Článek
Jsem předplatitelkou DVTV a zrovna v minulých dnech jsem tam sledovala rozhovor s tzv. terapeutkou veřejného prostoru Veronikou Rút Fullerovou. O této terapeutce jsem slyšela poprvé, ale vševědoucí internet praví, že jde o známou kritičku vizuálního smogu a terapeutku českých měst.
Že existuje „terapeut veřejného prostoru“ jsem až do shlédnutí tohoto rozhovoru vůbec netušila. Strýček Google říká: „Terapeut veřejného prostoru“ je vlastně výstižné pojmenování důležité role, kterou by mělo chtít mít každé větší město. Kvalita míst, kterými procházejí tisíce lidí denně, a péče o ně, jsou důležitými aspekty života, a je skvělé, že si to postupně začínají samosprávy uvědomovat.“
Hledala jsem na internetu dál a kromě Veroniky Rút jsem žádného jiného takového terapeuta neobjevila, ona je viditelná poměrně hodně. Dočetla jsem se, že vzděláním je grafická designérka a sama sebe označuje jako terapeutku veřejného prostoru. Zdá se, že označení této profese si tedy Veronika vymyslela sama a podle mě naprosto geniálně. Zní to velmi dobře a jen málo kdo tuší, co to je. Nikdo se nechce ztrapnit nepřesným odhadem, ale každý z toho pojmenování tuší, že to bude něco jako městský architekt, jen asi bez vystudované architektury.
Veronika v roce 2023 vydala Kuchařku kultivace českých měst, která nese podtitul Jak kultivovat město během jednoho volebního období a sklidit za to pochvalu. Kniha je konkrétním praktickým návodem pro města a vůbec pro každého, kdo chce s vizuálním smogem skoncovat. Mimochodem i pojmenování „vizuální smog“ je taková moderní hatmatilka, přitom jde jen o kulturu veřejného prostoru, o to, jestli na nás z každého baráku, rohu, nebo volného prostoru kouká nějaká reklama, co na nás kde bliká, svítí, co nás kam láká nebo co nás od něčeho odrazuje. Zkrátka jde o prostor kolem nás a „bordel“ v něm. No a v poslední době se nese veřejným prostorem myšlenka, že tzv. výdejové (zásilkové) boxy, firem jako jsou Zásilkovna, Alza, Balíkovna apod., prostředí měst a jejich ulic hyzdí. Jsou prý hnusné a navíc vadí reklamní polepy, které na nich často jsou.
Opravdu tohle pálí naše města?
Komu vadí polepy a boxy? Lidem? Nebo jen estétům? Nebo terapeutkám veřejného prostoru? Mně rozhodně ne. Vysloveně hnusnou stěnu z výdejových boxů jsem asi ještě neviděla a většinou bývají umístěny tak nějak velmi šikovně. Využívám této služby často, protože instituce jménem Česká pošta příliš použitelná není. Kdyby byla, nerostly by tyto boxy po republice jako houby po dešti. Mnohokrát se mi dokonce stalo, že jsem umístění boxu musela pochválit, protože zakryl třeba opravdu nepěknou špinavou zeď nebo ukončil existenci místa, po kterém ve městě skutečně nikdo netouží. Totiž takového, kam se chodí močit apod.
Souhlasím, že boxy by mohly být krásnější, to může být cokoliv, co ve městech máme. Mohly by třeba být sladěné vždy s barvou okolního prostoru, s atmosférou místa, kde jsou postavené apod. Ano, nemusejí na nich být protivní animovaní tvorové a není nutné, aby zářily všechny červenou barvou. V zásadě ale jde o drobnosti, protože naše města a veřejný prostor obecně, mají mnohem větší a zásadnější problémy, než zrovna design zásilkových boxů.
Regulovat?
Prý by se měl počet boxů regulovat. Napíšu to jinak: Česká pošta už dlouho poskytuje velmi špatné služby a aby toho nebylo málo, byla řada jejích poboček zrušena. Trh si tedy našel řešení. Člověk si konečně může snadno a rychle odeslat balíček i v pozdních večerních hodinách, o čem se mu u České pošty ani nezdá. Snadno si může zásilku vyzvednout po práci. Box mu neřekne „byl jsem tu a tys tu nebyl“, i když to častokrát ani není pravda. Příjemným bonusem pak je i fakt, že odeslání zásilky přes box je dokonce levnější než přes pobočky České pošty. Tak co je divného na tom, že je o tuto službu zájem a ve městech boxů přibývá? Začne-li regulace jejich počtu, bude to zásah do svobodného podnikání.Proč další regulace?
Protože vymýšlet pravidla pro tuto regulaci je mnohem jednodušší než řešit skutečné problémy měst. Mnohá města už reagují a nová pravidla se začínají rodit stejně rychle, jako boxy. Ministerstvo průmyslu a obchodu boxy označilo za provozovny. „Problém“ tak fakticky spadá do agendy obcí a měst, které si podle stanoviska resortu mohou určit vlastní pravidla. Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo, že boxy nepodléhají kontrole stavebního úřadu.
Je to už jen na městech, která mohou snadno a rychle stanovit, ve kterých ulicích žádné boxy být nesmějí, nebo jakou barvu mohou či nemohou mít. Skvělé, protože v politice a veřejném prostoru vůbec, je rychlých a snadných řešení velký nedostatek. Tohle je jedno z nich.
Vše začíná od jednotlivce
Souhlasím s Veronikou Rút Fullerovou v mnohém. Naše města skutečně často nejsou dokonalá, ale neplatí to o všech městech a místech naší země. Nedokonalá jsou i města v Belgii, o které Veronika často v rozhovorech ráda mluví, protože tam studovala. Pro mne třeba právě Brussel je městem, kde bych nechtěla bydlet ani za nic a považuji ho za dost nevzhledný. Na druhou stranu je v Belgii mnoho hezkých měst a městeček, podobně jako u nás.
Souhlasím i s tím, že vše začíná od člověka, od jednotlivce a vše máme v hlavě. Pokud bychom se chtěli bavit o vzhledu zásilkových boxů, tedy o jejich barvách a polepech, pak bychom se museli začít bavit třeba i o nevzhledných transparentech na domech, které hlásají, že tu je byt k prodeji nebo pronájmu. A že zrovna těchto příšerných transparentů různě vlajících na oknech a balkónech najdeme všude plno! Českem počínaje, až po celou západní i výchovní Evropu. Podobně hnusně vypadají polepy na oknech, i tam často září „prodám“ nebo „k pronájmu“.
Začněme tedy od těch jednotlivců. Budou ochotní investovat (vlastně celkem zbytečně) peníze do nějakých hezčích oznámení o prodeji nebo pronájmu bytu? Budou lidé ochotní uvolňovat se z práce, aby si mohli vyzvednout nebo odeslat balíček na poště poté, co si tam vystojí hodinovou frontu? Budou ochotní za výrazně méně kvalitní službu platit výrazně více, než kolik je stojí zaslání balíčku z boxu? I když, pokud budou muset zásilkové firmy investovat do vzhledu boxů, pak své investice promítnou do cen a ty se zvýší. Budou lidé ochotni platit víc jen proto, aby při pohledu na box, který míjejí, měli lepší pocit? Kolik bude těch, kteří budou ochotni platit víc a komplikovat si život jen proto, že budou města díky regulovaným počtům boxů a díky jejich vylepšenému vzhledu možná o něco hezčí? A budou skutečně? Vždyť krása a estetika je věc velice subjektivní a co se líbí jednomu, nemusí se líbit druhému. Co když se někomu zelený mimozemšťan prostě líbí? Je veselý, navíc je zelený, tak dělá dobrou atmosféru a k zeleni nemá daleko… Vše je otázkou úhlu pohledu.
Jsou tu jiné priority k řešení
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale řešit vzhled zásilkových boxů v zemi, ve které ani všechny státní úřady a instituce, nádraží a dopravní prostředky nejsou bezbariérové a dostupné všem, zdá se mi tak trochu plýtváním časem a lidskou energií. Jsou tu důležitější priority, které bychom potřebovali ve veřejném prostoru řešit.
Když už jsme u těch jednotlivců a hlav, ve kterých vše máme, nebudu chodit daleko. Dnes ráno jsem jela do práce a příměstský autobus, kterým jezdím, je nízkopodlažní. Nezastavil však v zastávce, jak by měl, protože přijel oproti jízdnímu řádu o 10 minut dříve. Zaparkoval tedy mimo zastávku, což dělá dost často. Mimo zastávku je však vstup do tohoto nízkopodlažního autobusu tak asi půl metru nad zemí. Jakákoliv nízkopodlažnost ztrácí smysl a pro každého hendikepovaného nastává nepříjemný problém. A řidič? Na připomínku cestující, že takto je složité do autobusu nastoupit řekl, že on prostě stojí tady a jestli se jí to nelíbí, ať si na něj klidně stěžuje nebo nikam nejede. Ať žije lidská ohleduplnost. S tímhle materiálem chceme budovat veřejný prostor? Veřejný prostor jsou v prvé řadě lidé kolem nás. Ti nám totiž dokážou život v prostoru znepříjemnit mnohem víc než nějaké zásilkové boxy.
Anketa
Zdroje:
