Článek
Jednou za čas si potřebuji objednat taxi. Většinou, když jedu na dovolenou a chci být včas na letišti. Před lety to nebyl problém. Bydlím mimo Prahu a většina taxikářů bývala vděčná za kšeft, kdy vezli zákazníka na větší vzdálenost, tedy z místa nedaleko od Prahy třeba právě na letiště. Tentokrát jsem potřebovala hodit na pražské vlakové Hlavní nádraží.
Bohužel, doba se změnila. Ač na občasné kratší jízdy po Praze používám Uber, ve chvílích, kdy mi extrémně záleží na spolehlivosti, volím raději klasické taxislužby. Přece jen jsme měly se sestrou koupené vlakové jízdenky do zahraničí a odjížděly jsme na týdenní dovolenou. Bohužel, vlak jel v 6:15 hodin ráno, a to znamenalo, že budeme z našeho bydliště muset vyjet v 5 hodin.
Rozhodla jsem se taxi objednat den předem, abych měla jistotu, že bude vše v pořádku. Vyzkoušela jsem tři taxislužby a ani jedna mi nebyla schopná nají auto. U jedné jsem trpělivě čekala devadesát minut, aby mi pak dispečerka řekla, že jí to ráno na pátou nikdo nechce vzít. Máme se zkrátka příliš dobře. Nikdo nepotřebuje kšeft za devět stovek, protože mu nestojí za to kvůli tomu vstávat ve čtyři ráno, nebo zůstat ve službě o trochu déle.
Nakonec se přes jednu taxislužbu, se kterou jsem ještě nikdy nejela, podařilo najít řidiče, který byl ochoten zakázku vzít. Podle jména se jednalo o Ukrajince. Se ségrou jsme si říkaly, že to jsou zřejmě ti poslední, komu ještě stojí za to brzy ráno vstát kvůli kšeftu. Taxislužba mi objednávku potvrdila, stáhla jsem si jejich aplikaci a uklidnila jsem se i tím, že mi v ní svítilo jméno řidiče, spolu s informacemi o voze, poznávačce a také o možnosti spojit se s řidičem telefonicky. Výborně! Zařízeno!
V brzkých ranních hodinách jsem si aplikaci zkontrolovala a znovu se přesvědčila, že tam stále svítí informace, že nás tento řidič vyzvedne a odveze na nádraží. Kontrolovala jsem aplikaci celkem třikrát, protože nám ráno z našeho městečka jel jeden jediný autobus a věděly jsme, že kdyby se snad stalo, že by nám doprava taxíkem selhala, mohly jsme jet veřejnou dopravou. Chtěly jsme se cestě s kufry veřejné dopravě vyhnout, ale kdyby došlo na nejhorší, bylo rozumné vědět, kdy ten jediný autobus jede.
Deset minut před jeho odjezdem v aplikaci stále svítilo, že nás pan řidič vyzvedne. Tři minuty po odjezdu našeho jediného spoje, kterým jsme se mohly dostat do Prahy, náhle jméno řidiče zmizelo, zablikal nápis „jízda zrušena“ a my byly totálně v háji. Bylo jasné, že veřejnou dopravou se do Prahy už včas nedostaneme, protože další spoj jel až po odjezdu našeho vlaku. Taxislužba, u které se toto přihodilo, nebyla schopná žádné jiné auto najít. Dispečerka s klidným hlasem, spíše bych skoro řekla, že s hlasem bez špetku zájmu, prostě prohlásila, že auto nemá. Naši zakázku nikdo nechtěl přijmout.
Čas se krátil a začínalo hrozit, že nám vlak ujede. Nechtějte ani vědět, jaký to byl nervák. Sen o klidné a pohodové cestě na nádraží se rozplynul. Zachraňovala nás nakonec taxislužba Modrý Anděl, které touto cestou ještě jednou děkuji. Paní dispečerka naši situaci chápala a věřila jsem jí, že dělá vše, co jen bylo možné, aby pro nás řidiče sehnala. Chápala, že když nám ujede vlak, budeme v pěkné rýži. Propadnou nám ne úplně levné jízdenky, zaplatíme nemalé storno za nenastoupení do hotelu a co bylo vůbec nejhorší, dovolená, na kterou jsme se tak těšily, by byla v čudu.
Díky Morému Andělovi a řidičovi Ondrovi jsme vlak stihly (tak-tak) a nepřišly jsme o dovolenou. Výsledné pocity z tohoto zážitku však vůbec dobré nejsou. Dnes už si ani taxi nemůžete objednat s jistotou, že vás nenechá ve štychu! Co je to za dobu, ve které to žijeme? To se opravdu už máme všichni jako prasata v žitě, že nám nestojí za to, ráno kvůli celkem dobře zaplacené zakázce, vstát dříve z postele?
V Česku je tak proklatě nízká nezaměstnanost, že je všem všechno jedno. Budu si stěžovat? Rozhodně to zkusím. Bude mi to k něčemu dobré? Obávám se, že ne. I kdyby dostal nespolehlivý řidič padáka, což samozřejmě nedostane, trápit ho to nebude. Má mnoho jiných možností, u koho a proto koho může taxikařit. Nebude-li chtít taxikařit, má desítky možností, kde se nechat zaměstnat a prakticky všude si vydělá velmi slušné peníze. K čemu nám všem je ta tří nebo čtyřprocentní nezaměstnanost? Tak akorát pro zlost!
Dokud se lidi v této zemi nebudou alespoň trochu bát o práci, makat nezačnou. A zákazníci? Ti si budou moct tak nejvýše trhnout nohou…
