Článek
Jan Macháček
První dojem je, že vůbec nechápu, proč to u nás doma způsobilo takový povyk. To, co Macinka pronesl v Mnichově, říkají přece představitelé strany Motoristé doma pořád. Říkali to před volbami, říkali to po volbách a je to přesně podle ideologických manuálů národního konzervatismu, ke kterým se tato strana hlásí. Podobně zaměřené jsou výstupy Institutu Václava Klause, kde Macinka dřív pracoval, v podobném duchu se mluví ve frakci (a panevropské straně) Patriotů pro Evropu, kde jsou Motoristé aktivními členy. Proč tedy vyvolá takové „haló“, že někdo pronese v cizině totéž, co říká dávno doma? Nebo se pořád ještě divíme, pořád jsme ještě zaskočeni, že máme novou (jinou) vládu?
Druhá věc je, jak to zase celou společnost na sítích – a tentokrát i mimo ně – polarizuje. Pro jedny „strašná hanba a ostuda“, pro druhé je Macinka „hrdina“, protože ho citovali na Fox News a „nandal to“ Hillary Clintonové, představitelce zkorumpovaných globalistických elit.
Začněme angličtinou. Všiml jsem si, že na sítích nejvíc kritizují Macinkovu angličtinu mnozí z těch, o kterých prokazatelně vím, že sami anglicky neumějí vůbec nebo velmi mizerně. Takže: samozřejmě že Macinka mluví hůř než Hillary Clintonová, která je Američanka, a ne tak dobře jako Radosław Sikorski, který žil léta ve Spojeném království, a hlavně má už desítky let za manželku Američanku.
To jsme tady měli na stejném postu mnohem horší případy. Když jsem poprvé slyšel mluvit anglicky Cyrila Svobodu – poté, co se stal ministrem zahraničí –, rděl jsem se hluboce studem. Katastrofální výslovnost, předčítání z papíru. Totéž – když začínal – Zaorálek. Oba se časem ve funkci zlepšili, a to nejen v jejím výkonu, ale asi i brali hodiny. Macinkova angličtina se mi zdá lepší nebo zhruba stejná jako v případě Lipavského. Ale důležité je, že dokáže mluvit bez papíru, řekne, co chce, rozumí tomu, co říkají ostatní, a umí na to reagovat (obsah rozebereme níže).
Zvláštní byla konstrukce panelu. Nezařaditelný a nezávislý intelektuál (nezařaditelnost chápejme jako součást výbavy intelektuála) Ivan Krastev, jedna politická důchodkyně jménem Hillary Clintonová a dva aktivní politici, ministři zahraničí Sikorski a Macinka. Takový panel je logicky zvláštní. Někteří panelisté si mohou říkat, co jim svědomí dovolí, další dva by měli být zároveň diplomaté a mít na zřeteli zájem státu, který reprezentují. Asi je pak logické, že v rámci konference se i ti závislejší a svázanější trochu uvolní s tím, že debata má být především zajímavá. Budiž. Je to věc organizátorů (je to jejich konference), ale lepší by bylo, kdyby intelektuálové s důchodci a politici ve funkci měli zvláštní panely. Jinak je to nesrozumitelný a nelogický žánr.
Nyní k obsahu. To, že je Macinkova angličtina v pořádku, neznamená, že mě čímkoli zaujal. Co říká, jsou nabiflované ideologické floskule, barvotiskové fráze na úrovni středoškoláka, který se nadchl pro ideologii. Na nějakém letní kurzu národního konzervatismu by dostal tak dvě minus. Není ale pravda, že by si ho Sikorski „namazal na chleba“ nebo ho jakkoli „vyškolil“.
Sikorski nemá pravdu v tom, že Evropský parlament je parlament jako každý jiný. To, že jsou některé věci v Evropě zvláštní, vysvětlil polský ministr tím, že jde o „kontinentální projekt“ – jako by slovo „kontinentální“ bylo nějaký argument. Podle Sikorského není globalizace důsledkem tužeb pokrokových elit, za globalizaci prý bojovaly „byznysové zájmy“. To je sice pravda, ale pokroková levice samozřejmě šířila – zvláště v posledních letech – pokrokovou ideologii do světa skrze nadnárodní instituce. Zároveň ale byla globalizace projektem nejenom byznysu, ale i „free traders“, tedy klasicky liberálních intelektuálů a ideologů, kteří věřili (a někteří věří dosud), že globální svobodný obchod je správná věc.
Macinka se poněkud zapletl ohledně Evropského parlamentu, který nemá legislativní iniciativu. Chtěl asi říct, že je příliš silná Komise. Jenže kdyby měl Evropský parlament v současném složení silnější pravomoci, tak by se konzervativci jako Macinka asi nestačili divit.
Ohledně disputace s Clintonovou: opravdu nevím, jestli Clintonová, vyhrála. Macinka řekl, že Trump je reakcí na to, že se to přehnalo například s genderovou politikou. A Clintonová odvětila: Gender – vy jste proti ženám. A Macinka řekl, že není proti ženám, ale že věří, že jsou jen dvě pohlaví, atd.
Všechna v panelu načatá témata (struktura a konstrukce EU, globalizace, akce a reakce v politice, svoboda slova, progresivistická ideologie atd.) jsou témata na vícedenní samostatné konference – v tomto formátu se dají vykřiknout jen opravdu nezajímavé štěky.
Slabinou Macinkova projevu bylo, že toho chtěl na malém prostoru říct co nejvíc najednou: představit se, vysvětlit, že je euroskeptik, že je konzervativec, že má rád Trumpa a kdovíco ještě. Na druhou stranu mne vcelku potěšilo, že řekl, že „je jasné, že se má Ukrajině pomáhat“.
Tím se ale dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Tato vláda na prosincovém summitu v Bruselu nepodpořila finanční garance pro pomoc Ukrajině. Řekla, že nemáme dost pro své vlastní lidi. Tak jak to tedy je? Jak to Macinka myslí? V reakci na postoj vlády čeští občané (a někteří bohatí spoluobčané jako třeba Renáta Kellnerová) posílají na Ukrajinu značné částky. Vládě navzdory. Chce nás nyní Macinka za tohle chválit? A chlubit se cizím peřím?
Jestli mají česká diplomacie a česká vláda nějaký úkol, tak vysvětlit, jak to máme s Ukrajinou. Muniční iniciativu jsme nezrušili, pomáhat (vláda) nechceme. Takže stojíme kde? To je to, co je důležité. Naopak není důležité, jestli má Macinka dobře našprtanou nějakou ideologickou brožurku národního konzervatismu.
A ještě k druhé důležité věci – k projevu Marca Rubia. Byl méně drsný a přímočarý než před rokem J. D. Vance. Tedy jiný byl obal, podstata byla stejná. EU podle něj dělá všechno špatně. Z Mnichova se vydal podpořit Orbána a Fica. To, že Američané aktivně pracují na dezintegraci evropského projektu, je nyní jasné.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
