Článek
Podle článku v britském deníku The Telegraph je americký prezident Donald Trump rozhodnut poslat na Ukrajinu soukromé americké žoldnéře, přesněji kontraktory. Alespoň to říká titulek textu, který ovšem přináší celý souhrn plánů a opatření ohledně obrany Ukrajiny, o nichž američtí diplomaté jednají s Evropou.
V článku se praví, že Trumpovi diplomaté jednají s evropskými partnery o tom, že američtí kontraktoři budou na Ukrajině budovat opevnění, jež bude chránit především tamní americké zájmy.
Plán má prý obejít Trumpův slib, že v zemi nebudou rozmístěny žádné americké jednotky. Kontraktoři mohou Ukrajině pomáhat budovat obranné linie i nové základny – a chránit americký byznys. Jejich přítomnost pak má Putina odradit od porušování případného příměří.
O plán se diskutuje v souhrnu s dalšími bezpečnostními garancemi, jež připravuje tzv. koalice ochotných, vedená Británií, Německem a Francií. Detaily bezpečnostních garancí mají být oznámeny o víkendu, po týdnech diplomatických aktivit, které následovaly po summitu Trumpa s Putinem na Aljašce.
Plán má sestávat mj. z posílení hraničních jednotek na frontové linii, kterou určí mírová dohoda. Linii bude bránit Ukrajina. Ukrajinské jednotky budou přezbrojeny a cvičeny evropskými členy NATO. Ukrajina bude dále nakupovat systémy Patriot a HIMARS, financovat to budou evropské země. Frontové obranné linie a základny mohou být vybudovány americkými kontraktory. Jejich přítomnost podporují evropské státy, které chtějí přímý americký zájem na eventuálním mírovém uspořádání.
Jejich rozmístění by znamenalo, že Amerika má v celé věci nějaký zájem, a posílí se „odstrašující“ vliv vůči Rusku, které se bude obávat, že Amerika na případný útok odpoví. Přítomnost amerických „bot na zemi“, přesněji přítomnost držitelů amerických pasů na Ukrajině, může Putina odradit.
Trumpova voličská základna se přitom proti tomu nebude tolik stavět, protože nepůjde o přímou zahraniční intervenci – a Trump se bude moci prezentovat dalším báječným byznysovým dealem.
Diskutuje se také o nárazníkové zóně na hranici dotyku, kterou by mohli hlídat Číňané, jak navrhl ruský prezident Putin a minulý týden i Donald Trump. Ukrajina to zatím docela jasně odmítá.
Případné evropské jednotky mohou mít formu zajišťovacích sil a měly by představovat až třetí linii, pokud by se Rusko rozhodlo znovu zaútočit. Mohlo by se jednat o tisíce vojáků (možná až 30 000) a účast už přislíbily Británie, Francie, Německo, Belgie a skandinávské státy. Evropské jednotky by podle Telegraphu mohly být v zemi rozmístěny na pět až deset let, případně dokud nebude Ukrajina dostatečně vybavená k sebeobraně.
Připravuje se též bezletová zóna, která může Ukrajině pomoci obnovit komerční leteckou dopravu. Schéma se může zavádět postupně, od západu na východ, dokud nebude pro letectví bezpečná celá země.
Turecko by mělo hrát vedoucí roli v námořních misích v Černém moři; hlavně jde o zabezpečení komerční námořní dopravy na Ukrajinu a z ní. Misi budou podporovat Rumunsko a Bulharsko a mj. se bude provádět taky odminování.
Většina evropských sil rozmístěných na Ukrajině bude mít podobu instruktorů na výcvikových základnách – měli by pomoci Ukrajině budovat příslovečného „ocelového dikobraza“.
Americká podpora je považována za vitální. Američané mají poskytovat těžká dopravní letadla a dodávat Ukrajině hardware, munici a rakety. Financovat to bude především Evropa.
Klíčové jsou americké zpravodajské informace. Evropě chybí satelitní kapacita k monitorování příměří, stejně jako zkušenost v koordinování velkých zahraničních misí, které dosud řídili čtyřhvězdičkoví američtí generálové. Takže se jedná i o tom, že na všechny kroky, které budou souviset s implementací mírového plánu, bude dohlížet americký generál.
...
Tolik Daily Telegraph. Zní to všechno věcně a logicky a skoro to vypadá, že se mezi evropskými a americkými diplomatickými týmy opravdu detailně jedná. První otázka, kterou si člověk klade, ale spočívá v tom, do jaké míry je o tom všem informován Donald Trump a do jaké míry bude to všechno respektovat.
Než k nějaké mírové dohodě dojde, mohou jeho emoce vůči Evropě ještě desetkrát negativně vzplanout a zase zhasnout. Roznětkou může být třeba zacházení s americkými sociálními sítěmi, které chce Trump v EU osvobodit od regulací, jak naznačují jeho posty na sítích. Nebo něco jiného.
Pak je tu taky otázka, jak zareaguje Rusko. Asi se předpokládá, že Rusko se má – pokud bude přijat mírový plán – spokojit hlavně s teritoriálními ústupky a zaleknout se hrozby zpřísněných sankcí. O tom se však v článku nemluví.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
