Jaké to je, když vám AI řídí život. Holanďané už vědí

Možná vás napadne, jak je to skvělé. Vždyť ve všech závazcích a v legislativě, kterou v posledních pěti letech země EU přijaly, stojí digitalizace společnosti na prvních místech v důležitosti. Každá země EU je na tom však jinak. Zatímco Belgie je přibližně na srovnatelné úrovni s ČR, Nizozemsko je opravdu o hodně dál (přesto, že obě země jsou zeměmi Beneluxu a sousedí spolu). Chce se mi říct, že proto se nejen turistům v Belgii ještě stále dobře žije. Samozřejmě nic není jenom bílé nebo černé, ale je na tom prohlášení velký kus pravdy.

Úroveň digitalizace v Holandsku se dostala skutečně tam, kde ji pravděpodobně vedení EU chce mít. Většina běžných procesů v životě občanů je digitalizována. Co to znamená? Například to, že si v knihovně nezřídíte průkaz čtenáře na počkání, jako jsme zvyklí tady u nás doma. Musíte vyplnit formulář na webu, tam se zaregistrujete, tam také zaplatíte a žádné předávání peněz nebo placení kartou na pokladně v knihovně. To zkrátka neexistuje. Když to víte, nemusíte se zvednout ze židle ani opustit domov a předplatné do knihovny si snadno vyřídíte. Založíte si elektronický účet a nemusíte do knihovny ani vstoupit, pokud netoužíte po papírových knihách. Budete mít během okamžiku k dispozici aplikaci a v ní stovky e-sknih a audio knih, desítky novin a časopisů a další příjemné digitální služby knihovny.

Podobně si kupujete lístky do muzea a mnoha dalších kulturních zařízení. Je snaha zcela se vyhnout jakémukoliv placení (i tomu bezhotovostnímu) přímo na místě. To mohou být pro Holanďana celkem příjemné služby, pro turistu již méně, ten se to většinou dozvídá až na místě a bývá zaskočen nebo zmaten. Myslel si, že půjde do muzea a nejde nikam, protože nemá lístek. Ten se kupuje na konkrétní den a čas, tak se může stát, že lístky ten den zkrátka již nejsou. Kdyby turista věděl, koupil by si je třeba ještě z domova před svou cestou.

Ze všech občanů EU jsou Nizozemci zdaleka nejvíce digitálně zdatní. To vyplývá z výzkumu platformy Evropské unie pro digitální dovednosti a pracovní místa. Téměř čtyři z pěti Nizozemců, tedy 79,4 %, disponují základními digitálními dovednostmi. V této oblasti si Nizozemsko vede lépe než téměř kterýkoli jiný členský stát EU. Blíží se mu pouze Finsko (76,5 %), Švédsko (72,4 %), Německo (70,2 %) a Dánsko (70,0 %). Nizozemsko je výrazně nad průměrem EU (56 %).

Nizozemsko patří mezi digitální lídry v EU, zejména v oblasti základních digitálních dovedností občanů, dostupnosti a uživatelské přívětivosti online vládních služeb a širokého pokrytí vysoce kvalitními sítěmi, jako jsou optická vlákna a 5G. To jsou výzkumy prověřená fakta, stejně jako to, že holandská vláda stále více využívá umělou inteligenci.

Využívání umělé inteligence (AI) vládními agenturami se zvyšuje. Ve srovnání s rokem 2021 (165) bylo podle průzkumného výzkumu společnosti TNO ve vládě nalezeno více než 1,5krát více aplikací AI. Zejména obce jsou intenzivními uživateli: z 266 nalezených aplikací AI bylo použito 105 (39 %). Kromě toho se zvyšuje transparentnost ohledně používání AI, což usnadňuje přesné určení, které technologie vláda používá a k jakému účelu. Tolik výsledky výzkumů, měření a srovnávání v rámci EU. Jak to ale vypadá v každodenním životě?

AI je ve skutečnosti dobrý sluha, ale zlý pán. Po deseti dnech pobytu mě děsí, jak to tady funguje a opravdu se nětěším, až tohle k nám dorazí. Například včera byl na jednom z programů veřejnoprávní televize pořad, kde diskutovali krajští a obecní politici o tom, jak stoupl ohromně počet pokut za dopravní přestupky. Oproti dřívejšímu stavu se odhaduje, že jich letos bude desetkrát tolik. Důvod? Vše vyhodnocuje a rozesílá AI. Ta má vše jasně naprogramováno a nikdo jí nenaprogramoval nějakou toleranci. Dříve, když jel řidič 51 km v hodině tam, kde byla padesátka, posuzující policisté nad tím mávli rukou. AI ale pošle pokutu.

Dříve fungovaly na silnicích a v obcích jen některé kamery, tak jako to je u nás. Záznamy ze všech by policie ani nezvládla vyhodnotit. Dnes ale v Nizozemsku jsou zapnuté všechny kamery a jsou plně funkční, protože pro AI není problém je všechny zvládnout a záznamy z nich vyhodnotit.

Bohužel je to tak. Co svou knihou 1984 tento autor předpověděl, to má tady v Nizozemsku stokrát dokonalejší podobu. Svoboda mizí, soukromí mizí. Jeden příklad za všechny: Veřejná doprava je tu velice kvalitní, čistá, přesná, rychlá, jezdí opravdu často a země je hustě pokrytá. Není problém se kamkoliv dostat. Za kvalitu se však platí. Veřejná doprava je tu opravdu drahá. Proto mezi nejdůležitější bonusy zaměstnavatelů například patří proplácení dopravy do zaměstnání. Proto také mnoho lidí jezdí hlavně na kole, protože by se jinak nedoplatili. Ale ti, kteří potřebují nebo chtějí veřejnou dopravu používat, většinou využívají různá předplatná, protože je to jediný způsob, jak častější používání veřejné dopravy vůbec zvládnout zaplatit.

Systém předplatných a dopravy obecně je také napíchnutý na AI. Ať už máte plastovou kartičku, které u nás říkáme „lítačka“, nebo platíte svou bankovní kartou (což je tu hodně rozšířené, jen přiložíte k terminálu svou paltební kartu, ale funguje to pouze s kartami vydanými nizozemskými bankami), nebo máte papírovou jízdenku (to je už rarita, ale někteří ji stále používají), musíte si „pípnout“ při nástupu a také při výstupu. Check in / check uit. Když zapomenete čeknout nástup, je to za 50 Euro. A nemusí přijít revizor, protože pokud zapomenete čeknout nástup a čeknete si výstup, pak to pozná AI, která denně vyhodnocuje vaše cesty. Váš výstup je pro ni nástup do prostředku, protože jste nečekli ten nástup. Podle přepravních podmínek smíte 3× za kalendářní rok zapomenout čeknout výstup. Nástup ale zapomenout čeknout nesmíte, tam je to automaticky pokutováno. Kromě toho, systém přesně ví kdy jste jeli a kam, v kolik hodin, jak dlouho jste cestovali, kde jste přestupovali apod. Celá vaše cesta je kompletně zmapovaná. Nechcete obětovat své soukromí? Pak to ale zaplatíte a ne málo. Jen pro představu, já jezdím denně na fakultu, tedy do práce tam a zpět v rámci jednoho města (Amsterdam) a jeho předměstí, kde bydlím. Kdybych neměla „lítačku“ na vlaky a MHD, zaplatím týdně za oboje cca 100 euro. Takhle jsem zaplatila 119,90 za vlaky a 60 za MHD na celý měsíc. A to je už pořádný rozdíl.

Mizí lidi. V supermarkatech mají nejvýše 1 pokladní určenou spíše pro řešení potíží, jinak desítky automatických pokladních, tedy mašin, které si obsluhujete sami (jako u nás, jen u nás stále máme více těch pokladních než mají zde). I daně tady řeší AI, která je podobně nekompromisní jako v případě pokut. Něco jste chybně vyplnili? Něco jste nepochopili? Udělali jste chybu? Šup a AI vám rovnou pošle pokutu. Dříve vám pracovník daňového úřadu zatelefonovat, vše s vámi probral, domluvil, opravil. (Pokud vím a jak mám i osobní zkušenost, tak se to stále ještě děje i u nás v ČR.) Dnes v Nizozemsku ovšem už nic takového není, musíte zaplatit pokutu. A pak se teprve můžete odvolat. Je přesně stanoveno, jak to můžete udělat.

Obecně platí, že získat kdekoliv na telefonní linku živého člověka, je největší dar a zázrak. Téměř všude jsou na telefonech a čatech webových stránek AI automaty. A dostat napříkalad k telefonu operátora, to zdaleka není tak snadné, jako u nás. Byla jsem neprávem pokutována za jízdu ve vlaku, potřebovala jsem to probrat s živým operátorem a AI mě 4× odmítla na něj přepojit. Až když jsem použila formulaci, která zněla hodně urgentně a vážně, tak mě na něj přepojila. Jinak vám prostě řekne, že to s vámi vyřeší a basta.

V Nizozemsku jsou daleko, již se zabývají i robotickým soudcem a zkoumají využití AI právě v procesech týkajících se pokut za dopravní přestupky. Nizozemský úřad pro ochranu osobních údajů (AP) má od svého založení stále rozsáhlejší odpovědnost. Patří sem monitorování algoritmů používaných vládou. Konkrétně musí AP kromě ochrany práva na soukromí sledovat potenciální diskriminaci ze strany algoritmů.

Holanďané také živě diskutují o budoucnosti právního státu v kontextu každodenního používání AI v lidské společnosti. Aktivně je v Nizozemsku také zaváděno Nařízení o umělé inteligenci, známé také jako zákon o umělé inteligenci, což je nový evropský zákon, který stanoví pravidla pro vývoj a používání systémů umělé inteligence. V Česku jsem o něčem takovém dosud neslyšela, v Nizozemsku již postupně vše zavádějí a mají zpracovaný časový plán. V tom se například dočteme, že Nařízení o umělé inteligenci vstoupilo v platnost 1. srpna 2024 a bude implementováno ve fázích. Úplné znění předpisů vstoupí v platnost 2. srpna 2027. Mezi některá důležitá data patří:

V nizozemské společnosti každý den vnímáte, že se něco děje. Že AI vstupuje do lidských životů, že je třeba ji nejen nadšeně využívat, ale také se proti ní dobře chránit. Cítím se tu jak v jiném století, když to porovnám s českými zkušenostmi.

Faktem je, že AI může život ulehčit, ale také pořádně zkomplikovat. A hlavně, sebere lidem svobodu a soukromí. I když bude tento fakt hlídán nařízeními a zákony a i když bude AI pravděpodobně pod silnou lidskou kontrolou, nelíbí se mi to. Nevím jak vy, ale já tohle nechci. Pevně doufám, že když Piráti nezvládli ani stavební řízení, tak celkové napojení celého sytému české společnosti a všech úřadů apod. na AI, bude u nás ještě dost dlouho trvat. A až se tak stane, já buď budu stará bába a už mi to bude fuk, nebo balím kufr a stěhuju se někam, kde jim AI zatím nic neříká. Protože život bez ní se mi líbí rozhodně víc…

Zdroje:

Text je projevem vlastního názoru a byl zpracován na základě vlastních zkušeností.

Další zdroje:

Nizozemci dosahují nejvyšších výsledků v digitálních dovednostech (holandsky)

Vláda stále více využívá umělou inteligenci (výsledky výzkumu, holandsky)

Vymáhání zákona o umělé inteligenci: Kdo na něj bude dohlížet? (holandsky)

Jak užitečný je robotický soudce s dopravními pokutami? (holandsky)