Článek
Generace Huskákových dětí je jedna z nejmasivnějších vůbec. Díky finačnímu příspěvku, kterým kdysi Husákova vláda vylepšila rodinám s dětmi příjmy, rozhodlo se tehdy mnoho rodin počít první nebo i druhé dítě.
Dnes je husákovým dětem mezi padesáti až pětapadesáti roky. Mládí mají za sebou, přišel čas zúročování zkušeností. Ještě mají dost sil ke zvládání vrcholných pracovních pozic, ještě mají plno energie na podnikání, pokud chtějí. Jsou na vrcholu svých kariér a ať už podnikají, nebo jsou zaměstnanci, mají právě teď nejvyšší příjmy. Nejvyšší příjmy = nejvyšší odvody na sociálním pojištění, tedy i na výplatu důchodů. Právě v těchto letech by mělo být v systému nejen dost peněz, ale pravděpodobně by tam měl být i přebytek. Proč není?
Není to nijak složitá matematika, spíš jen kupecké počty a logika. Kam ty peníze vlastně mizí, musí se normálně uvažující občan ptát.
Politici rádi používají označení „důchodový účet“. Většina obyvatelstva tak nabyla dojmu, že všechny peníze, které jsou na důchody z příjmů ekonomicky aktivích obyvatel odvedeny, hromadí se někde na nějakém tzv. důchodovém účtu a z něj se také pak vyplácejí příjemcům důchodů. Ve skutečnosti to ale takto jednoduché není.
Pravda je taková, že nikdy žádný důchodový účet nebo důchodový fond neexistoval. Již po roce 1989 se začala šířit dezinformace o existenci údajného důchodového fondu, údajně rozkradeného v 90. letech, krátce po revoluci. Dokonce se objevila informace, že v tomto fondu bylo 340 miliard korun, které někam zmizely. Ke kauze se již tehdy Ministerstvo finanční vyjádřilo takto: „Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu.“
Bohužel, obyčejnému člověku tak není zcela jasné, jak se vlastně s těmito vybíranými penězi hospodaří. Lidem to není jasné již celá desetiletí a já se ptám, jestli právě toto nepatří k množině věcí, které by nám měly být všem jasné? Není to náhodou tak, že by hospodaření s těmito vybíranými financemi mělo být tak jednoduché a průhledné, že to pochopí i tzv. Tonda z Horní Dolní? Proč? Protože nikdo z nás se nemůže rozhodnout, zda bude nebo nebude tyto peníze platit. Je to naše povinnost, abychom mohli udržet solidární systém, což je v pořádku. Pokud ale něco musíme a jde o finance, měli bychom jako občané mít tyto výběry po kontrolou a dobře do nich vidět. Kdo může říct, že do nich vidí?
Co dále vidíte psané kurzívou, cituji z „Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/08“ (doporučuji si tento materiál pročíst celý, opravdu to stojí za to). Ve státním rozpočtu jsou příjmy plynoucí do systému důchodového pojištění vykazovány v sedmi kapitolách státního rozpočtu a výdaje na dávky důchodového pojištění ve čtyřech kapitolách státního rozpočtu.
O zřízení tzv. zvláštního účtu bylo rozhodnuto v roce 1995 a cílem bylo, aby na něm byly uloženy přebytky hospodaření systému důchodového pojištění. (Tento zvláštní účet důchodového pojištění byl od 1. 3. 2008 byl nahrazen Zvláštním účtem rezervy pro důchodovou reformu.) Zákon o rozpočtových pravidlech stanovil mj. i způsob výpočtu rozdílu mezi příjmy a výdaji v oblasti důchodového pojištění. Na straně výdajů se ve smyslu rozpočtových pravidel do výpočtu rozdílu po celou dobu započítávají i výdaje spojené s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, tzv. výdaje na správu. Tato položka se v letech 2009–2013 pohybovala v rozmezí od 5 do 7 mld. Kč ročně. NKÚ považuje sledování, odhadování a započítávání této položky do výsledku hospodaření systému důchodového pojištění za neodůvodněné a zkreslující skutečný stav.
K řešení problému s nedostatkem zdrojů v oblasti důchodového pojištění státu vzhledem k vývoji v posledních letech může tento účet přispět pouze okrajově. K 31. 12. 2013 činil stav peněžních prostředků Zvláštního účtu rezervy pro důchodovou reformu 22,6 mld. Kč. Kdyby v období, kdy systém vykazoval přebytky, tj. v letech 2004 až 2008, nebyly výdaje na správu započítávány do výsledku hospodaření, byl by celkový převod na ZÚDP vyšší o 22,5 mld. Kč. Posledním rokem, v němž bylo dosaženo přebytku, byl rok 2008. Od tohoto roku nebylo dosaženo přebytku ani vyrovnané bilance. Za rok 2013 činil schodek již přes 50 mld. Kč.
Peníze tečou a tečou, a přesto, že jsou nyní kasírovány od nejmohutnější generace, která se nejspíše hned tak nezopakuje, tak nestačí ani na to, aby byl stav vyrovnaný, natož aby byl v přebytku, kde by logicky být měl. Možná, kdyby bylo hospodaření s těmito penězi skutečně transparentní, najednou by se ukázalo, že jich je vlastně dostatek. Nyní, kdy se zvyšuje věk odchodu do důchodu a snižuje se výše nově počítaných důchodů, je konečně na čase si říct, že pokud odvody nestačí teď, když je odvádějí Husákovy děti, těžko budou stačit kdykoliv jindy v budoucnosti. Chyba bude nejspíš někde úplně jinde…
