Článek
Jan Macháček
W. R. Mead si všímá toho, že znovuzvolení Donalda Trumpa neotřáslo jen Amerikou. Trump chce předělat svět a leckomu v Davosu už to došlo.
Zakladatel fóra Klaus Schwab Trumpovi poděkoval za ochotu vystoupit na něm prostřednictvím videohovoru a účastníci, kteří by ještě nedávno na staronového amerického prezidenta bučeli, protestovali proti němu nebo se mu smáli, tiše seděli a s respektem poslouchali. I když Trump útočil na všechno, co je davoskému člověku drahé.
Samozřejmě že Trump mluvil o tom, že Amerika bude na prvním místě, že sám nakopne ekonomiku snižováním daní a deregulacemi a že nebude váhat použít veškerou americkou ekonomickou a technologickou sílu, aby zabezpečil americké zájmy ve světě. Ale co se týče konkurence mocností a amerických zájmů, překvapil, protože úplně překopal scénář.
Všichni představitelé světa chytrých peněz čekali, že Trump bude dštít oheň a síru na Írán, vyzývat k souboji Čínu a usmiřovat si Rusko. Chyba. Vladimir Putin byl cílem vůbec nejostřejších hrozeb. Si Ťin-pching dostal nabídku spolupracovat a Íránu byla podána olivová ratolest.
Putinovi pohrozil sankcemi i energetickou cenovou válkou, která prý znemožní Rusku válčit dál na Ukrajině. Číně nabídl dohodu na celních tarifech, když pomůže přesvědčit Rusko, aby omezilo své požadavky na Kyjev. A Saúdskou Arábii požádal o zvýšení produkce ropy – aby nízké ceny ropy Rusku znemožnily pokračovat ve válčení.
Trump nemá rád světový pořádek stojící na pravidlech, protože má pocit, že ho zdržuje a omezuje. Když Kolumbie odmítla přijmout deportační lety, vytasil se s takovou smrští hrozeb, že země během pár hodin se vším souhlasila. To znepokojuje země jako Dánsko, jehož představitelé začínají chápat, že Trumpovy požadavky ohledně Grónska musejí chápat vážně. Jenže bez pravidel nikdo neví, co bude dál. Trump věří, že vyvolané nejistoty zvyšují jeho páku, a zamýšlí je využít, jak jen bude moci.
Konflikt mezi zdrženlivostí a expanzí je v centru jeho vize. Do klíčových pozic v Pentagonu Trump jmenoval neoizolacionisty. Jeho zahraničněpolitická agenda je ale ambiciózní. Kromě Grónska, Panamy apod. chce jednat se Si Ťin-pchingem i Putinem. Jeho představa o míru na Ukrajině musí splnit jeho představu kompromisu. A rozhodně neumožní Číně, aby blokovala světové námořní cesty nebo americký přístup k surovinám, stejně jako nechce akceptovat, aby Čína získala schopnost ničit americké satelity ve vesmíru.
Jenže expanzionistická Amerika bude v Pekingu a v Moskvě vnímaná jako hrozba. Konflikt mezi americkou agendou oživení, expanze a růstu, ruskými neoimperiálními touhami a snem Si Ťin-pchinga o velké Číně budou vyžadovat talent Talleyranda. Teprve uvidíme, co s tím Trump a jeho hlavní diplomat Marco Rubio udělají.
…
Gideon Rachman vzpomíná, jak si jeho nejmenovaná kolegyně při sledování Trumpova inauguračního projevu v Davosu držela hlavu v dlaních a říkala: „Pořád nemohu věřit tomu, že se se to opravdu děje.“
Komentátor si všiml toho, že delegáti z Blízkého východu, Asie a Afriky jsou přesvědčeni, že Trump pro ně není dobrá zpráva. A průzkumy veřejného mínění v zemích jako je Indie, Indonésie nebo Brazílie, naznačují, že to není jen věc tamějších elit. Lidé v těchto zemích Trumpovi vysloveně fandí. Trump je vnímán jako transakční, probyznysový a mírotvorný.
Zasazuje se o opuštění mezinárodního systému pravidel, který přesně pomohl zemím jako je Čína, Indie a další státy jihovýchodní Asie, v posledních 30 letech zbohatnout. Roztrhat pravidla a přejít ke kompletně transakčnímu světu se zdá být osvěžujícím způsobem jednoduché a přímé. Ale bez pravidel budou jen silnější vládnout slabším. A většina zemí tzv. globálního jihu skončí spíše jako kořist, než jako dravci.
Panama, Kolumbie a Mexiko už zažívají, jak nepohodlný pro ně může život s Trumpem být. Nějakých 80 procent mexických vývozů směřuje do USA. Pokud Trump přijde se cly, může se Mexiko dostat do ekonomické deprese. Představa, že stačí vědět, že je americký prezident transakční, přizpůsobit se tomu a všechno bude O.K., ignoruje způsoby, jakými byznys funguje. Mezinárodní byznys potřebuje stabilitu a předvídatelná pravidla. Tato důvěra je předpokladem přeshraničních investic. Není jasné, zda když se s Trumpem na něčem dohodnete, on to dodrží. S Kanadou a Mexikem dohodl v minulém období čerstvou obchodní dohodu. NAFTA se přejmenovala na USMCA. Nyní rázně požaduje další ústupky.
Na Západě je možná leckdo šokován tím, že americký prezident mluví jako mafiánský boss, který žádá víc peněz za ochranu. Ale řada lidí na globálním jihu je přesvědčena, že Američané vždycky jednají jako gangsteři – a jen řeční jako misionáři. Aspoň Trump přestane s otravným moralizováním. S méně pokryteckou Amerikou se bude lépe jednat, alespoň země přestane mít nerealistické požadavky vyplývající z irelevantních západních hodnot.
Omezení migrace ze zemí, jimž Trump říká „shithole countries“, většině Američanů zní rozumně, ale střední třídě na globálním jihu se obtížnější získávání víz líbit nebude. Možná lze nad všemi obavami ohledně obchodu, zahraniční pomoci a migrace mávnout rukou. Hlavně když bude Trump mírotvorce. To ale úplně nejde dohromady s ambicí rozšiřovat americké teritorium. Země globálního jihu nemají rády imperialismus. Pokud Trump opravdu bude chtít teritoriálně expandovat, jeho popularita ve třetím světě podle Raschmana rychle skončí.
...
Tolik Rachman a Mead. Naše krátká inventura: To, že Trump v celém světě oslabí řadu pokrokových a levicově utopistických agend – od politické korektnosti a nové cenzury přes příliš nákladný boj s klimatem až po nekontrolovanou migraci – je dobrá zpráva. Nadnárodní organizace jsou příliš často nositelem ideologicko-pokrokových agend. Pravidla nikdo nezruší, jen se zas zpátky zhoupne kyvadlo, jako se to děje vždy, když se holt něco přežene.
Méně dobré zprávy jsou, že nevíme, jak chce Trump řešit Ukrajinu, jak to bude se cly, kolik budeme muset dávat na obranu a jak moc škrtat jinde. A největší Trumpovi obdivovatelé v Evropě jsou současně největší odpůrci evropské integrace. Dobře, Trump má dobré vztahy s italskou premiérkou Meloniovou, ale jak může Meloniová spojit evropské zájmy? Uvidíme. Možná, jak říká Ivan Krastev, Evropu nakonec zintegrují a zreformují nacionalisté – protože pochopí, že Evropa jako trhací kalendář malých státečků skončí katastrofou. A ta pak dopadne na všechny.
...
PS: Pochybuji, že je „davoskému člověku“ něco drahé. Davoský dav prostě je a bude „kam vítr, tam plášť“. Když byl u moci progresivismus a všechno zelené, byli všichni pokrokoví a bojovali s klimatem. Teď jsou u moci síly konzervativní revoluce a vyznává se zdravý rozum, tak to zase budou všichni tihle intelektuálové kolem velkých financí papouškovat. Haj hou.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.