Bydlení a energie v roce 2025: dostupné ano, či ne?

Od nových tarifů elektřiny, přes podporu obnovitelných zdrojů, až po přísnější regulace nájmů či nové podmínky pro hypotéky – to vše může znamenat pro statisíce českých domácností a firem výrazné změny. Co přesně se chystá a jak se na to můžete připravit?

V roce 2025 se Česká republika nachází na prahu několika klíčových legislativních změn, které mají za cíl modernizovat energetiku, stabilizovat trh s bydlením a v neposlední řadě také plnit závazky plynoucí z evropské Zelené dohody. Ať už jste majitel nemovitosti, nájemník, nebo jen spotřebitel energií, tyto změny se vás přímo dotknou.

Jednou z nejvýraznějších novinek, která již probíhá a její dopady se plně projeví v roce 2025 a dále, je revize tarifní soustavy distribuce elektřiny. Energetický regulační úřad (ERÚ) pracuje na úpravě stávajících tarifů, které by měly lépe odrážet skutečné náklady na distribuci a zároveň motivovat ke stabilnější spotřebě v síti.

Současně se posiluje podpora obnovitelných zdrojů energie, zejména skrze programy pro instalaci fotovoltaických panelů na rodinných domech a firemních budovách. Očekává se, že vláda bude nadále zjednodušovat administrativní procesy a prodlužovat či rozšiřovat dotační programy, jako je Nová zelená úsporám. Cílem je zvýšit energetickou soběstačnost země a snížit závislost na fosilních palivech.

V oblasti bydlení jsou v platnosti nebo se dokončují legislativní úpravy, které mají urychlit výstavbu a zprůhlednit vztahy mezi pronajímateli a nájemníky.

Nový stavební zákon, jehož účinnost se posouvá a jehož části již platí, má zjednodušit a zrychlit stavební řízení, což by v dlouhodobém horizontu mohlo vést k nárůstu nabídky bydlení a stabilizaci cen. I když plné dopady pocítíme až za několik let, rok 2025 je klíčový pro jeho implementaci a ověřování v praxi.

Dále se diskutuje o regulaci nájmů a úpravách nájemního práva. Cílem je ochránit jak nájemníky před neúměrným zvyšováním nájemného, tak pronajímatele před zneužíváním práv. I když konkrétní legislativa ještě nemusí být finální, je pravděpodobné, že dojde ke zpřesnění pravidel pro zvyšování nájmů, případné omezení kauce nebo zavedení jasnějších podmínek pro výpověď z nájmu.

V neposlední řadě je třeba zmínit i vývoj na hypotečním trhu. I když Česká národní banka (ČNB) již v roce 2024 uvolnila některá omezení pro poskytování hypoték, situace na trhu se neustále vyvíjí. V závislosti na inflaci a vývoji úrokových sazeb lze očekávat další úpravy podmínek, které ovlivní dostupnost úvěrů na bydlení. V letošním roce ČNB pravidla pro hypotéky nezměnila a podle analytiků se letos nic už měnit nebude. Faktem však zůstává, že banky v ČR poskytují hypotéky především vysokopříjmovým domácnostem. Podle člena bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera přesahují čisté měsíční příjmy domácností, které si nyní berou hypotéky, 90.000 korun. Průměrná splátka hypotéky je zhruba 22.000 korun, měsíční příjem těchto domácností po odečtení dluhů zůstává kolem 60.000 korun. Ceny bytů rostou, pravidla se zatím nemění, bydlení se v ČR tedy zatím dostupnější nestává.

V roce 2024 musel průměrný Čech vydělávat 13 let, aby si mohl pořídit průměrný byt. Ve Švédsku nebo Finsku na to stačí jen 8 ročních platů. To je rozdíl téměř 40 %.

Stálým problémem u nás zůstává nedostatek kvalitního nájemního bydlení. I když Češi mnohem více, než jiné národy, touží po vlastnění bytů, kdyby na trhu byla dostatečná nabídka nájemního bydlení, vytvářela by tlak na výši nájmů a pro mladé by tak mohlo být nájemní bydlení řešením. Rozhodně by mnohým mladým přišlo vhod v době, když ještě neplánují zakládat rodinu a touží spíše po svobodném pohybu, cestování nebo studiu.

Rozdíly v cenách nájemního bydlení na území ČR jsou poměrně velké, vede samozřejmě Praha. V zásadě však výše nájemného stoupá ve všech krajích, a to pravidelně.

Česko bojuje s dostupností a kvalitou bydlení, což ho v rámci Evropské unie řadí mezi státy s největšími problémy. Z 27 členských zemí se Česká republika umístila na 23. pozici. Přibližně 1,6 milionu Čechů se potýká se závažnými problémy souvisejícími s bydlením. Hůře než Česká republika jsou na tom už jen Lotyšsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Kolem nájemního a vlastnického bydlení koluje mnoho mýtů. Říká se, že platit nájem znamená vyhazovat peníze oknem, že vlastnění bytu je známkou společenského postavení a ukazuje, že to člověk někam „dotáhl“, nebo že splácet hypotéku je investice, která vás zajistí na stáří. Realita porovnání výhodnosti a nevýhodnosti vlastnění bytu versus jeho pronájmu, je však mnohem složitější. Oboje má výhody a nevýhody a dokonce, pokud se porovnání provede a propočítá důsledně, možná vás výsledky překvapí. Zdaleka nejsou tak zásadně výhodné ve prospěch vlastního bytu.

Bez ohledu na to však platí, že současné hypotéky jsou jen pro bohatší skupiny obyvatel a nájemní bydlení není tak dostupné, jak by být mělo. Kdyby se ho stavělo dost, tlačilo by to ceny nájmů dolů, což by trhu s byty hodně pomohlo. Zkusme si představit, že by mladý člověk na začátku své životní dráhy zvolil město a čtvrť, kde chce bydlet. Pak by si už jen obešel byty, které ho podle popisu a ceny nejvíce lákají a vybral by si z nich. Takhle ideálně to zřejmě ještě dost dlouho fungovat nebude, protože nájemních bytů není dost. Místo aby je pronajímala družstva nebo firmy, které by se nájemním bydlením živily, pronajímají je spíše jednotlivci. Ti pak velice často nechtějí do bytů rodiny s malými dětmi, nebo lidi se zvířaty (pes nebo kočka bývá v mnoha případech problém úplně stejně velký, jako batole). Nepříjemná je i skutečnost, že smlouvy bývají na rok s prodloužením o další rok, tedy na dobu určitou. Kdyby bylo nájemních bytů dost a jejich majitelé by měli problém je pronajmout, kdyby hodně nájemních bytů bylo prázdných, pak by to vytvářelo i tlak na majitele. Ti, pokud by chtěli úspěšně byt pronajmout, museli by slevit ze svých požadavků - najednou by byly byty pro rodiny s malými dětmi i pro ty, co mají čtyřnohé miláčky. Najednou by byly smlouvy na dobu neurčitou.

Navíc je docela dobře možné, že kdyby na trhu byla bohatá nabídka nájemních bytů, mnoho lidí by takové bydlení nakonec upřednostnilo před upsáním se hypotéce. Kdyby chyby, jak se říká. Tam zatím ČR není.

Nové legislativní změny v oblasti energií a bydlení přinášejí výzvy, ale i příležitosti. Klíčové je být připraven a využít dostupné informace a podpůrné programy.

V některých případech to může být třeba i naposledy, protože kdo ví, jak dopadnou na podzim volby a v případě, že by tato vláda v tomto složení dále již nepokračovala, je otázkou, které její programy a opatření nově příchozí vláda nechá běžet a které zruší.