Článek
Představte si, že kráčíte historickým centrem Košic, které má rozhodně co nabídnout. Právě jste navštívili muzeum, chystáte se do filharmonie a poté do příjemné restaurace a hotelového wellness.
Napadlo by vás, že o pár stovek metrů vedle žijí lidé v bytech, kde převážně není voda? Lidé, kteří byli do nedávna zavaleni tunami odpadu? Že jich tam je o několik tisíc více než bylo původně plánováno a žijí ve strašných podmínkách, které si však mnohdy vytváří oni sami?
A co hůř? Po demolici některých bytových domů, které byly v tak závažném stavu, že nebylo možné je obývat si tamější obyvatelé postavili v okolí chatrče a boudy z čeho se dalo, protože jednoduše neměli kam jít. A tak vzniklo nelegální místo s názvem Mašlíčkovo.
Luník IX společně s touto oblastní jsou nejhoršími částmi Košic a dostupné informace jsou více než znervózňující.
Převážně vybydlené byty v dezolátním stavu, někdy bez oken. Děti, které u sebe nosí lahvičky s toluenem, kterým si napouští kusy látek a čichají je.
Všudypřítomný bordel, který obyvatelé vyhazují z oken není ničím zvláštním. Město Košice před několika lety nechalo tento odpad odstranit, ovšem pro místní obyvatele to nebyl důvod k tomu, aby nezačali vytvářet skládku znovu. Místní správa obyvatele kontroluje a stíhá, a i se snahou nového starosty se situace lepší.
Avšak stále je zde všudypřítomná špína a přemnožení hlodavci. Z dostupných záběrů je patrné, že hromadící se odpadky ještě mnohdy kde kdo přebírá. Očividně není nic mimořádného kouření, alkohol a drogy u dětí. O šíření nemocí nemluvě.
Jak je to možné?
V 60. letech minulého století, když vznikala atraktivní pracovní místa v Košicích a okolí, začaly proudit davy rodin do této lokality za lepším životem. Luník IX nebyl nijak odlišným místem od ostatních sídlišť. Romské obyvatelstvo zde bylo rozptýleno mezi ostatní obyvatele. Zde konkrétně mezi vojáky, policisty a jejich rodiny. Ti se však postupem času z místa kvůli neshodám odstěhovali.
Místo nich byly volné byty poskytnuty dalším nepřizpůsobivým obyvatelům, což byla dle současného starosty největší chyba. Hustota těchto obyvatel se v Luníku IX zvyšovala a s ní tak i problémy tamních občanů.
Odhadem na tomto místě, které bylo kapacitně vystavěno pro 2 400 lidí, jich nyní žije 6 000. S omezeným množstvím pitné vody, mnohdy bez elektřiny.
Ze záběrů natočených dronem nebo novináři je zřejmé, že se v mnohých bytech topí kamny na tuhá paliva, z čehož pramení černota na stavbách a unikající dým z oken. Čím vším obyvatelé topí se můžeme jen domnívat.
Na střeše panelových domů je zřetelně vidět nápis: „Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt.“
Není výjimkou, že pokud toto místo navštívíte, budou se vás snažit okrást klidně ti nejmenší, ovšem většina dospělých je okřikne. Že tam žijí ale i nebezpeční lidé vám však řekne z místních kde kdo.
Ne všichni jsou stejní
Samozřejmě se zde najdou i tací, kteří se snaží své byty udržovat co nejlépe, celkově lokalitu zvelebovat a chtějí, aby bylo líp. Zkrátka je to jejich domov a není jiné místo, kam by šli. Avšak takových je mnohem méně, než těch, kteří si na svůj způsob života zvykli a nemají žádnou perspektivu.
Těžko je soudit, litovat nebo se na ně zlobit. Děti, které zde vyrůstají neznají nic jiného, nemají ambice, téměř všichni v okolí žijí takto a je to bráno jako jejich norma, většina nedokončí ani základní školu. Nemají vidinu čím by se živily, chybí jim dobrý vzor a někdo, kdo by je vedl k tomu, jak se v životě lépe protlouct. Většina žije z dávek a příležitostných přivýdělků.
A i přesto, že zde fungují správní budovy, neziskové organizace, obchody, škola, lékař a i dle slov současného starosty se situace pomalu lepší, stále se jedná o strastiplné místo, kde je bída, nepořádek, chudoba a špína všudypřítomná.
Za zmínku však stojí mimo nynějšího starosty Marcela Šaňi i učitelka v tamní škole Stanislava Dotková. Oba vynakládají velké úsilí a snaží se o motivování dětí i dospělých a o reálnou změnu k lepšímu.
Zdroje:
