Článek
Přiznám se, že by mě nikdy nenapadlo, že se v 21. století dožiju okamžiku, kdy mi bude student vysoké školy do očí tvrdit, že Země je placátá a informace o tom, že je kulatá, je fake. Stejně jako to, že lidé byli na Měsíci (a ne jen jednou). Nejdříve si myslíte, že jde o vtip. Pak že jde o hloupý žert. Nakonec, když pochopíte, že to student myslí zcela vážně, vám pořádně zatrne.
Dokázat pravdu, vyvrátit lež
Zdálo by se to tak snadné, prokázat, že student říká nesmysly. Bohužel to ani trochu snadné není. V češtině máme hezké přísloví, které říká: „Zapře i nos mezi očima.“ Tak nějak jsem se cítila. Existují přece fotografie i filmy, které dokazují, že Země kulatá skutečně je (nebo kdybychom chtěli být přesní, je šišatá, taková trochu brambora). Student kroutí hlavou a sebejistě odpovídá: „Samé faky, samé podvody.“
Přistání na Měsíci podle něj bravurně natočil Hollywood ve studiu. „A viděla jste někdy vy planetu na vlastní oči? Viděla jste jen to, co vám bylo předloženo,“ argumentuje (pokud to tedy vůbec můžeme přijmout jako argument).
„Chcete tedy tvrdit, že mohu dojít na okraj, když je podle vás planeta placka? Jak je možné, že na ten okraj ještě nikdy nikdo nedošel?“ ptám se já a zkouším přejít na studentovu lidovou notu argumentace. Místo aby mi odpověděl, rozvíjí teorie o tom, jak všichni kosmonauté musí mlčet o pravdě, kterou na vlastní oči viděli, jak jsou pod tlakem a drženi v násilné mlčenlivosti. Začíná mi docházet, že dokázat pravdu v dnešní době, kdy není nejmenší problém natočit video, na kterém bude prezident republiky divákům říkat cokoliv, co nikdy z jeho úst nevyšlo, je opravdu složité.
Remek si vedl dobře, ale…
Každého asi napadne, že nejlepší by bylo postavit takové lidi proti někomu, kdo tam nahoře opravdu byl. Třeba proti kosmonautovi. To se i stalo. Měla jsem možnost shlédnout na Youtube video, na kterém se potkal náš dosud jediný kosmonaut Vladimír Remek spolu se zastánci teorie, že je Země placatá. Těšila jsem se, že je rozmetá na cimpr campr.
Bohužel, pan Remek zřejmě nedostal úplně přesné informace o tom, s kým že se vlastně setká a co bude jeho úkolem. Kdyby je totiž dostal, jistě by se na debatu připravil lépe, nakonec to sám na videu říká. Plochozemci se do něj pustili a velmi tvrdošíjně prosazovali svou. Pan Remek se držel statečně a velmi dobře, ale nedivím se mu, že reagovat na nesmysly ho nebavilo. Zajímavý je na videu moment, kdy Remek jednoho z plochozemců zastaví v jeho řeči a dotazuje se, co to je vztlak. Plochozemci totiž bravurně chrlí své fyzikální teorie a některé z nich jsou úplné nesmysly. Protože je však tvrdí nejen velmi rychlým tempem, ale také velice sebejistě, a také proto, že jen málokterý obyčejný člověk umí fyziku tak dobře, aby dokázal erudovaně vzdorovat, celkem jednoho z plochozemců zaskočilo, když se pan Remek jasně zeptal. Jeho vyděšený obličej a odpověď: „Jak, co to je vztlak?“, mluví sama za sebe.
Nejsmutnější na celém setkání je, že po jeho shlédnutí člověk pochopí, že vlastně není jak tyto lidi o pravdě přesvědčit. Debata s nimi je zbytečná. Nu což, řekneme si, tak pár hlupáků má názor, že je Země placatá, co má být! Problém je ve skutečnosti však mnohem hlubší, než se zdá.
Proč by nás to mělo trápit?
Problém bychom mohli pojmenovat - „ztráta důvěry v média, ve vědu, ve výzkum“. Bláznivé spekulace vesele bují a díky technologiím dostávají punc pravdy. Kdysi byla doba, kdy důkazem, že něco je pravda, byly například noviny. Lidé říkali: „Psali to v novinách!“ To často stačilo, aby tomu všichni věřili (nebo alespoň většina). Později už všichni dobře věděli, že noviny lžou a lidé je začali také brát s určitou rezervou. Podobným důkazem se stal filmový nebo zvukový záznam. Máme to natočené! Přistižen při lži! Opět tomu lidé věřili, protože bylo slyšet nebo vidět, co někdo udělal nebo řekl. Ani to už dnes neplatí. Váš hlas, vaše tvář, vaše slova, vše jde napodobit. Dnes nikdo už neví, které video je skutečné. Co přijde dalšího? Už nyní můžeme mluvit o krizi důvěry v média. Čemu budeme moci věřit zítra? Čemu za rok a čemu za deset let? Budeme vůbec něčemu moci ještě věřit?
Spekulace se šíří po celém světě, o ploché zemi se mluví na CNN a plochozemci pořádají mezinárodní konference. V článku na webu CNN (odkaz ve zdrojích) se píše: „Tento týden se podnikatel zúčastnil třetí výroční mezinárodní konference Flat Earth, která se konala v hotelu Embassy Suites na předměstí Dallasu v Texasu. Organizátoři řekli CNN, že se zúčastnilo také asi 600 dalších lidí. Předchozí konference se konaly v Raleigh a Denveru – zatímco Brazílie, Británie a Itálie v posledních letech také pořádaly sjezdy o ploché Zemi.“
Pokud nedokážou vyvrátit nepravdy vědci a kosmonauti, kdo ano? A hlavně, jakým způsobem? Dávno totiž nejde o to přesvěčovat plochozemce. Jde o to, aby se tyto nesmysly dál nešířily a nepadaly na úrodnou půdu. A ještě víc jde o to, najít cestu, jak vyřešit krizi důvěry nejen v média, ale vlastně obecně ve vědu a v dosažené poznatky lidstva. Za chvíli bychom totiž mohli skončit tak, že budeme v základních školách marně přesvědčovat školáky o tom, že Země obíhá okolo Slunce a ne naopak.
Anketa
ZDROJE:
