Článek
Jsem pejskař a kromě psů mám ráda všechna zvířata. Psi jsou ale má srdeční záležitost. Proto sleduji články týkající se zvířat a zejména chovu psů, zajímá mě problematika nelegálních množíren, sem tam se snažím přispět nějaké ty peníze na potřebné služby, ať už jde o tzv. dočasky, tedy dočasnou péči o zvířata, nebo o útulky či jiná zařízení. Líbila se mi i akce záchranářů, kteří jeli na válkou poničenou Ukrajinu pro opuštěné psi, kteří přišli o své páníčky a domovy, proto jsem se i tuto snahu snažila podpořit.
Ne všichni jsou srdcaři
Věřím tomu, že v oblasti péče o zvířata působí opravdu hodně lidí, kteří zvířata milují a svou práci dělají srdcem. Jako všude a ve všem, i tady zřejmě budou i lidé, kteří si z péče o psy, kočky a další zvířata, dělají výnosný byznys.
Bývám rozpačitá, když se ke mně občas donášejí informace o tom, že ne každý kočičí nebo psí útulek si vůbec zaslouží označení útulek, protože někde jsou podmínky čtyřnohých svěřenců nedobré a přitom provozovatelé pobírají dotace a nejrůznější příspěvky a také dary od podobně naivních důvěřivců, jako jsem já sama. Někdy mám opravdu vztek a chce si mi mravokárně řvát, že tento svět je prohnilý a všechno je v něm jen o penězích. Ano, je prohnilý a ano, mnoho věcí je hlavně o penězích, a to i těch, které často na první pohled vypadají tak ušlechtile a vlastně dobrosrdečně. Zrovna dnes se mi chtělo takhle křičet.
Kolik bohulibých organizací odmítlo vyjet na pomoc?
Na Facebooku jsem si přečetla příspěvek Záchranné a odchytové služby pro zvířata z Dalovic, jejíž lidé opravdu dělají záslužnou práci a je vidět, že zvířata jsou jejich srdeční záležitost. 13. září letošního roku byli drážními hasiči zavoláni ke sraženému psu v kolejišti. Těžce zraněné bylo devítiměsíční štěně kangala (anatolský pastevecký pes), mělo poraněné přední tlapky, silně krvácelo, ale žilo. Lidé ze záchranné a odchytové služby se snažili pro pejska udělat možné i nemožné, poskytli mu první pomoc a odjeli s ním k dalšímu veterinárnímu ošetření. Z vyprávění na FB plyne, že tam s hafanem i po celou dobu zůstali a moc si přáli, aby vše nakonec dobře dopadlo a sotva odrostlé kangalátko vše zvládlo. Bohužel, osud tomu chtěl jinak, přes veškerou snahu se psa zachránit nepodařilo. Je to smutný příběh, který si v uvedeném odkaze můžete přečíst.
Proč o tom ale dál psát? Protože tento pes zřejmě víc jak dvě hodiny ležel v kolejišti a trpěl velkými bolestmi. Nenašel se nikdo, kdo by pro něj dokázal přijet dříve, než jak se to podařilo právě Záchranné a odchytové službě pro zvířata z Dalovic, a to přesto, že těch subjektů byla obtelefonována celá řada.
Poznámka pod čarou si zaslouží naši pozornost
Součástí příspěvku, který na své facebookové stránce zveřejnila právě tato odchytová služba, byla i poznámka pod čarou, která mě hodně rozčílila. Ukazuje totiž, že i v sektoru, kde působí mnoho obětavých lidí, kteří zvířata milují, najdeme i takové, kteří tak spíš jen chtějí vypadat. Protože jak si jinak vysvětlit, že nikdo z oslovených nepřijel a pro psa skutečně dojela až tato odchytová služba?
Autor facebookového příspěvku pod čarou si zaslouží prostor, proto mu ho dávám a kopíruji, co napsal:
„Nyní následuje poznámka pod čarou s upozorněním, že je mi úplně jedno, jak se kdo na to bude, nebo nebude tvářit. Jak dlouho trvá, než z Chebu dorazí drážní hasiči? Jak dlouho trvá náš příjezd, plus dobrých dvacet minut práce na místě? V průběhu zásahu nám bylo sděleno, že byli obvoláni všichni možní - útulky, městské policie, další organizace a tak dále. Chápu, že například MP nemůže zasahovat mimo svou obec, ale co ti ostatní? Opravdu je nutné minimálně dvě hodiny nechat trpět zvíře v tomto stavu v kolejišti? Vy ostatní, s honosnými názvy, co se tu vydáváte za nejlepší z nejlepších a spásu všech zvířat, udavte se třeba vašima dotacema, prolobovanýma z kraje, tepláren a bůh ví odkud, jen přijímejte dál výhradně yorkšírky apod., ale pokud necháte trpět zvíře v tomhle stavu, tak nejste nic jiného než …“ (Pozn.: Kde jsou tečky, použil pisatel vulgární výraz.)
Za sebe jen dodávám - vážení přátelé, ano. Prachy a zase prachy.
Děkuji Záchranné a odchytové službě pro zvířata z Dalovic, že existuje a že jí není zatěžko jet pro nešťastné zraněné trpící zvíře, které je velkým hafanem a nepatří právě mezi roztomilé čivavy nebo yorky. Mimochodem, je to nádherné psí plemeno, ale o tom třeba zase jindy.
