Článek
Hudební kariéra a osobní život
V roce 1981 bylo Céline třináct let a zpívala převážně s rodinou. Nebylo ničím mimořádným, že doma společně skládali písně. Jedna z nich zaujala váženého Reného Angélila, ke kterému se dostala Célinina demonahrávka. Byl to právě on, s kým začala spolupracovat a později se stal i jejím manželem.
Bylo to osudové spojení. René rozpoznal mimořádný talent mladičké dívky a její hvězda začala pomalu zářit. Velmi brzy, ještě ve svých třinácti letech, vystoupila v televizním programu v rodném Québecku a tamní obyvatelé měli jasno. Věděli, že mají na své půdě mladou zpěvačku, kterou čeká snová kariéra.
Tvrdě na sobě pracovala a následující rok vyhrála prestižní festival v Tokiu písní Tellement j'ai d'amour pour toi. O rok později zaznamenala další velký úspěch, kdy jako první Kanaďanka vůbec vyhrála zlatou desku na francouzském festivale RTL super official.
Jeden úspěch střídal druhý a mladá Céline se stávala čím dál známější.
„Když 11. září 1984 navštívil Kanadu papež Jan Pavel II., reprezentovala Dion mladou generaci na setkání s papežem na montrealském olympijském stadionu. Zpívala zde před více než pětašedesátitisícovým obecenstvem skladbu Une colombe z alba Mélanie. Za šest dní v Kanadě vyšel výběr nejúspěšnějších singlů na desce Les plus grands succés de Céline Dion.“ (online)
Ještě ten samý rok začala sbírat mnohá ocenění a byla zvána na prestižní vystoupení.
Když v roce 1988 vyhrála mezinárodní soutěž Eurovision song contest, nebylo to pro nikoho překvapením. Céline si tak upevňovala své místo a stoupala výš a výš.
Pokud v té době nebyla na pomyslném vrcholu slávy, stalo se tak v roce 1990, kdy vydala první album v angličtině s názvem Unison. Podmanila si tak i americké hudební žebříčky, hitparády a davy anglicky mluvících fanoušků. Album překonalo veškerá očekávání a svůj triumf podtrhla v roce 1991, kdy nazpívala úvodní píseň k animované pohádce Kráska a zvíře z dílny Walta Disneyho. Nebylo pochyb, že Céline patří mezi ty nejlepší zpěvačky tehdejší doby.
Následující roky vydávala alba s velmi úspěšnými písněmi a trhala tak žebříčky prodaných desek. Mimořádně bodovala i ve Velké Británii, kdy se pár let před prahem milénia držely její písně na vrchu hitparád dlouhé týdny. Což bylo poprvé od doby rozkvětu The Beatles.
Album Let's Talk About Love pak přineslo spolupráce s dalšími velikány jako například s Barbrou Streisand nebo s Lucianem Pavarottim.
Pakliže se snad ještě objevil někdo, kdo by o Céline pochyboval, naprostý triumf přišel s písní My Heart Will Go On - soundtrackem v filmu Titanic. „Je to nejlépe prodávaný orchestrální soundtrack v celé nahrávací historii.“ (online) Psalo se o tomto hudebním počinu a platí to dodnes. Naprosto dokonale procítěný zpěv se stal ikonou filmu jako Titanic sám. Mnozí máme při poslechu husí kůži pokaždé, když píseň slyšíme.
Skladba má na mnoha platformách stovky miliónů přehrání.
V roce 1999 si od hudební branže dala pauzu, aby pečovala o svého rakovinou nemocného manžela, který svůj boj nejprve vyhrál. V roce 2001 se jí pak narodil první syn a další rok poté se Céline pro radost všech vrátila na pódia a velkolepě pokračovala tam, kde skončila.
Patřila stále mezi nejvýraznější královny popové hudby.
V roce 2008 pak rozzářila vyprodanou pražskou O2 Arénu, přičemž její show sklidila skvělé recenze a čeští fanoušci několikrát aplaudovali ve stoje během koncertu.
Rok 2010 přinesl narození dvojčat a Céline se věnovala mateřství s občasným „odskokem“ k hudbě. Když bylo dětem šest let, její manžel a otec dětí, René Angélila zemřel.
Ačkoliv byla smrt manžela pro ni velmi bolestivá, věnovala se později koncertování a dalším projektům se stejnou vervou jako dříve. Nikdo nepředpokládal, že se v jejím životě děje něco mimořádného, krutého, a Céline byla stálým symbolem hudebního světa.
Příchod nemoci a průběh
Na fakt, že je něco v nepořádku začala upozorňovat zahraniční média. V průběhu jejího života čas od času nějaký bulvární článek vykřikl, že je příliš hubená. Intenzivně se však její váha začala propírat od roku 2020. Zejména v Americe si média nedala pokoj a velmi často ji označovala za anorektičku.
Ačkoliv se Céline snažila proti kritikům ostře vystupovat a hájit se, že je vše v pořádku, občas se zamotala do série možných příčin jako smrt manžela, genetika, pandemie covidu nebo záliba v baletu.
Často byla označována za arogantní, nezdvořilou, odmítající se fotit s fanoušky či kdekoliv jinde a zvěsti o jejím špatném zdravotním stavu začínaly mít velký spád. Nikdo netušil, jak moc trpí.
V roce 2022 na svém instagramu, ve velmi emotivním příspěvku přiznala, že jí byl diagnostikován Stiff-person syndrom čili syndrom ztuhlé osoby. Přičemž ještě tehdy věřila, že bude moci odjet své plánované turné po Evropě. Dostalo se jí velké podpory od velkých jmen i fanoušků z celého světa.
V České republice měla vystoupit koncem roku 2023. Celou sérii však posunula, jelikož se intenzivně věnovala léčbě. Velmi zdrcující zpráva pak přišla, když Céline musela kvůli zdravotními stavu zrušit i náhradní termín v březnu 2024. Její nejbližší o ní říkají, že je velmi pracovitá a disciplinovaná žena. A tak všechny velmi zasáhlo, jak krutá nemoc k talentované bojovnici je. Respektive jak se Céline snaží bojovat o své tělo, své zdraví a svůj hlas navzdory bolestem a krutosti samotného syndromu.
Šokující však bylo, když vyplynulo na povrch, že Céline syndrom tají dlouhých sedmnáct let. Lépe řečeno příznaky tohoto onemocnění. Skutečně jí byl diagnostikován až v roce 2022. Avšak přirozeně pociťovala změny a postupné zhoršení zdravotního stavu mnohem dříve. Ale jak sama přiznala, bylo toho tolik, že si nenašla čas, aby se věnovala sama sobě. Manželova nemoc a následné úmrtí, výchova dětí, kariéra…o celé situaci se rozpovídala v jednom ze zahraničních pořadů, do kterého přijala pozvání.
„Měla to sedmnáct let a nevěděla, co je špatně, měla strach. Její hlas mizel, její tělo selhávalo, zakopávala a padala, všechny tyhle věci se děly,“ nastínila téma rozhovoru moderátorka. Céline následně přiznala, že lhát svým fanouškům bylo už příliš na to, aby to unesla. Zpěvačka popsala bolest, kterou jí způsoboval fakt, že musí před svými příznivci skrývat zdravotní potíže." (online)
„Musela jsem vychovávat své děti, musela jsem se skrývat, musela jsem se snažit být hrdinkou, a přitom jsem cítila, jak mě mé tělo opouští.“ (online)
Nový dokument, zachycující Célinin boj se zákeřnou nemocí je plný emotivních chvil, kdy v jednom a tom samém momentu máte možnost pozorovat skutečnou královnu popu, ohromnou bojovnici i bolestí vyřízenou ženu, která nepředstavitelně trpí a ztrácí svůj hlas. Je velmi těžké pozorovat, jak ji nemoc ubližuje, neboť je dokument velmi autentický.
„Mám křeče v břiše, páteři i žebrech. Když natáhnu nohy, zůstanou zaseknuté v jedné poloze. Nebo když vařím, vaření miluju, moje prsty i ruce se zaseknou. I moje nohy, je to jako křeč, kterou nemůžete uvolnit. Jednou se mi stalo, že jsem si zlomila žebra. Když je stav hodně vážný, může lámat kosti.“ (online)
Sama Céline vyjadřuje touhu se znovu vrátit a poukazuje, jak moc bolestivé pro ni je, že přichází o hlasivky. Má dny, kdy se cítí lépe a připravena, že by mohla zase vystupovat. Má dny, kdy je smířená s tím, že už nikdy nebude stát na pódiu coby zpěvačka.
Syndrom ztuhlé osoby je velmi zákeřný, progresivní a jak v jednom z mnoha rozhovorů řekla její sestra, Céline mnohdy není schopna ovládnout své svaly a zoufale se snaží najít léčbu, která by pomohla.
Stiff-person syndrom
Neboli syndrom ztuhlé osoby je velmi vzácné autoimunitní onemocnění, které postihuje nervový systém. Projevuje se zhoršující se svalovou ztuhlostí, nehybností a křečemi svalstva, přičemž v těchto stavech nejsou schopni pacienti své svaly ovládat.
Osoba s tímto onemocněním trpí bolestmi a přidružuje se mnoho dalších potíží, včetně problémů s chůzí, držením těla, dýcháním či spánkem. Křeče někdy skutečně mohou být tak silné, že vykloubí nebo zlomí končetinu či jinou kost v těle, případně způsobí nekontrolovatelný pád. Říká se, že se lidé postupně mění v sochy, neboť zejména nohy zcela ztuhnou.
Onemocnění je velmi vzácné, trpí ním jeden až dva lidé z miliónu.
Léčba závisí i na včasnosti odhalení a zaměřuje se zejména na tlumení příznaků a bolestí, zvýšení kvality života a pohodlí. Prognóza je odlišná u každého pacienta zvlášť a závisí na konkrétní kombinaci obtíží. Závažnost a postup nemoci je individuální.
Zdroje:
