Novák. Zřejmě nechce být vulgární před mými dětmi.
Víte, ať si je každý, čím chce. Říkám mu. Pokud to tak cítí. Ať se chová, jak chce, pokud tím neubližuje ostatním nebo sobě. Takto to mám já. Nesoudím, nehodnotím, pokud se to negativně nedotýká mě nebo mých blízkých.
Ano, to máš pravdu, nevadí mi odlišná orientace, o tom to není, ale za prvé mě štve… říká pan Novák horlivě. A já už vím, že toho má na srdci více, a že to bude zajímavé. Tak tedy:
1. Jak si dovolují, nazývat to sociálním experimentem?! Už od pradávna je jasné, že vrána k vráně sedá. S těmi, se kterými si rozumíme a s těmi, kteří nám voní se sbližujeme a stýkáme. Pokud je to naopak, pak tyto osoby nevyhledáváme, jelikož je nám to nepříjemné a necítíme se v jejich přítomnosti dobře. To už se dáno ví a není třeba to znovu objevovat. Tudíž všichni můžeme očekávat, že pokud jsou tam spolu zavřené natolik odlišné osobnosti a nemají kam uniknout, budou následovat konflikty. Toto není ani reality show ani sociální experiment, ale je to obchod s lidským zdravím. Jakoby už tak někteří neměli naloženo hodně.
Ale pane Nováku to je účel, aby tam vznikaly konfliktní, vyhrocené a pro veřejnost přitažlivé situace, díky kterým bude sledovanost a tudíž zisk. Odpovídám.
To máš asi pravdu, ale tohle je prostě sprosté. Co si z toho vezmou ti, jejichž osobnost se teprve utváří? Že je to normální? Rozčiluje se pan Novák, ale ihned přechází do druhého bodu.
2. Já nemám proti nikomu nic, ale nerozumím tomu, proč mladí chlapci mají potřebu se líčit a chovat se jako ženy, proč někdo pohrdá školou, přesvědčen o vlastní velikosti a vzápětí tam tvrdí, že nemá problém s návykovými látkami. Proč paní, která o sobě tvrdí, že má krásný život, je nad míru spokojená a poukazuje na to, že je vdaná paní, má potřebu jít do takového pořadu? A ještě na sebe před celým národem práskne, že je v noci divoká a hopsá tam téměř v erotickém prádle. Máma od rodiny. A to není všechno. Míní pan Novák.
Beru si rychle slovo a podotýkám. Však mi ale nevíme, co mají za sebou a čím si třeba někteří prošli. Jestli měli šťastné dětství, stabilní rodiče. Zda jim nechybí nebo nechyběla láska, něha, pohlazení, uznání, pozornost… třeba to jsou silnější osobnosti, než si myslíte. Mladá dívka tam říká, že její dospívání se neslo v duchu dvou rozvodů. Dovedete si představit, jak těžké to pro mladou holčinu musí být?
Dobře, abych nebyl úplně kritický, ta Zoe se mi líbí. Chápu, že se člověk může narodit v jiném těle a cítit to jinak. Líbí se mi, že k tomu přistupuje zodpovědně bez jakéhokoliv vychloubání a říká to tak, jak to je. Mám pocit, že si na nic nehraje.
3. Ale o systému odměn a trestů ani nemluvím. Cukr a bič už je dávno přežitek, který není vhodný, natož dlouhodobě funkční. Nelíbí se mi, že se tohle vysílá, jak jsem říkal, dostupné všem a dělá se z toho norma.
4. Popírá to základní lidské potřeby, když jim omezují jídlo a rozhodují o tom, že se bude spát venku. Z toho nepramení nic jiného než frustrace. Veřejně se tam propírají jejich intimní věci. Je mi hanba.
Pane Novák, je to show. Účinkující šli do toho dobrovolně, odpovídám s porozuměním.
Ano, ale já jsem tady přes osmdesát let a říkám si, kde jsme udělali chybu? Jsou to lidé, kteří by mohli být moje děti i vnoučata a mám pocit, že nevědí, kým jsou, co chtějí od života. A na druhou stranu jsou tu tací, kterým není hanba je záměrně deptat, stavět proti sobě, nabídnout finance jako výhru v dnešní předražené době, za vidinou vlastního zisku. A pak jsme tu my, sledující, kteří jsme i nejsme schopni kritického úsudku a ta vaše generace a ty další mladší nemáte problém se veřejně na internetu napadat.
Co bude dál?
M.R.
