Článek
Jan Macháček
První otázka zní, zda brát vážně oficiální zdůvodnění, že Amerika momentálně sama nemá těchto zbraní či systémů dost a nemůže ohrožovat svou vlastní obranyschopnost. Tento argument se objektivně velmi těžko posuzuje, protože údaje o počtu těchto zbraní ve skladech amerických ozbrojených sil podléhají režimu utajení. Faktem asi je, že leccos se spotřebovalo při ochraně Izraele a amerických základen na Blízkém východě před íránskou odvetou. To ale rozhodně neplatí pro dělostřeleckou munici, houfnice ani rakety zavěšené pod letouny F-16.
Kdo z toho má prospěch, je zjevné. Ruský oficiální tisk slaví, Kreml se raduje.
Otázkou je, zda je tento krok schvalován, či přímo řízen samotným Donaldem Trumpem. Možná spíše někdo využívá toho, že ho v tuto chvíli zaměstnává plno jiných věcí. Schvalování „velkého a krásného“ rozpočtového zákona, vzpoura tábora MAGA kvůli zásahu v Íránu, zpochybňování efektu těchto úderů, spory s Elonem Muskem a šéfem centrální banky Jeromem Powellem, mír mezi Hamásem a Izraelem a mnoho dalšího. O peníze přitom nejde. Ukrajina za dodávky platí a k většímu dílu finanční odpovědnosti za ně se přihlásila Evropa, přesněji evropské státy.
Je fakt, že izolacionisté, zdrženlivci a lidé, kteří si myslí, že vše se má soustředit na souboj s Čínou, se po zásahu v Íránu cítí poníženi (jako třeba náměstek ministra obrany Elbridge Colby, který je iniciátorem zastavení dodávek), a tak si ve správnou chvíli vybíjejí zlost na Ukrajině.
Ani to, že to Trump celé řídí, ale nelze vyloučit. S Putinem je na telefonu často, maďarský vliv v Republikánské straně je také silný a tak dále. Zvláštní byl i Trumpův výslech ukrajinské novinářky v Haagu na téma, zda je její muž na frontě… Otázkou také je, proč USA v čele s Trumpem souhlasily s komuniké ze summitu NATO, kde se o Ukrajině a Rusku mluví jasně.
Celou věc dobře a souhrnně pojmenovává editorial deníku WSJ. Americká schopnost odstrašení by měla být po úspěšných útocích na íránský jaderný program a po jasném závazku NATO zvýšit výdaje na obranu na vzestupu. Vůči Rusku ale nyní dává Amerika najevo slabost, což na Ukrajinu žádný mír určitě nepřinese.
Pozastaveny jsou například dodávky systému Patriot, střely Hellfire, 8500 kusů nábojů do houfnic a další munice. Leccos z toho už čeká v Polsku na předání Ukrajině.
Takže jde o vědomé rozhodnutí oslabit Kyjev před očekávaným ruským letním útokem. Americký deník tvrdě konstatuje, že jde ze strany Ameriky o vyloženě nepřátelský akt vůči Ukrajině, ze kterého má přímý prospěch Vladimir Putin. Vše ukazuje na náměstka Elbridge Colbyho, který často argumentuje proti vyzbrojování Ukrajiny a má v tom podporu viceprezidenta J. D. Vance a roztleskávače MAGA Tuckera Carlsona.
Je možná pravda, že zásoby patriotů jsou slabé a šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine nedávno přiznal, že obrana amerických sil v Kataru byla největší vypálenou salvou patriotů v historii.
Ale s oslabeným Íránem není momentálně nikde na světě větší urgentní poptávka po patriotech než na Ukrajině. A pokud jsou zásoby opravdu tak tenké, že nelze pomoci příteli v horké válce proti americkému nepříteli, je to nejvážnější situace i pro americkou národní bezpečnost. Prezident by měl okamžitě vyhlásit mimořádné navýšení vojenské produkce. Přitom Trump sám říká, že americké vojenské síly nikdy nebyly silnější. Tak jak to je? Jsou nejsilnější, nebo mají vyrabovaný arzenál?
Colby tvrdí, že americké zdroje je třeba chránit pro boj s Čínou. Ale síla v Evropě přece představuje odstrašující sílu pro Pacifik. Pokud Amerika tvrdí, že si musí něco schovávat pro válku, která možná přijde, anebo také ne, pak dává najevo slabost. A slabost přitahuje další války.
Zastavení dodávek přichází v nejhorší možnou chvíli. Rusko bombarduje Ukrajinu střelami i drony a vyčerpává ukrajinskou obranu. Rusko shromažďuje velké množství vojáků za frontou, možná připravuje průlom; každopádně pomalu, ale jistě postupuje. Trump hlásá, že chce mír, aby zachránil životy, ale tento krok znamená více mrtvých a delší válku.
Americký Senát by měl podle WSJ schválit připravený zákon, který sankcionuje země, jež kupují ruskou ropu, a má podporu 84 senátorů. Putin sice ví, že dostane od Trumpa nějaké výjimky, ale to beztak pomůže.
Ukrajina už souhlasila s Trumpovým návrhem na příměří a cestou k míru rozhodně není tvářit se, že Ukrajina je za válku zodpovědná stejně jako Rusko. Válku lze ukončit pouze tvrdšími sankcemi vůči Rusku a vyzbrojením Ukrajiny. Kromě ojedinělých postů na sociálních médiích Trump na Putina nikdy nevyvinul ohledně míru na Ukrajině žádný tlak.
Toto americké rozhodnutí je signál Putinovi, aby ve válce pokračoval. Ten může dobývat další teritoria, a Trump u něj bude občas žadonit „prosím, prosím“ o příměří.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
