Hlavní obsah
Psychologie

Zarámování: Tajný trik politiků, jak ovlivnit naše rozhodnutí

Foto: text M. V. Stránská/obrázek vygenerován v Editee AI

Politici často používají různé techniky, aby ovlivnili naše rozhodnutí a získali naši podporu. Jedním z nejúčinnějších a zároveň nejméně nápadných triků je takzvaný „framing“ neboli zarámování.

Článek

Pojďme se podrobněji podívat na to, jak tento trik funguje a jak se proti němu můžeme bránit.

Co je to (politický) framing?

Framing je způsob, jakým politici prezentují informace tak, aby vyvolali určitou emocionální reakci nebo ovlivnili naše vnímání dané situace. Jde o to, že stejnou informaci lze podat různými způsoby, které mohou vést k odlišným závěrům. Tento koncept byl poprvé představen sociologem Ervingem Goffmanem v roce 1974 a od té doby se stal důležitým tématem v politické komunikaci a psychologii.

Pro názornost si ukažme příklad framingu v politické praxi:

Politik může říct: „Tento návrh zákona sníží daně o 5 %.“ Může však také zvolit formulaci „Tento návrh zákona vám ušetří tisíce korun ročně.“

Obě věty říkají v podstatě totéž, ale druhá formulace zní mnohem atraktivněji a pravděpodobně vyvolá pozitivnější reakci veřejnosti. Výzkumy ukazují, že způsob, jakým jsou informace zarámovány, může významně ovlivnit rozhodování lidí.

Jak politici framing využívají?

Politici využívají framing různými způsoby. V prvé řadě tak, aby vytvořili emocionální apel. Používají slova a fráze, které vyvolávají silné emoce. Například místo „zvýšení daní“ mohou použít frázi „investice do budoucnosti našich dětí“.

Velmi často používanou taktikou je selektivní prezentace faktů, kdy zdůrazňují informace, které podporují jejich stanovisko, a ignorují ty, které mu odporují. Tento přístup je známý jako „cherry-picking“.

Politici také velmi rádi využívají přirovnání, která zjednodušují složité problémy. Například mohou přirovnat státní rozpočet k rodinnému rozpočtu.

Neméně často používané je nálepkování. Označují oponenty nebo jejich názory negativními termíny. Tato technika je často používána k diskreditaci protivníků.

Mnoho konkrétních příkladů politického framingu dobře znáte

Nenapadá vás, kdy jste naposledy slyšeli od nějakého politika něco, co by framingu odpovídalo? Tak tady je několik dobře známých příkladů za všechny, které můžeme denně slyšet, protože se na nás valí prakticky ze všech médií.

Andrej Babiš a „Best in Covid“ Během pandemie COVID-19 Andrej Babiš opakovaně používal frázi „Best in Covid“, aby zarámoval Českou republiku jako jednu z nejúspěšnějších zemí v boji proti pandemii, i když realita byla často odlišná.

Miloš Zeman a „ekonomická diplomacie“. Bývalý prezident Miloš Zeman často používal termín „ekonomická diplomacie“ k zarámování svých zahraničních cest a vztahů s kontroverzními zeměmi jako pozitivní pro českou ekonomiku.

Václav Klaus a „klimatický alarmismus“. Bývalý prezident Václav Klaus často používal termín „klimatický alarmismus“ k zarámování debaty o změně klimatu jako přehnané a neopodstatněné.

Tomio Okamura a „nepřizpůsobiví“. Tomio Okamura často používá termín „nepřizpůsobiví“ k zarámování diskuse o menšinách a sociálních problémech způsobem, který podporuje jeho politickou agendu.

Petr Fiala a „vláda národní obnovy“. Současný premiér Petr Fiala použil termín „vláda národní obnovy“ k zarámování své vlády jako řešení pro zemi po pandemii a předchozí vládě.

Tyto příklady ukazují, jak čeští politici používají specifická slova a fráze k ovlivnění vnímání veřejnosti a k prosazování svých politických cílů.

Jak se bránit framingu?

V každodenním blázinci bývá těžké uvědomit si, že s námi někdo hraje hru se slovy a emocemi. Přesto se této hře dá odolat a nemusíme se nechat balamutit. Jen to od nás vyžaduje dodržování několika zásad:

Být kritický: Vždy se ptejte, proč je informace prezentována právě tímto způsobem. Snažte se identifikovat možné motivace za daným zarámováním.

Hledat alternativní zdroje: Nespokojte se s jedním pohledem na věc. Čtěte různé zdroje informací a porovnávejte, jak různí politici (a také média) prezentují stejnou událost.

Zaměřit se na fakta: Snažte se oddělit emoce od faktických informací. Ověřujte si tvrzení pomocí důvěryhodných zdrojů.

Přemýšlet o kontextu: Uvažujte o širších souvislostech prezentovaných informací. Co není řečeno může být stejně důležité jako to, co je řečeno.

Diskutovat s ostatními: Sdílejte své názory a buďte otevření jiným perspektivám. Diskuse s lidmi s odlišnými názory může pomoci odhalit skryté předsudky a zkreslení. Tohle nám v Česku vždy šlo dobře v hospodách, jde to ale praktikovat i jinde.

Vzdělávat se: Porozumění tomu, jak mohou být informace manipulovány, vám pomůže lépe se orientovat v informačním prostředí.

Být pánem své mysli

Framing je mocný nástroj, který politici často používají k ovlivnění našeho myšlení a rozhodování. Tím, že si budeme vědomi této techniky a budeme aktivně pracovat na rozvoji kritického myšlení, můžeme lépe odolávat manipulaci. Je jen málo věcí, které člověku nikdo nemůže vzít. Patří k nim například vzpomínky, ale také znalosti a zkušenosti. To, co by si pravděpodobně většina z nás nikdy nechtěla nechat vzít, je také naše vlastní mysl, náš zdravý rozum a s tím související víra, že rozhodnutí, která děláme, jsou skutečně jen naše vlastní rozhodnutí, že nás k nim nikdo chytře nezmanipuloval. Zůstat pánem své mysli a svého rozhodování je důležité. Pomoct k tomu může právě i znalost triků, které při komunikaci s veřejností politici tak rádi používají.

Anketa

Uvědomujete si politickou manipulaci, když posloucháte, co politici sdělují veřejnosti?
Určitě ne, na to nemám čas.
2,3 %
Ano a dávám si na to pozor.
92,6 %
Odhalit manipulaci se mi zdá příliš složité. Nepoznám to.
3,5 %
Věřím jen svému oblíbenému politikovi, ostatní neposlouchám.
1,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 311 čtenářů.

Zdroje:

Václav Klaus a klimatičtí alarmisté: https://www.klaus.cz/clanky/4466

Literatura:

Goffman, E. (1974). Frame analysis: An essay on the organization of experience. Harvard University Press.

Tversky, A., & Kahneman, D. (1981). The framing of decisions and the psychology of choice. Science, 211(4481), 453-458.

Nickerson, R. S. (1998). Confirmation bias: A ubiquitous phenomenon in many guises. Review of General Psychology, 2(2), 175-220.

Lakoff, G. (2014). The All New Don't Think of an Elephant!: Know Your Values and Frame the Debate. Chelsea Green Publishing.

Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. Farrar, Straus and Giroux.

Potter, W. J. (2004). Theory of media literacy: A cognitive approach. SAGE Publications.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz