Článek
Mileniál. Pojem, který na nás křičí ze všech stran. Je tak vlezlý, že projekt fashion (Re) search udělal i výzkum o tom, jak mileniálové nakupují. Označení má dokonce i několik verzí: mileniááál, milen, oblíbený milenál anebo také mile…co?
Dají se ale vůbec osoby, kterým se tak říká, vymezit něčím jiným než časovými údaji? No jéje! I když s trochu humoru a špetkou nadsázky. A Jak by řekl zbytečně přepromovaný Štěpán Kozub: Bez urážky!
Jdeme na to.
Tak tedy, někteří tápou, jiní tuší a ti další hrdě křičí: Já jsem mileniááál, já. Jako by to snad byla nějaká zásluha nebo v horším případě výmluva.
Pokud vás napadl pojem milénium, správně!
Je to označí pro lidi, kteří se narodili v letech 1985-2005. Suma sumárum je jim teď mezi 18-38 lety. Některé zdroje uvádí o trošku kratší časové rozmezí, což ale není tak podstatné.
Důležité je, že je to dost široká škála na to, hledat zde nějaká specifika. Zejména v této divoké době desítek pohlaví a onikání. Nicméně pokud vás teď trklo, že se v tomto časovém rozmezí nacházíte taky. Vítejte mezi námi, váš život se nyní zásadně nemění.
Někteří čiperové mohou zjistit, že se zřejmě pěkně činili, jelikož se bez problému řadí mezi tuto generaci oni, i jejich děti.
Pojďme dál, jsme mileniálové. Obří skupina osob. Pokud teď čekáte nějaké výhody, zklamu vás. Slevy ani příspěvek na bydlení se nekonají. Jsme totiž velká a výkonná pracovní síla.
I když nyní přichází první kámen úrazu. Mileniálové jsou nejvíce heterogenní skupina vůbec. Nejsme puberťáci, i když se tak někteří chovají a jiným doznívá akné. Nejsme důchodci, i když se tak někteří možná cítí, šedin je až běda, záda bolí a bez brejlí to někteří prostě nepřečtou! Má to své výhody. Rozumíme si s mladšími i se staršími.
Což vede k dalšímu rozporu. Mnozí z nás zažívají jakési divné uvědomění, že polovina přátel paří a užívá si noc do brzkých ranních hodin a v 5:00 ráno snídá kebab. Druhá polovina se žení/vdává a zakládá rodiny.
Pokračujeme. Jedna polovina mileniálů vlastní domy, byty, splácí hypotéky a druhá se zarytě drží hesla: Dokud máma funí, budu bydlet u ní!
Někteří mileniálové si v rámci vysokých škol ještě užívají letní prázdniny, čemuž říkají volno mezi semestry, a druzí již pěknou řádku let pracují.
Pro ženy mileniálky je typické, že když poznají nového partnera, mohou zjistit, že ani jeho táta není k zahození. Kór když vypadá jako Vašut.
To samé u mužů. Úvahy typu: jaké by to bylo s mámou mojí přítelkyně? Nejsou neobvyklé.
A co dál? My mileniálové ovládáme on-line svět. Co je pro předchozí generace španělská vesnice, my zvládneme pár kliknutími. Zároveň držíme krok s další generací, která se narodila s mobilem v ruce. Dokážeme se dobře orientovat, adaptovat a když chceme, jsme docela fajn lidi, co si umí poradit s kde čím. Vhodné do životopisu.
Ale taky není neobvyklé, že jsou mezi námi osiny v zadku, co sežraly Šalamounovo… víte co.
A když se pak sejdou dva mileniálové, co snědli exkrement od stejného Šalamouna, tak to je potom koncert. Jak to vypadá v praxi? Je to přesně ten jeden váš kamarád, kterému je mezi 18-38 lety, ví všechno nejlíp a všude byl. Mluví do všeho s nesmírnou důležitostí, protože všechno zná a všemu rozumí. Pořád remcá a nic moc se mu nelíbí. Odborník na hokej, politiku i covid. Jasně, je to ve všech generacích, ale tady přece jen o něco více. Protože, ať se nám to líbí nebo ne, vyrůstali jsme ve větším blahobytu než generace před námi.
Nejvíce vzrušující je ale fakt, že další mileniálové tu budou až za bezmála tisíc let. Jestli vůbec. Tudíž se může stát, že jsme poslední mileniálové na světe. Zároveň jsme ti poslední, co se narodili ve 20. století.
Zdroje:
Autorský text s ověřením časových údajů.
