Článek
Protože s rakovinou kůže má Holandsko skutečně problémy, snaží se již školákům vysvětlovat, jak se mají správně chránit před sluníčkem, jak se dobře namazat krémem, a dokonce mají děti krémy s faktorem 30 ve školách zdarma k dispozici. Jak je možné, že zrovna tato země nejčastěji řeší u svých pacientů právě rakovinu kůže? Odpověď je celkem snadná a vlastně logická. Nizozemsko se vlivem změny klimatu mění. Lidé tam nikdy nebyli zvyklí na vysoké teploty. Dnes je však v zemi více slunečných a horkých dní než dříve a z pláží, které byly využívány hlavně pro venčení psů a sportování, se stávají místa k opalování, ležení na lehátkách a užívání si přímořské pohody. To, co bývalo dříve výsadou jižních moří, děje se nyní v celém Nizozemsku u Severního moře. Na tom by ještě nebylo nic tak nebezpečného, kdyby Holanďanům nescházel zvyk se mazat a před sluncem chránit. Nikdy to nemuseli dělat, a proto na to dnes zapomínají. Celý den proleží nebo proskotačí na pláži a nenapadne je chránit si kůži ochranným krémem. Proto se nizozemská vláda rozhodla začít s výchovou a prevencí již v základních školách. Kolik toho ale o ochraně proti slunci víme u nás? A jsme dostatečně zvyklí se chránit?
Být pěkně opálen nebo poškozen?
Opálení je již reakcí kůže na poškození DNA, což ví jen málokdo. Tělo si s tímto stavem dovede poradit, pokud není vystavení se slunci tak dlouhodobé a přímé, že už nejde o „opálení“, ale spálení. Problémem většiny z nás dnes bohužel je, že netrávíme na slunci tolik času, jako naši předci, kteří pracovali na polích a dělali řadu prací v přírodě a v terénu. Tělo si při pravidelném pohybu na slunci vytvoří svou vlastní ideální „barvu“ a pigmentace nás pak také do značné míry chrání.
Dnes však lidé často na slunci nepobývají, a pak najednou vyjedou na dovolenou na jih a svou zcela bílou kůži vystaví na pláži prudkému slunci. To je samozřejmě to nejhorší, co mohou udělat.
Odborníci radí dělat po celý rok pravidelné procházky, jezdit na kole, zdravě sportovat a naprosto přirozeně si užívat slunečního záření. Takovou činností venku všichni získáváme odolnost proti UV záření. Nenechejme se zviklat teplotou vzduchu nebo mraky. Záření je přítomno i v případě, že je zataženo a myslíme si, že „slunce zrovna nesvítí“. Záření mraky prostupuje, a dokonce i když je zima a zataženo, můžeme se spálit, protože záření se také odráží od nejrůznějších ploch. Kdo jezdí pravidelně do hor, dobře zná sílu horského slunce v kombinaci s bílým sněhem.
Současně neplatí, že pravidelné solárko nemůže způsobit rakovinu kůže. I když se v mnoha solárních studiích dozvíte, že nemůže, opak je pravdou. Solárko může způsobit rakovinu kůže. Bohužel nejde o bezpečný způsob zdravého opalování, protože trubice, které se v soláriu nacházejí, vyzařují až třikrát silnější UV paprsky než polední slunce!
Současně platí, že více si musí dávat pozor lidé světlí s blond nebo rezatými vlasy. Ti snášejí jakékoliv opalování většinou nejhůře.
Pobývat na slunci celoročně
Všichni víme, že slunce má na svědomí rychlejší stárnutí pokožky a tvorbu vrásek. Sluneční záření, zejména tzv. UVA způsobuje, že se kolagen ve střední vrstvě kůže (v tzv. dermis) shlukuje a uvolňuje enzymy, které kolagen rozkládají. To způsobuje, že se pokožka stává méně elastickou a výrazně se vrásčí.
Co už ale většinou nevíme, je fakt, že epidemiologické výzkumy mimo jiné ukazují souvislost pravidelného celoročního pobývání venku se sníženým rizikem rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty, roztroušené sklerózy, non-Hodgkinova lymfomu a také rakoviny lymfatického systému. Až tak pozitivní efekt mají pravidelné celoroční procházky, během kterých čerpáme přirozeně sluneční záření ve zdravém množství a udržujeme si tak nejen zdravou barvu kůže, která nás chrání, ale také dostatečnou hladinu vitamínu D, který je právě jedním z mechanismů ochrany před uvedenými nemocemi.
Závěr tedy je, že záměrnému opalování a slunění je lepší se vyhýbat, ale zdravý pobyt na slunci se doporučuje. Dlouhé ležení na slunci (třeba opalování se na pláži nebo u bazénu) nepřináší žádné další výhody, protože pokožka neprodukuje vitamín D donekonečna, ale dosahuje maxima poměrně rychle.
Není mazání jako mazání
Co překvapí vůbec nejvíce, jsou výsledky výzkumů, které ukazují, že používání ochranných přípravků proti slunci může paradoxně zvýšit riziko kožních nádorů.
Přestože ochranné přípravky proti slunci chrání pokožku před UV zářením a zabraňují popáleninám, výzkumy naznačují, že jejich uživatelé mají paradoxně vyšší šanci onemocnět rakovinou kůže, především melanomem. Pravděpodobným vysvětlením je, že tito jedinci tráví více času na slunci. Zároveň je třeba brát v úvahu, že mnozí z nich mají světlou pleť, která je sama o sobě náchylnější ke kožním nádorům, což může vést ke zkresleným závěrům.
Problémem je také nesprávná aplikace ochranných přípravků. Laboratorní testy ochranného faktoru počítají s nanesením 2 mg přípravku na cm² pokožky. Nizozemský odborník na kožní lékařství Frank de Gruijl však upozorňuje, že tak silnou vrstvu v reálu nikdo neaplikuje. Většina lidí dle jeho názoru nanáší méně než polovinu doporučeného množství.
I přes tyto skutečnosti výzkumy potvrzují, že správně používané ochranné přípravky proti slunci snižují riziko vzniku melanomu. To je také jeden z důvodů, proč holandská vláda zavedla v rámci prevence do holandských škol nejen bezplatné rozdávání vysoko-faktorových krémů proti slunci, ale hlavně do škol vyslala odborníky, kteří učí školáky, jak správně krémy na pokožku nanášet a jak se dobře proti slunci mazat. Ač se to zdá jako naprosto obyčejná věc, ve skutečnosti správně používat ochranné prostředky lidé většinou neumí. Vezmeme-li v úvahu, jak jsou kvalitní krémy drahé, určitě stojí za to je také správně používat. Podobná prevence by se mi v našich základních školách také moc líbila.
Dle názorů odborníků víme, že je rozumné používat přípravky s ochranným faktorem 30 a vyšším, a to zvláště mezi polednem a čtvrtou hodinou odpolední. Ještě účinnější ochranou v této rizikové odpolední době je samozřejmě nošení trička nebo jiného vhodného oblečení.
Děti a mladí lidé se musí ještě více chránit
Výzkum prováděný americkými odborníky po dobu dvou dekád na vzorku přesahujícím sto tisíc zdravotních sester odhalil alarmující skutečnost. U žen, které se v období mezi 15. a 20. rokem života spálily minimálně pětkrát, bylo zaznamenáno o 80 % vyšší riziko výskytu melanomu.
Na děti je třeba dávat velký pozor i proto, že jejich pokožka je velice jemná a hrozí jim tedy snadněji její poškození. I proto má velký smysl učit školáky, jak se mají správně proti slunečnímu záření chránit.
Do konce léta nás podle meteorologů ještě čeká nemálo slunečných dnů. Pokud se rádi opalujete, zkuste se tentokrát zaměřit i na to, aby bylo vaše opalování zdravé a pokud možno co nejméně riskantní. Když už nás kůže začíná pálit a tzv. o ní víme, je už většinou pozdě.
Anketa
Zdroje:
Devět faktů a bajek o slunci a zdraví: (v nizozemštině)
Webová stránka Notino - Šest zásadních mýtů o opalování
Webová stránka Alfafit - Fakta a mýty o opalování: Nepodceňte sílu UV záření