Článek
Jan Macháček
Na serveru eurointelligence.com se dívají pod pokličku německých plánů na investice do zbrojení a obranyschopnosti a docházejí – jak je pro tento server v poslední době typické – k velmi kritickým, až skeptickým závěrům. Je prý třeba dívat se za hrubá čísla v titulcích.
Jedno číslo říká, že Německo bude od letoška do roku 2029 investovat do obrany o 154 miliard dolarů víc, než plánovala minulá koalice. A na konci dekády bude do obrany investovat 3,5 procenta HDP.
Německý ekonomický institut v Kolíně nad Rýnem ale odhaduje, že čtvrtina až polovina zbrojního fondu za 500 miliard eur vlastně nejsou zbrojní ani nové investice. Do fondu se převádí mnohé existující investice – tak, aby se mohlo na příslušném ministerstvu více utrácet nebo aby bylo možné vyhnout se jinak nutné rozpočtové konsolidaci.
Bundeswehr prý s novými investicemi velmi plýtvá. V jeho případě se kloubí německý korporativismus a zaostalost v digitalizaci. Hlavním beneficientem údajně není Bundeswehr, ale Rheinmetall. Ten se specializuje na munici, tanky a tradiční bojové systémy. Velká změna ve vojenství však spočívá v posunu od systémů s lidskou posádkou k systémům bez lidské posádky, jako jsou drony.
Německo má v současnosti v arzenálu 600 dronů. Plán je mít jich 10 000. Například Ukrajina ale jen letos vyrobila pět milionů dronů a 10 milionů má vyrobit příští rok. Německo přitom ani nezačalo v tomto směru plánovat zvýšení průmyslové kapacity.
I pro existující hardware je produkce neskutečně pomalá. Třeba střel Taurus dokáže Německo vyrobit jen několik za měsíc. Dělají se manuálně, nikoliv na výrobní lince. V roce 2022 pronesl tehdejší kancléř Olaf Scholz projev o „změně epochy“ a měl tím na mysli zbrojení. Žádná změna epochy se ovšem podle serveru eurointelligence.com zatím nedostavila.
V Německu nyní probíhá horká debata o odvodech. To je důležité, protože jak je vidět na Ukrajině, i v nové technoválce jsou třeba vojáci. Soustředit se především na vojáky bez technologií je však v 21.století nezodpovědné, protože to více ohrožuje lidské životy.
Okolní svět často podceňuje míru toho, jak byla za vlády Angely Merkelové rozebrána a oslabena německá obranyschopnost. V Německu se vše stále pohybuje rychlostí Rheinmetallu. Ten je mimochodem sice největším producentem munice v Evropě, náklady na její výrobu jsou ale pětkrát vyšší než v Rusku.
Výdaje na obranu by se podle serveru neměly poměřovat procenty HDP, nýbrž hlavně výrobní kapacitou a novými technologiemi.
...
Tolik eurointelligence.com. Podle našeho soudu je kritika Německa příliš ostrá. Německo se prostě bude učit za pochodu a investiční priority bude postupně měnit, protože jinak to dost dobře ani nejde. I v USA mimochodem začínají teprve plánovat masivní rozvoj vývoje a výroby dronů. Pomůže jistě i NATO, kde je vývoj v technologiích pečlivě monitorován – a možná i apelativní články tohoto typu.
Stalo se jakousi módou skuhrat, že vláda Friedricha Merze obrací parník pomalu. Jaké jsou ale varianty? Alternativa pro Německo je pacifistická a dosti výživně proruská. Pokud Merz otočku nezvládne, o jiné pozitivní alternativě mezi námi nevím.
Mimochodem, je-li plánování výroby pomalé, nepružné a těžkopádné, asi nejhloupější nápad by byl vyrábět drony, které „frčí“ zrovna teď. Drony na ukrajinském bojišti morálně zastarají už za pár měsíců, či dokonce týdnů. A Ukrajinci jako lídři v oboru mohou časem zásobit celé NATO, protože tohle opravdu umějí a jsou flexibilní, energičtí a dynamičtí. Podobně jako jsou Izraelci lídry v některé vojenské elektronice, digitalizaci a AI.
Co se pásové výroby týče, na špalcích se donedávna dělaly i německé tanky Leopard. Nyní už (možná teprve) běží linky. Podobné to bude s taurusy. A drony nedrony, munice, dělostřelectvo a tanky budou potřeba taky. Na ukrajinské frontě se pořád střílí jako u Verdunu. A co se odvodů týče, v Německu alespoň běží horká diskuse. V Česku žádná taková ani nezačala – a už usnula.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
