Článek
Kdo nepracuje ve školství, nejspíše sledoval dlouhotrvající debaty s pochopením. Ministr školství všude do médií opakoval, jak se stane celý systém efektivnější a bude zřizovatele škol motivovat k účelnému využívání finančních prostředků. Nebyl sám. Sama jsem slyšela jen na ČT argumentovat několik různých poslanců, jak bude nový systém pro všechny výhodnější. Pravda je ovšem taková, že výhodnější bude v prvé řadě pro státní rozpočet.
Blíží se volby (říjen 2025) a vláda potřebuje pěkná čísla, pokud jde o státní rozpočet. No, pěkná… Řekněme, že se jí hodí vše, co skutečnost na oko alespoň trochu vylepší. Výhodnější pro státní rozpočet tedy znamená výhodnější pro vládu, která udělá prakticky cokoliv, aby získala voliče. Vždyť rétorika lepšího hospodaření je u Fialovy vlády velmi oblíbeným argumentem.
Bez pořádné analýzy
Člověk by očekával, že tak velký zásah do financování provozu škol proběhne na základě provedené analýzy, o kterou se bude možné argumentačně opřít. Nic takového se ovšem nestalo. A to přesto, že se změnou nesouhlasí nejen školské odbory, podle kterých je návrh nepřipravený, ale proti se staví také například Asosiace ředitelů základních škol (AŘZŠ ČR). Respektive, abych byla přesná, Asociace není proti záměru převést financování nepedagogických zaměstnanců na zřizovatele škol, ale současný návrh Ministerstva školství považuje za nejasný z pohledu dopadu na rozpočty škol a zřizovatelů a za nedostatečně projednaný s jejich zástupci.
AŘZŠ ČR požadovala stanovení jasných parametrů garantujících, že v souvislosti s touto změnou nedojde k poklesu úvazků a platů nepedagogických zaměstnanců škol. Vyhověno však nebylo ani jí, ani odborové organizaci.
Věřím, že nikdo nemá nic proti efektivnějšímu hospodaření s penězi, pokud tomu tak skutečně bude. Jak ale budou zřizovatelé této efektivity dosahovat, když s velkou pravděpodobností nebudou mít na financování nepedagogických pracovníků dostatečné finance? Jednoduše. Ředitelé prostě od zřizovatelů obdrží finanční částku a budou si muset poradit. Zřizovatele nebude zajímat, jak to ředitelé udělají. Jsou to přece oni, kdo zná situaci svých škol nejlépe, tak ať si prostě poradí, proto tam jsou, ne?
Poradí si?
Chudákům ředitelům nic jiného nezbude, než si nějak poradit, samozřejmě. Ostatně, jako vždycky. Není nic jednoduššího, než přenést řešení na ředitele škol a není to poprvé, co se něco takového děje (za Covidu tomu nebylo jinak). Jaké mají možnosti však dokáže domyslet i laik:
- Snížit platy nepedagogickým pracovníkům. No, to je asi málo pravděpodobné, protože je mají už tak hodně nízké.
- Snížit počet nepedagogických pracovníků a jeden bude muset pracovat za dva, za tři. Co se stane s těmi, kteří budou takto muset více pracovat za už tak dost nízké platy? Neutečou?
- Snížit počet nepedagogických pracovníků a nechtít po nich, aby pracovali za ty, se kterými se škola musela rozloučit. Aby toto bylo možné, musel by ředitel něco v provozu školy výrazně změnit. Někdy třeba sloučit dvě malé školy v jednu, pokud je to zrovna jeho případ. (Sníží se dostupnost základního školství, rodiče budou muset děti vozit do školy dál.) Jindy třeba zrušit provozování školní jídelny nebo třeba zavést úklidové služby pro žáky. V rámci okruhu „Člověk a svět práce“ by se tak žáci v praktické rovině naučili, jak to ve světě práce chodí, když nejsou finance. Každá třída by si musela uklízet své výukové prostory sama. Žákům se rozdají mopy a čistící prostředky a hurá na věc. Třeba se jim to bude do života hodit a ředitel bude moci snížit počet uklízeček. (Nakonec již dnes si mnozí učitelé uklízejí své kabinety sami, a to včetně mytí podlah.)
- Také by se při troše fantazie dala zrušit pracovní pozice „školník“ a každý ředitel by tak mohl mít kumulovanou funkci ředitel/školník. Nakonec, zná školu nejlépe a stejně tam tráví nejvíce času, ne?
- Mezi nepedagogické pracovníky patří i celá řada lidí pracujících v administrativě. Tady se nabízí, že školy nebudou zaměstnávat ekonomy a mzdové účetní a o tyto práce se postarají zřizovatelé. Ti určitě své ekonomy a mzdové účetní mají, tak o co jde, prostě by jim jen přidali trochu práce. Nějaký ten ajťák se u zřizovatele jistě také najde, tak by se mohl postarat i o školy, které pod zřizovatele patří.
- Horší to bude s asistenty do výuky, protože ti už nyní na školách scházejí a zřejmě budou scházet ještě více. Na druhou stranu, šlo to bez nich dříve, půjde to zas. Hodně to sice omezí možnosti úspěšně zvládat inkluzi, ale ta se v zásadě stejně moc nepovedla a třeba to povede ke hledání lepšího řešení.
No vida, třeba i v tomto případě bude platit, že všechno zlé je pro něco dobré. Nebo, můžeme také říci, že vše je otázkou úhlu pohledu. Je jenom na nás, jestli vidíme sklenici poloprázdnou nebo poloplnou. Nezbývá, než se modlit, aby ovšem nebyla prázdná zcela, protože s tím už pak mnoho dělat skutečně nejde.
Učitelé +
Uzavřená facebooková skupina „Učitelé +“ je platformou, kde nejen učitelé, ale také ředitelé diskutují o různých školských tématech. Je jasné, že právě placení nepedagogických pracovníků bylo a je žhavým tématem. Zrovna včera jsem si ve skupině přečetla povzdech jednoho z ředitelů škol, který zjistil, že v rozpočtu pro tzv. ostatní neinvestiční výdaje (tzv. ONIV) má místo 200 tisíc, pouhých 16 800,- Kč. Tyto výdaje zahrnují mimo jiné i náklady na mzdy a platy nepedagogických zaměstnanců, jako jsou školníci, uklízečky, kuchařky a další. ONIV se používají také na financování dalších aktivit spojených s provozem a rozvojem škol, jako jsou učebnice, pomůcky, další vzdělávání pedagogů a další. To je celkem velký rozdíl, mít ani ne desetinu toho, co by mít měl.
Nové financování má platit od 1. ledna 2026. Do té doby si s financemi pro nepedagogické pracovníky musí ještě poradit stát, tedy Ministerstvo školství. Ve státním rozpočtu však finance scházejí a jak se říká, kde nic není, ani smrt nebere. První pololetí příštího školního roku může tak být na českých základních školách pro ředitele nepříjemně dobrodružné. A od ledna? Od ledna by údajně mělo být lépe, otázkou je, pro koho. Pro Ministerstvo školství a stát nepochybně ano.
Anketa
Zdroje:
