Nizozemí stokrát jinak. Dnes o velkém trojúhelníku

Řeč je samozřejmě o jedné z tzv. nízko položených zemí (myslí se pod úrovní moře). Jde o evropský region, který nese v nizozemštině označení de Lage Landen (v angličtině Low Countries) a patří do něj pobřeží v severozápadní Evropě, tvořené dolním povodím delty Rýn–Meuse–Scheldt. Tvoří ho země Beneluxu: Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. V poslední z nich jsem prožila mnoho let, a tak si mohu dovolit prohlásit, že ji trošku znám. Do této země je radost přijet kdykoliv, ale na jaře to bývá obzvláště úchvatné. Protože se toto pučící a kvetoucí roční období už blíží, ráda bych vás pozvala na malý inspirační výlet. Letenka do Amsterdamu se dá koupit za pár kaček (pokud si nezvolíte zrovna pobyt o Velikonocích, které jsou vnímány jako vrcholná turistická sezóna) a udělat si tak jarní prodloužený víkend u Severního moře, není nijak nedosažitelné.

Evropská část země je rozdělena do dvanácti provincií, což jsou ekvivalenty našich krajů. Nejvíce obyvatel má provincie Jižní Holandsko (nizozemsky Zuid-Holland, téměř čtyři miliony) a hlavním městem tu je Den Haag. Je to jedna z nejznámějších částí Nizozemí vůbec, protože turisté velice často navštěvují zejména tzv. turistický trojúhelník, což jsou města Rotterdam - Amsterdam, a právě Den Haag. Hlavní město Amsterdam ovšem již patří do sousedního kraje, který se jmenuje Severní Holandsko (Noord-Holland). Jen tyto dvě části země nesou právoplatné pojmenování „Holland“, tedy Holandsko. Proto, když cizinci tento výraz používají pro celou zemi, jsou tolerováni, ale domorodec si to dovolit nesmí. Byl by považován za neznalého burana. Bylo by to podobné, jako kdyby Čech při návratu z dovolené z jižní Moravy tvrdil, že byl na dovolené v Čechách. Pokud tedy mluvíte o zemi jako celku, srdce domácích obyvatel velmi potěšíte, když použijete označení Nizozemí (anglicky Netherlands, nizozemsky Nederland).

Možná jste postřehli, že jsem v předchozím odstavci mluvila o evropské části země. To není omyl. Nizozemí historicky mělo velký počet kolonií v zámoří, vždyť vzpomeňme, jak velcí mořeplavci Nizozemci byli! Ne náhodou se používá výraz „bludný Holanďan“, protože jako kdysi, tak i dnes, můžete obyvatele této země potkat po celém světě, protože k smrti milují cestování a zejména kempování ve svých karavanech. Často tak křižují svět doslova křížem krážem. Ale zpět k neevropské části. Říká se jí Karibské Nizozemsko a pod tímto označením se skrývají ostrovy Bonaire, Sint Eustatius a Saba (ostrovy BES), které jsou politicky součástí Nizozemska a mají v rámci Nizozemí speciální postavení. Ostrovy Aruba, Curacao a Sint Maarten jsou přímo součástí Nizozemského království a spolu s výše jmenovanými ostrovy tvoří karibskou část království. Těmto ostrovům se budu věnovat v jednom z dalších dílů tohoto seriálu o Nizozemském království. Jen jsem chtěla, abyste měli o této zemi kompletní představu, a sice, že nejde jen o těch dvanáct provincií na severu Evropy.

V prvním dílu seriálu o této půvabné a zajímavé zemičce bych se chtěla zaměřit na návštěvníky, kteří nemají mnoho času. Máte chuť Nizozemské království navštívit, ale vidíte to spíš tak na víkend, nebo možná lehce prodloužený víkend? Pak bude nejlepší začít již zmíněným velkým turistickým trojúhelníkem, tedy návštěvou měst Den Haag -Rotterdam - Amsterdam.

Pokud jde o ubytování, záleží na tom, co chcete. Bydlet můžete v luxusních hotelích, v rodinných penzionech, na farmách, v bungalow parcích, v levných hostelech, v bytech všeho druhu (pokud volíte AirBNB), v kempech, v apartmánových domech atd. Výběr je velký a rozhodovat bude nejen váš rozpočet, ale také, jestli cestujete jako jednotlivci, ve dvojici, nebo rodina s dětmi.

V zásadě platí, že nejdražší je ubytování v Amsterdamu a já sama bych si tam nikdy „základní tábor“ neudělala. I v porovnání s jinými světovými hlavními městy je Amsterdam v cenách ubytování hodně drahý. Bydlení v Haagu i v Rotterdamu je už výrazně cenově dostupnější, přičemž platí, že čím blíže budete plážím, tím více zaplatíte. Z tohoto pohledu je nejlepší bydlet v Rotterdamu.

Mimochodem, ne tak úplně starou zprávou je, že teď jezdí z města metro až přímo na písečnou pláž do Hoek van Holland. Není to sice Scheveningen, ale vylezete z metra přímo do písku a věřte, že mnohým se tu líbí dokonce víc než na proslulých noblesních plážích Haagu.

Hoek van Holland je zajímavý ještě jednou věcí, a sice tím, že odtud jezdí trajekty a lodě do Anglie. Linkou Stena Line se pohodlně dostanete za pár hodin do Británie a v případě chuti a dostatku času, tak můžete pohodlně spojit návštěvu rovnou dvou zajímavých zemí. Při sezení na pláži můžete lodě linky Stena Line i pozorovat, když vyjíždějí na svou trasu.

Pokud jde o jídlo, prodloužený víkend od vás zcela jistě žádné vaření vyžadovat nebude. Ve městech je mnoho možností, kde se najíst, a to jak draze, tak i za více méně „naše ceny“. Pochutnat si můžete i na nezdravých dobrotách, ale občas je třeba ochutnat něco, co mají domácí rádi. Pokud chcete koštnout typicky nizozemskou dobrotu, dejte si patat, nebo-li hranolky. Mají je opravdu výborné, velké a křupavoučké. Kromě toho si je můžete dát nejen s majonézou, ale také třeba ve variantě „patat oorlog“ (hranolky válečné), což jsou někde hranolky polité majonézou, kečupem a posypané cibulkou a jinde je místo kečupu oříšková omáčka zvaná „pinda“. Osobně si dávám vždy „patat met pinda en majo“, což je kombinace majonézy a oříškové omáčky. Dobře udělaná oříšková omáčka je ještě teplá a v kombinaci s výbornou holandskou hustou majonézou a čerstvými hranolkami, opravdu nemá chybu. Počítejte však s tím, že jde o kalorickou bombu a je dobré ji tedy kombinovat s celodenním pohybem.

Výborně se nakupují potraviny (ovoce, zelenina, sýry apod.) na trzích, ale překvapeni budete i z místního Alberta, který je asi tak stokrát zajímavěji a lépe zásoben než ten v Česku. Hotové obědy všeho druhu, saláty počínaje, přes těstoviny až po různé zahraniční kuchyně, najdete normálně v chladících regálech. Ohřát si jídlo v mikrovlnce, pokud to vyžaduje, není v Albertu žádný problém. Pochopitelně se za ohřátí nic neplatí.

Jo a ještě maličkost! Pozor u sektoru s ovocem a zeleninou. Aby co nejdéle zůstala čerstvá, nepřetržitě je kropena jemnou mlhou a samozřejmě i přiměřeně chlazena. Jinými slovy: logo stejné, kvalita a nabídka diametrálně odlišná než u nás. To samozřejmě zamrzí, ale rozhodně si to můžete při svém pobytu užít!

Je třetím největším městem země, a i když není hlavním městem, většinu úřadů, ministerstev, soudů, paláců, vládních budov nebo velvyslanectví, najdete tady, nikoliv v Amsterdamu. V Haagu je od všeho trochu. Jsou tu krásné pláže, skvělé obchody, nádherné památky a lákavé zábavní parky, atrakce i muzea. Začněme památkami a architekturou.

Přímo v centru města se nachází impozantní monumentální komplex budov, tzv. Binnenhof. Má bohatou historii sahající až do 13. století. Jedná se o nejstarší parlamentní komplex v Evropě, který své funkci slouží dodnes. Zasedací místnost Senátu pochází z roku 1655 a je pravděpodobně nejstarší parlamentní zasedací místností v Evropě. Binnenhof je v Nizozemsku centrem politické moci. Je tu Senát a Sněmovna reprezentantů, pracoviště premiéra a také Rytířský sál, kde se v Den rozpočtu čte králův projev z trůnu. Pokud vás takové památky zajímají, můžete absolvovat organizovanou prohlídku, při které navštívíte Ridderzaal a Sněmovnu reprezentantů. Bohužel věž, ve které je pracoviště premiéra, navštívit nelze. Ti, kteří neabsolvují organizovanou prohlídku, mohou i tak do Binnenhofu volně vstoupit.

Zcela jistě byste také měli při svých procházkách městem okouknout, alespoň zvenku, tzv. Palác míru (Het Vredespaleis). Je velice známý, dokonce světoznámý. Je postaven v renesančním stylu 19. století a sehrál důležitou roli ve světovém míru. Dnes v něm sídlí Organizace spojených národů a Mezinárodní soudní dvůr. Vedle vchodu je návštěvnické centrum, které má pro zájemce k dispozici zdarma audio prohlídku. Palác je často fotografován zvenčí, ale za zhlédnutí stojí i interiér. Prohlídku (je zpoplatněná) je vhodné si předem rezervovat, protože bývají plné.

Dalším zajímavým palácem je tzv. Noordeinde Palace, což je pracoviště krále a také tu jsou královské stáje. Toto místo bylo vždy centrem důležitých událostí v životě královské rodiny. Mnoho turistů neví, že zahradu paláce Noordeinde je možné volně navštívit!

Při krátkém pobytu toho z památek v Haagu asi víc oběhnout nestihnete, protože byste rozhodně měli ještě zajet na pláže. Pokud byste je nenavštívili, je to jako kdyby turista při návštěvě Prahy neviděl Václavák.

Každá z nich je jiná a nabízí nejen jinou atmosféru a podívanou, ale také úplně jiné zážitky. Miluji Den Haag, protože mám ráda moře a tamní pláže ve Scheveningen mají opravdu velmi příjemné klima, a to jak společenské, tak to skutečné. Pokud chcete navštívit snad nejznámější pláže, které domácí vnímají spíše jako nóbl záležitost pro turisty a smetánku, pak Den Haag vám je nabídne. Nizozemí má nepřeberné množství pláží a za sebe mohu říct, že jsou jedny hezčí než druhé. Scheveningen je skutečně atmosférou jiné, než co běžně zažijete a potkáte na nizozemských plážích, ale určitě není nejkrásnější. Ono vlastně ani nejde říct, které pláže jsou nejkrásnější, protože záleží i na vašem vkusu a prioritách. Někdo upřednostní místo plné kaváren a restaurací s výhledem na Severní moře (to je právě typické pro pláže ve Scheveningen) a jiný si užije divoké písečné duny a ryze přírodní charakter a nevadí mu, že do nejbližší kavárny nebo hotelu to je třeba kilometr chůze. Já jako pejskař jsem si ráda užívala dlouhé víkendové procházky po plážích se svým čtyřnohým parťákem, a proto jsem často dávala přednost těm přírodním. O dalších plážích ale budu psát jindy. Teď zůstaňme v Haagu, když už jsem své vyprávění tímto městem započala.

Haag má přibližně 11 kilometrů pláží. Kromě těch nejproslulejších tu najdete ještě Zuiderstrand a Kijkduin. První jmenovaná je vyhlášená pro sportování všeho druhu a druhou často volí rodiny s dětmi, nebo je ideální pro vyjížďku na kole nebo dlouhou procházku. Obě pláže jsou poměrně klidné, ale nebojte se, na obou najdete i kavárny a restaurace, jen nelemují celou pláž, ale musíte k nim zkrátka dojít.

Na Scheveningen je nepochybně zajímavé, že ho můžete navštívit ve kteroukoliv roční dobu a vždy vám tady bude dobře. Myslím to tak, že je jedno, jestli jste otužilí a bez problémů budete i v zimních měsících chodit po pláži a snášet silný a často dost studený vítr, nebo jestli raději koukáte na moře z pohodlí a teplíčka. Tato pláž totiž nabízí poměrně velké kryté nákupní centrum s výhledy na moře a rovněž molo, které návštěvníkům umožňuje dostat se suchou nohou dost daleko od břehu. Na molu můžete posedět v restauraci, v létě se odtud skáče bungee, ale také tu najdete obří ruské kolo, na kterém se můžete svést a obdivovat krásy pobřeží z výšky. Za vstup do nejzazší části mola se platí drobný poplatek.

Kromě toho můžete v Scheveningen také obdivovat opravdu krásný pětihvězdičkový hotel, mezi domácími nazývaný jednoduše Kurhaus, ve skutečnosti nesoucí poněkud delší název Grand Hotel Amrâth Kurhaus. Toto místo mám ještě stále na seznamu svých přání, jednou tam chci strávit alespoň jednu noc v pokoji s výhledem přímo na moře. Když si ho na internetu vyhledáte a podíváte se na fotky, pochopíte. Kurhaus není jen luxus, je to kus historie, budova s příběhem a atmosférou. Nebyla to vždy historie jednoduchá, psát se začala už v roce 1818. Myslím, že vyprávění by vydalo na samostatný článek, proto se spíš zaměřím na současnost a o historii této budovy napíšu v rámci seriálu o Nizozemí jindy.

Od 24. října 2014 je Kurhaus součástí hotelové skupiny Amrâth. Má více než 250 pokojů, restauraci (Waves at the Kurhaus) a mnoho konferenčních místností. V současnosti se v hotelu konají pravidelně koncerty a další kulturní akce. Je to takové oživení starých časů v hávu 21. století.

Hotel má lázeňskou historii a i dnes si v něm můžete užít „staromódní“ lázeňské procedury ve velmi elegantním lázeňském centru Kurhaus Spa & Beauty. Luxusní wellness centrum nabízí krytý bazén s výhledem na moře, finskou saunu, infrasaunu a parní lázeň. Objednat se tu můžete také na jemné kosmetické masáže, kosmetické procedury všeho druhu, pedikúru a manikúru. Pokud si objednáte proceduru, můžete zdarma využívat sauny a bazén.

Nemusíte však v Kurhausu bydlet nebo si platit za procedury, abyste si mohli vychutnat jeho krásné prostředí. Hotel má největší terasu ve Scheveningen s výhledem na bulvár a pláž. Hodně turistů se zdráhá sem zajít, protože mají pocit, že je místo určené jen zámožným hostům, kteří jsou zde ubytovaní. Nic není méně pravdou. Je tu vítán každý. Budovu můžete navštívit i jen proto, abyste si prohlédli fantastický sál (tzv. Kurzaal), kde se pravidelně konají právě zmíněné koncerty. Můžete také přijít, abyste si tu vypili sklenku vína. Ceny jsou přátelské, prostředí výjimečné a servis dokonalý, takže se určitě vrátíte. Terasa Kurhausu je dostupná v létě, během chladných měsíců jste vítáni ve zdejší zimní zahradě nebo v restauraci Waves. Všude je teplo a útulno.

Kdybyste měli smůlu na počasí a zrovna nebylo pěkně, nechte si pláže na příští návštěvu a místo nich navštivte v Haagu některé z muzeí. Je jich tu opravdu požehnaně.

K největším muzejním klenotům patří muzeum moderního umění a řemesel – s více než 160 000 uměleckými díly, tzv. Kunstmuseum Den Haag . V oblasti Binnenhofu se nacházejí hned čtyři muzea blízko sebe: Museum de Gevangenpoort, Haagské historické muzeum, Galerie Prince Willem V. a Museum Bredius. Oblíbenou atrakcí pro milovníky umění je také Escher in Het Paleis, muzeum sídlící v paláci Lange Voorhout z roku 1764, které je věnované dílu nizozemského grafika Mauritse Cornelise Eschera. Pokud jste spíš na klasiku, můžete obdivovat holandské mistry, jako jsou Rembrandt a Vermeer v muzeu Mauritshuis. Ve Scheveningen najdete Panorama Mesdag se slavnou panoramatickou přímořskou krajinou od malíře z 19. století Hendrika Mesdaga.

Ne všechny jsou kryté, ale rozhodně je budou vaše děti milovat. K takovým patří například park Madurodam, ve kterém sice za deště prší, ale návštěva stojí za to. Je to Nizozemské království v miniatuře. Návštěva Madurodamu je zábavou pro všechny věkové kategorie! Ročně ho navštíví kolem 600 000 návštěvníků a najdete tu více než 700 modelů budov ze všech částí Nizozemska. Vůbec nejlepší však je, že co má být v pohybu, to v něm také je. Modely letadel na letišti se pohybují, vlaky, auta i lodě jezdí a plují, větrné mlýny se otáčejí. Dalšími zábavními parky pro celou rodinu v Haagu nebo jeho okolí jsou třeba Drievliet, Sealife, nebo Duinrell. Jeden je lepší než druhý a mně osobně se líbí mnohem víc než pařížský Disneyland. Mimochodem, zábavních parků je po celé zemi poměrně hodně a jsou naprosto úžasné. Jeden díl seriálu o Nizozemí budu věnovat právě jen jim. Není to rozhodně naposledy, kdy o nich čtete.

Asi tušíte, které město získalo toto označení. Všude na světě tak píší a mluví o Rotterdamu. Toto město je má srdeční záležitost, prožila jsem tu mnoho let, narodily se mi tu děti, vystudovala jsem tu školy. Mohu chválit o maličko víc, než by bylo objektivní, protože to tu prostě miluju.

Rotterdam má úplně jinou atmosféru než Haag nebo Amsterdam. Kosmopolitní jsou všechna tři jmenovaná města, ale Rotterdam, díky obřímu přístavu, asi nejvíc. Kromě toho je město doslova prošpikováno moderní a nápaditou architekturou. Někdy to skoro vypadá, jako by zdejší architekti ani neuměli postavit obyčejný barák. Všechno má v sobě nějaký fígl, je něčím zajímavé nebo originální. Obyvatelům Rotterdamu se podařilo udělat z průšvihu výhodu, protože za moderní architekturou jezdí do tohoto města turisté z celého světa. A jak je možné, že jí tady mají takové množství? Inu, díky tomu, že za 2. světové války bylo město vybombardováno a prakticky srovnáno se zemí. Přežilo jen několik budov. Proto historické památky v Rotterdamu nehledejte.

K relativním novinkám města patří nově otevřené depo Boijmans Van Beuningen. Běžně se v takovém depu jen skladuje umění, ale tohle je první veřejně přístupný sklad umění v Nizozemí! Budova – „květináč“ – je nejen krásná, ale svou ideou celkově úplně přelomová. Pochopíte to už v okamžiku, kdy se k ní přiblíže. Její exteriér je kompletně zrcadlový, tak se tu můžete vyřádit i pokud jde o fotky do rodinného alba. Budova Depot Boijmans Van Beuningen má ultraudržitelný energetický systém s vlastními zásobníky tepla a chladu a je od svého otevření v roce 2021 hojně navštěvována. Doporučuji udělat si rezervaci vstupenek přes internet. V depu si můžete prohlédnout až 151 000 děl, navštívit zelenou střechu nebo restauraci Renilde.

Rotterdamské hlavní nádraží si pamatuji z doby, kdy jsem ve městě žila, jako poměrně zašlou a již časem opotřebovanou budovu. Prošla však přestavbou a dnes je jedním z nejznámějších architektonických míst v Rotterdamu. Střecha nad kolejemi je pokryta solárními panely a nápadná střecha haly směřuje do centra města. Zajímavé je, že řada historických prvků z bývalé nádražní budovy (1957) od Sybolda van Ravesteyna byla znovu použita. Jde například o původní hodiny v přední fasádě a písmena hlásající ‚Centraal Station‘. V hlavní hale najdete obchody, několik fast-foodů, informace o veřejné dopravě a Rotterdamské turistické informace.

Mimochodem, po městě nemusíte jezdit jen metrem, autobusem a tramvají, ale můžete také zkusit vodní (říční) taxi. Je to opravdu velký, a i trochu adrenalinový zážitek. Taxi si snadno přivoláte přes mobilní aplikaci, kterou si stačí zdarma stáhnout do telefonu. Na každé zastávce tohoto taxíku najdete tabuli, ze které poznáte nejen, jaké číslo má vaše zastávka, ale také, kam se můžete taxíkem dostat a čísla všech ostatních zastávek. Pak už jen stačí zadat do aplikace, odkud kam chcete jet a zaplatit. Vysloveně za pár korun si tak můžete ušetřit poměrně velké cestování po městě, protože water taxi vás snadno dostane z jednoho břehu města na druhý. Připravte se ale na hodně divokou jízdu, jezdí rychle a někdy máte pocit, že z vás vytřese duši. Rozhodně ale jde o nezapomenutelný zážitek!

Kdybyste se zeptali, co patří k symbolům města, pak odpovím, že jednoznačně vyhlídková věř Euromast. Byla postavena u příležitosti květinové výstavy Floriade v roce 1960. Věž má vnitřní průměr 9 metrů se stěnami o tloušťce 30 cm. Lanovka vás na Euromast vyveze za pouhých 30 sekund a prohlížet si město budete z výšky 100 metrů, kde se nachází vyhlídková plošina a brasserie. Kdybyste se chtěli dostat ještě výš, musíte použít otočný výtah Euroscope. Ten vyveze lidi až do výšky 185 metrů. Euromast je jedinou evropskou atrakcí, ze které můžete slaňovat na zem. To samozřejmě probíhá pouze pod vedením profesionála.

Mimochodem, expo Floriade začalo svou historii psát právě v roce 1960 a s velkým úspěchem se pořádalo jednou za deset let, až do roku 2022. Bohužel, v roce 2032 tuto fantastickou květinovou přehlídku Nizozemí již pořádat nebude. Měla jsem štěstí výstavu vidět a byl to velký květinový zážitek. Určitě stojí za to poohlédnout se po jiných podobných výstavách, pokud máte květiny rádi. Floriade sice bylo největší nizozemské zahradnické expo, ale menších květinových výstav, zejména na jaře, najdete v Nizozemí více.

Přímo v centru města (stanice metra Blaak) najdete hned několik budov, které stojí za to nejen vidět, ale i navštívit. Tou první je krytá tržnice Markthal. Zajímavé na ní je nejen to, že jde o kombinaci s luxusním bydlením, ale hlavně, že je uvnitř vyzdobená uměleckými díly a dívat se po stěnách a stropě, je prostě zážitek. Jakmile se setmí, tržnice se rozsvítí a barevně září do dálky. Je to úchvatný pohled, proto ji najdete na mnoha pohlednicích. Pokud jde o obytné apartmány, jsou klenuté nad trhem s potravinami ve tvaru podkovy. Nedokážu posoudit, jak se v bytech asi bydlí, ale rozhodně se na budovu pěkně kouká. Když už tady budete, nezapomeňte navštívit jeden z největších venkovních trhů v zemi, který se koná na velkém náměstí přímo před Markthal (v úterý a v sobotu).

Jen pár desítek metrů od moderní tržnice se tyčí extravagantní žluté Kijk-Kubus (Cube Houses, navrhl Piet Blom, 1978-1984). Cílem architekta bylo vytvořit vesnici ve městě a domy vnímal jako stromy a celou oblast jako les. Proto stojí každý „domek“ na své vlastní „noze“ a vypadá jako strom. Kostkové domy jsou nakloněny na jednu stranu, takže tři strany směřují k zemi a tři k obloze. Jeden z domků je možné za malé vstupné navštívit (Show-Cube), což určitě udělejte.

V blízkosti těchto domků si ještě můžete pohlédnout vysoký špičatý dům, který vypadá jako pastelka a také hlavní rotterdamskou knihovnu, kterou díky masivním žlutým trubkám, které zdobí její fasádu, určitě nepřehlédnete. Nebude však dlouho trvat a centrální knihovna se přestěhuje do zcela nové a super moderní budovy. Je možné, že až centrum Rotterdamu navštívíte, v budově se žlutými trubkami už bude něco úplně jiného. Změny se v tomto městě, zejména pokud jde o moderní výstavbu, dějí velice rychle.

Jestli něco ještě zdobí Rotterdam, jsou to určitě mosty (a pozor, mnoho z nich se v pravidlených intervalech otevírá, aby mohly projet lodě). Jeden z těch novějších je most s názvem Erasmus. Je 800 metrů dlouhý a přes řeku Nieuwe Maas spojuje severní a jižní část Rotterdamu. Má 139 metrů vysoký ocelový pylon, který je zajištěn čtyřiceti lany. Tvar pylonu dal mostu přezdívku „Labuť“ a jak už téměř bývá ve městě zvykem, je prostě a jednoduše krásný.

Zakončit vyprávění o tomto městě nemůžeme jinak než přístavem, který je jeho symbolem a proslavil ho ve světě. Mnoho různých společností nabízí projížďky lodí po přístavu, ale nejznámější je zřejmě tzv. Spido. Jejich prohlídka trvá 75 minut, je doprovázena výkladem v několika světových jazycích a loď míjí několik rotterdamských památek, jako je např. Hotel New York, Euromast a některé další. Vyhlídkovou jízdu jsem si moc užila a mám chuť si ji zopakovat při každé návštěvě města, protože přístav se mění. Dojem z obřích kontejnerových lodí je skutečně impozantní a zdá se vám, že i když si přístav prohlížíte opakovaně, stále je na co koukat. Zvolit si můžete u jiných společností i prohlídku na historické lodi, na člunech všeho druhu apod.

O Amsterdamu toho bylo a je napsáno mnoho, proto bych se chtěla zaměřit spíš na tipy a rady, které tak úplně známé nejsou. Průvodců po Amsterdamu totiž najdete jak na internetu, tak v knihkupectvích opravdu dostatek.

Že je město vystavěné na kůlech, to asi víte. Ale že mu na podporu slouží jedenáct milionů sloupů, to už každý neví. Hlavní město se nachází 6,7 metru pod hladinou moře. (Mimochodem, Nizozemci rádi říkají, že Bůh stvořil člověka a Nizozemci svou vlastní zemi a nejsou daleko od pravdy.) Například pod hlavním amsterodamským nádražím je 9 000 sloupů a průměrný městský dům jich má deset.

Máte rádi kočky? V Amsterdamu můžete najít kočičí útulek na lodi. Loď nese označení Poezenboot a je takovou poněkud zvláštní atrakcí Amsterdamu. Útulek se nachází na adrese Het Singel 38G a pobývá v něm více než padesát koček. Je to první a jediný plovoucí útulek pro kočky na světě, který funguje od 60. let minulého století.

Že je celé Nizozemí zaměřené na cyklistiku, to je o něm známé. V hlavním městě to však vidíte obzvláště nápadně. Tak jako u nás policisté rozdávají botičky špatně parkujícím vozům, v Amsterdamu sbírají špatně parkující kola a nakládají je na korbu velkého nákladního auta, kterým je odvážejí. V hlavním městě je přibližně o 30 000 kol více než obyvatel. Dvě třetiny všech výletů uskutečňují domácí na kolech. Najdete tu přibližně 400 kilometrů cyklostezek. Kola jsou zkrátka všude a končí pravidelně i v kanálech, kterých je tu požehnaně. Policie pravidelně kanály bagruje a každý rok z nich vyloví neuvěřitelných dvanáct až patnáct tisíc starých kol!

Asi byste v Amsterdamu nehledali papoušky, že? Přesto tu můžete narazit na hejno exotických papoušků kroužkových! Domov mají ve Vondelparku a hejno čítá asi 4 000 krásných papoušků se zeleným peřím. Nikdo vlastně neví, kde se tu vzali. Podle některých výpovědí se kdysi převrátilo nákladní auto převážející exotické ptactvo a papošci unikli. Jiní věří, že jistá stará dáma vypustila pár pářících se papoušků. Ať už je důvod jakýkoli, tito ptáci se v parku úspěšně množí a hejno se každým rokem rozrůstá.

Celkem je v Amsterdamu asi 30 parků a Vondelpark je největším z nich. Na délku měří 2 km a na šířku 200 metrů. Každý rok ho navštíví na deset milionů návštěvníků. To je asi 21 návštěvníků na metr čtvereční. Pro srovnání, Central Park v New Yorku navštíví každý rok přibližně 5 návštěvníků na metr čtvereční!

Pokud už ve Vondelparku budete, určitě navštivte také Vondelbunker. Je to jeden z mála zbývajících bunkrů z druhé světové války, kdy bylo Nizozemsko plné těchto betonových staveb, aby se ubránilo Němcům. Tento bunkr je možné navštívit dodnes a je unikátní tím, že se v něm pravidelně konají koncerty, výstavy a promítání filmů.

Amsterdamské domy, které lemují kanály, jsou celosvětově známé a asi jen málokdo je někdy na nějakém obrázku nebo pohlednici neviděl. Víte však, proč jsou tak úzké? V 17. století byli obyvatelé zdaněni na šířku svého domu, což způsobilo, že stavitelé a majitelé domů stavěli úzké domy, aby ušetřili peníze. Jeden z nejtenčích domů v Amsterdamu je pouze 2,2 m široký. Nachází se v proslulé čtvrti červených lampiček, v tzv. Red Light District. Dnes se v něm nachází nejmenší čajovna v Amsterdamu.

Město má více než 165 kanálů pokrývajících přibližně 100 km, včetně oblasti Singelgracht ze 17. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO. Má také největší plovoucí květinový trh na světě, který funguje od roku 1862.

Pokud byste chtěli zkusit přespat ve speciálním místě, nabízí se Hotel de Windketel. Nachází se v malé vodárenské věži v části Amsterdamu bez aut. Budova pochází z konce 19. století a byla obnovena do své bývalé slávy z iniciativy obyvatel v okolí. Dnes se tam můžete ubytovat a má pověst nejmenšího hotelu ve městě.

Ve 2. díle seriálu o Nizozemském království se podíváme, jaké další krásy a zajímavosti je možné vidět v provincii Jižního Holandska.