Článek
Příběh, který budu vyprávět, jistě dobře znáte. Těžko bych asi hledala člověka, který něco podobného už někdy nezažil. Blíží se Vánoce, a tak i já chci každý rok doufat v to lepší a uchovat si naději, že i u nás se některé setrvale nefungující věci zlepšují. Proto jsem se odhodlala a (naštěstí jen) pro jeden vánoční dárek jsem si objednala doručení komerční a státem vlastněnou akciovou společností Balíkovna. Mimochodem, podle jejího generálního ředitele by měla tato společnost v letech 2025 a 2026 vykazovat tržby okolo šesti až sedmi miliard korun. Těch šest až sedm miliard, pokud to tedy panu řediteli vyjde, zaplatí takoví zákazníci, jako já nebo vy. Obyčejní lidé, kteří nechtějí nic tak nadstandardního, jen doručit balíček z místa A do místa B za dobu odpovídající 21. století.
29. listopadu jsem si objednala doručení balíčku s využitím jeho vyzvednutí v nabízeném boxu Balíkovny. Byla jsem na sebe patřičně pyšná, jak jsem to zvládla letos včas. Díky tomu jsem také věřila, že když mám do Vánoc tolik času, nemůže se na tom nic pokazit. Ukázalo se však, že když se svěříte do rukou firmy, která „se zrodila“ z ústavu hrůzy jménem Česká pošta, vždycky se může něco pokazit. Je týden do Vánoc a já balíček stále nemám. Pojďme se na tu veselou taškařici podívat podrobněji.
Jednoho dne mi přišla sms, že si mohu balíček v boxu vyzvednout. Bylo 4. prosince a zdálo se, že je vše na dobré cestě. Ten den na většině území republiky mrzlo a když jsem chtěla zásilku z boxu vyndat, ozvalo se sice cvaknutí, jak se dvířka odemkla, ale byla přimrzlá a nešla (ani na druhý pokus) otevřít. Při druhém pokusu navíc dojde automaticky k zablokování kódu pro vyzvednutí zásilky. Nezbylo mi, než odejít s nepořízenou a tím byl odstartován veselý příběh jednoho poštovního balíčku.
Hned jsem telefonovala na centrálu Balíkovny a světe div se, jen jsem začala mluvit, milá paní mě zastavila: „Přimzlé dveře boxu, že jo?“ Potěšilo mě, že mi věřila a záhy jsem pochopila, že jsem už asi „miliontý“ zákazník, se kterým ten den takový problém řešila. Vše vypadalo velmi nadějně, domluvily jsme se, že mi bude balíček doručen na poštu ve vesnici, kde bydlím a která je od nešťastného boxu vzdálena necelé dva kilometry pěší chůze.
Paní mě upozornila, že si mám sama s číslem balíčku na stránkách České pošty kontrolovat jeho pohyb a mám si ohlídat doručení na vybranou pobočku, protože mi nepřijde žádná výzva. Sice jsem nechápala, proč mi nemůže Česká pošta nebo Balíkovna poslat výzvu o doučení, když jde o oprávněnou reklamaci a existuje číslo balíku i nějaký počítačový program, který je schopen pohyb zásilky evidovat, ale budiž! Proč neprojevit trochu pochopení, určitě mají v předvánočním období haldu zásilek a za tuhle chybu přece jen mohl hlavně mráz (i když by mohl někdo vědět, že když mrzne, jsou boxy nepoužitelné). Poctivě jsem tedy sledovala pohyb své zásilky.
Očekávala jsem, že ji převezou na nejbližší spádovou poštu a odtud ji pak doručí do necelé dva kilometry vzdálené vesnice, kde se nachází vybraná poštovní pobočka. Kdybych si z té spádové pošty, kam skutečně nejprve balíček ze zamrzlého boxu odvezli, donesla zásilku domů sama, tak už ji nejméně deset dnů mám doma. A to i tehdy, kdybych si pro ni šla pěšky!
Bohužel, pak ale cestovala zásilka místo do mé vesnice na jinou pražskou poštu, odkud dál cestovala na hlavní třídící centrum Prahy. To už se mi zdálo hodně divné, ale pořád jsem věřila, že je to třeba jen poněkud divný systém a z pražského třídícího centra můj balíček zamíří konečně do vesnice, kde bydlím a kde měl skončit na poště. Pro jistotu jsem se snažila dovolat na centrálu Balíkovny, abych si svou hypotézu ověřila, ale nepodařilo se mi to. Jediný, kdo se mnou byl ochoten mluvit, byla virtuální asistentka, tedy robotka. Když jsem jí sdělila číslo zásilky, suše mi oznámila, že zásilka byla 4. prosince vyzvednuta a pac a pusu, nazdárek. Ano, hláška, že byla zásilka z boxu vyzvednuta, byla uvedena i v přehledu na stránkách České pošty, ale pak přehled pokračoval výpisem dalšího pohybu balíčku, o čemž ale robotka neměla nejmenší potuchu. Žádala jsem spojení s operátorem, ale bylo mi řečeno, že na něj budu čekat nejméně půl hodiny. Nezbylo mi, než zavěsit a doufat, že se z centrálního pražského třídícího místa odebere zakoupený vánoční dárek tam, kam mi bylo slíbeno, že se odebere.
Česká pošta výpis
Naděje sice prý umírá poslední, ale ta má už umřela. O několik dní později se totiž ukázalo, že bude zásilka brzy doručena na Depo Olomouc. Nejdříve jsem nechápala, proč právě tam. Když ale mé oči sjely až na začátek přehledu o pohybu mé zásilky, pochopila jsem. Z Olomouce byla vyslána a do Olomouce se vrací. Ti břídilové můj (samozřejmě už zaplacený) balíček vracejí zpět prodejci!
Marnost nad marnost. Navštívila jsem nejbližší poštovní pobočku a tam mi dali telefonní číslo na kurýra s tím, že se zdá, že má balíček naložený v autě. A když mu hned zavolám a vysvětlím mu situaci, mohu zabránit vrácení zásilky odesilateli. Paní mi kladla na srdce, ať trvám na zaslání zásilky tam, kam měla být doručena, tedy na poštu v mém bydlišti. Vše jsem provedla dle instrukcí, ale pan řidič mi sdělil, že balíček doručil už včera.
Překvápko! Zdá se, že všechny notifikace mají zpoždění 1 den, nebo je prostě někde něco špatně. Když doručil, tak tedy doručil, co nadělám. Ihned jsem telefonovala do e-shopu, kde jsem si dárek koupila. Snad už ani není možné říct - jaké bylo mé překvapení - protože v tomto příběhu už mě asi nepřekvapí nic. Odesilateli totiž nic předchozí den vráceno nebylo, tedy ani tam balíček zatím doručen nebyl. Vzápětí se hned dozvídám, že nejsem jediná, že se to děje pořád. Prodejce ochotně slíbil, že hned v pondělí mi zaplacené zboží znovu pošle, abych ho do Vánoc obdržela a zdůraznil, že to pošle přes konkurenční firmu, protože jinak by to opět skončilo, kdo ví kde.
Když nejde o život, tak jde o…, ale ve skrytu duše se teď obávám, že Balíkovna s Českou poštou budou mít dramaturgický talent pro závěrečnou pointu a balíček někdy v lednu skutečně doputuje tam, kam měl před Vánoci doputovat. Ke mně. Já budu mít objednané zboží dvakrát, protože mezi tím mi ještě před Vánoci přijde totéž od laskavého prodejce. Výsledek? Poběžím ke konkurenci odeslat lednový balíček zpět k prodejci.
Sečteno a podtrženo: Vzdálenost o délce necelé dva kilometry putuje můj balíček už 12 dnů a zatím do cíle nedošel. Projel přitom celou republiku tam i zpět, mělo ho v ruce mnoho lidí, nejspíš se svezl i mnoha auty, byl zaevidován v počítačovém systému (což mu bylo houby platné), chybně prověřen jednou robotkou a byla na něj sepsána reklamace jednou živou pracovnicí. Nedivím se, že je poštovné České pošty tak drahé, protože tohle všechno musejí ve finále zákazníci zaplatit.
Nezapočten zůstal můj čas, telefonování, starost, že vánoční dárek nakonec nepřijde včas a také vícenáklady prodejce spojené s posláním objednaného zboží znovu zákazníkovi. Pokud v lednu putující zásilka bude doručena, přibude ještě čas se zasláním ji zpět prodejci a také vícenáklady za další poštovné.
Haleluja! Až se někde budou podepisovat nějaké petice za odvolání ředitele a veškerého managementu chorobně nemocného ústavu jménem Česká pošta a jeho kámošky Balíkovny, dejte mi vědět. Podepíšu moc ráda. Do té doby však raději používejme pro poštovní služby konkurenci!
