Co stojí vysoká životní úroveň? Holandsko to ví. Máme se tu dobře

Ráda si pročítám zahraniční weby, protože člověk přestane vidět věci jen úhlem pohledu malého českého rybníčku. Dnes mě zaujal poměrně rozsáhlý článek na holandském webu www.businessinsider.nl. Jde o webové stránky, které se zabývají zejména podnikáním, ekonomikou, hospodářskými tématy, kariérou a financemi.

V Nizozemí je zvykem, že každé třetí úterý v září je tzv. „rozpočtový den“ a vláda přichází s návrhem rozpočtu na příští rok, s rozpočtovými změnami a novými opatřeními, která chystá.

Holandsko je malá evropská země s poměrně vysokou životní úrovní a většina Čechů tam už určitě na nějakém tom poznávacím zájezdu někdy byla. Země je v Evropě známa nejen pevnými demokratickými kořeny a schopností respektovat různé názory i rasy (Amsterdam je přímo kotel národností), ale poměrně rozsáhlou sociální politikou, která drží ochrannou ruku nad chudšími vrstavami obyvatelstva. Byť i tady se za posledních 30 let leccos zpřísnilo, stále platí, že se tu chudým a střední třídě žije velice dobře. Oproti tomu se stále častěji ozývají bohatší obyvatelé, kterým se nelíbí vysoké zdanění. Daně jsou v této zemi progresivní, čím člověk více vydělává a má větší majetek, tím více platí. Jen díky tomu může vláda vytvářet ochrannou síť pro sociálně slabé a střední třídu.

Pokud se seznámíte s holandskými pravidly, nejspíš si začnete říkat, jak se u nás krásně žije, a to hned v mnoha oblastech. Občané vlastnící nemovitost(i), vydělávající nadprůměrně nebo mající vysoké úspory a jiné majetky, dostávají v této zemi pěkně zabrat. Peníze neprší z nebe a z něčeho je třeba ten štědrý sociální systém zaplatit.

Úroky z hypoték se dříve daly odečítat z daní, ale o tom si dnes mohou majitelé nemovitostí v Nizozemí nechat jen zdát. Kromě toho finanční úřady považují vlastnictví nemovitosti (a to i k rekreačním účelům) za druh příjmu, a proto každý, kdo je vlastníkem jakékoliv nemovitosti, musí ke svým ročním příjmům připočíst tzv. pomyslnou hodnotu nájemného (toho nájemného, které díky vlastnictví nemusí platit). Vláda každoročně vyhlašuje parametry, podle kterých se tzv. pomyslná hodnota nájemného počítá.

Nenechte se mýlit, daň z nemovitosti se tu také platí a k tomu ještě i daň z celkového majetku. Kromě toho, aby měl občan nárok na nejrůznější úlevy, příplatky apod., je také přesně stanoveno (a každý rok znovu aktualizováno), kolik smí mít například naspořeno eur na bankovním účtu apod. Raději nezacházet do detailů, nestačili bychom se divit!

Někdy si neuvědomujeme, jak skvělý zdravotní systém v Česku máme. Jasně, že má i své neduhy, ale v zásadě platíme za cokoliv minimálně, nikdo se nemusí bát hospitalizace, že by nezaplatil účet a ani si nemusí odpírat užívání drahých léků.

Nizozemí má velmi vysokou úroveň zdravotní péče, ale je samozřejmě vykoupena vysokými náklady. Kromě základního pojištění, které je stejně jako u nás povinné, existuje v zemi také doplňkové zdravotní pojištění, které je dobrovolné. Právě toto pojištění pomůže zaplatit tzv. vlastní riziko, nebo povinnost vlastní spoluzodpovědnosti, která trvá i v případě, že máte zdravotní pojištění.

Například v roce 2023 je tzv. vlastní riziko 385 euro. V praxi to znamená, že prvních 385 euro v roce, které spotřebujete za zdravotní péči, platíte ze svého, teprve pak začne platit pojišťovna.

V roce 2023 je průměrný nizozemský plat po zdanění 2 680 euro. Pokud to srovnáme s Českem, máme u nás průměrnou čistou měsíční mzdu 29 596 Kč a kdybychom měli stejné vlastní riziko, pak bychom prvních 4 250 Kč utracených v kalendářním roce ze zdravotního pojištění platili ze své kapsy. Teprve pak by za nás začala platit pojišťovna.

Když dobře hospodařit, tak tedy dobře. Základní zdravotní pojištění, které je pro všechny v NL povinné, nezahrnuje vůbec pojištění pro zubaře. Kdo chce být pojištěn, musí si vždy uzavřít dobrovolné další pojištění zubařské péče. Podle typu pojistky pak pojišťovna hradí/nehradí ošetření stoprocentně, nebo v jiné míře. Pokud chce Holanďan zajít k zubaři a nebyl u něj dva a více let, nebude se mu na nic vztahovat ani toto doplňkové pojištění. Proč? Protože se na to nahlíží tak, že se o svůj chrup nestaral. Vše, co zubař najde, nejprve spraví a pacient to zaplatí ze své kapsy. Teprve jakmile je chrup jako ze žurnálu, od té chvíle se na ošetření začne vztahovat pojištění.

Druhý příklad se týká zavolání rychlé záchranné služby, tedy sanitky. U nás bývá tato služba často zneužívána, lidé si volají sanitku na vysokou teplotu apod. V Holandsku to funguje tak, že po převozu sanitním vozem lékař v nemocnici stanoví, zda se jednalo o oprávněný výjezd. Pokud ano, zdravotní pojištění ho zaplatí. Pokud ne, je následně jeho cena naúčtována pacientovi.

Nizozemský systém je poměrně složitý a Holaďanům musí většinou radit úředníci na úřadech (nebo třeba sociální pracovníci v nemocnicích), jaká jsou jejich práva a povinnosti. Proto není v silách malého článku popsat všechna pravidla, ale o to mi ani nejde. Různých výjimek je mnoho. Jde spíš o to uvědomit si, že se u nás máme stále velmi dobře a doplatků ve zdravotnictví platíme jen minimum.

V Nizozemí je běžné, že máte i u zdravotního pojištění tzv. vlastní riziko, ale kromě něj, pokud si neplatíte doplňkové pojištění, vždy máte také ještě spoluúčast, což je něco jiného než tzv. vlastní riziko.

Při hospitalizaci se za zdravotní péči považuje opravdu jen zdravotní péče. Nespadá do ní však už ubytování ani jídlo. Podle typu pokoje a druhu stravy je každý hospitalizovaný povinen zaplatit určitý poplatek, mít tedy na hospitalizaci finanční spoluúčast.

Právě v „rozpočtový den“ odkryje vláda své záměry a Holanďané se dozvědí, o kolik se bude opět zvyšovat cena každoměsíčního zdravotního pojištění, o kolik naroste „vlastní riziko“ apod. Ceny narůstají pravidelně každý rok.

Z toho, co zatím uniklo, je zřejmé, že i nizozemská vláda bude utahovat opasky, pokud chce zachovat proslulou sociální záchrannou síť a také vysokou úroveň zdravotní péče. Jak jsem už zmínila, země má progresivní zdanění. Vládní plány opět směřují více k tomu, že do nejvyšší daňové třídy spadnou dobře vydělávající mnohem rychleji než tomu bylo dřív.

V roce 2024 poroste Holanďanům cena benzínu, protože poroste spotřební daň pohonných hmot. Kromě toho také podraží i cigarety, krabička 20 cigaret bude stát přibližně 10 euro (o 1 euro víc než letos). Kromě toho od 1. července 2024 si již cigarety v supermarketech a gastronomii nikdo nekoupí. Sladké příchutě v e-cigaretách budou zakázány od 1. ledna 2024.

Z uniklých dokumentů vyplývá, že cenový strop pro energie v roce 2024 zmizí. Domácnosti letos zaplatí maximálně 1,45 eura za metr krychlový plynu a 0,40 eura za kWh elektřiny až do spotřeby 1200 metrů krychlových plynu a 2900 kWh. V roce 2024 již nebudou domácnosti masově chráněny před růstem cen energií. Podobné plány má i naše vláda. V Holandsku pro domácnosti s nižšími příjmy a vysokými účty za energie bude v příštím roce zřízen tzv. pohotovostní fond. Uvidíme, jak to bude u nás.

Špatná zpráva pro obyvatele Nizozemí je také ta, že od 1. ledna výrazně zdraží limonády, ovocné a zeleninové šťávy a také nealkoholické (nebo nízkoalkoholické) pivo. Spotřební daň na tyto nápoje se totiž zvýší z přibližně 9 centů na 26 centů za litr. Vláda chce povzbudit spotřebitele, aby přešli na vodu. Kdo na vodu přejít nechce, ten si připlatí a toto opatření přinese státní pokladně kolem 300 milionů eur ročně.

Dalo by se pokračovat ještě celkem dlouho, ale z uniklého materiálu je zřejmé, že i tak bohatá a ekonomicky dobře postavená zemička jakou je Nizozemí, musí šlapat na brzdu, pokud chce svou úroveň udržet. Nizozemí jde cestou zdanění bohatých, i když i těm nemajetným pozvolna náklady rostou a výhody ubývají. Jinak to totiž nejde, protože by se také mohlo stát, že v Holandsku mnoho bohatých nezůstane. Již nyní je ze studií zřejmé, že bohatí Nizozemci mezi 30. až 39. rokem života často zemi opouštějí a stěhují se tam, kde z nich vláda tolik nebude dřít kůži.

V poslední době se mi zdá, že těch dobrých zpráv v médiích mnoho neslýcháme. Tahle dobrá je. Kdyby snad nebylo z textu úplně zřejmé v čem je vlastně tak dobrá, tak si to pojďme stručně zrekapitulovat:

Zkrátka a dobře, až vám bude zase někdy krušno na duši, že je jenom hůř a hůř, všechno se zdražuje a bude se vám zdát, jak se máme špatně, vzpomeňte si třeba zrovna na to malé, zelené Holandsko, které se nám v mnohém podobá. Nebo chcete-li extrém, vzpomeňte si na USA, kde mnoho lidí nemá žádné zdravotní pojištění a stačí jen chvilka nepozornosti, nebo prostě smůla, aby spláceli lékařskou péči do konce svého života. Najednou si budete muset přiznat, že přes všechny neduhy a věci, se kterými nejsme spokojení a na které si stěžujeme, máme se vlastně stále moc dobře.

Další zdroje:

https://european-union.europa.eu/principles-countries-history/key-facts-and-figures/life-eu_cs

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti-2023