Celulitida k ženám patří. Má cenu s ní bojovat?

Když si zralá žena sundá kalhoty a zadívá se na své nahé nohy v zrcadle, většinou si s nelibostí povzdechne: „Ach jo, ta celulitida.“ Jak je to dávno, kdy její stehna působila hladce, pevně a bez jediného ďolíčku. Tehdy pokožka držela tvar s mladistvou samozřejmostí, která by směle obstála i v reklamní kampani na plavky. Jenže čas běží a všechno se mění. Realita ženské kůže se zvolna hlásí o slovo.

A právě tady začíná nikdy nekončící sága pomerančové kůže — rozšířenější, než by kdo tipoval, a zdaleka ne tak dramatická, jak se nás snaží přesvědčit marketingové slogany. Celulitida totiž není žádný osobní prohřešek ani kosmetická apokalypsa – je to jen velmi běžná, velmi lidská a velmi ženská součást života. Postihuje 80–98 % žen po pubertě. Takže pokud má některá z nich dojem, že před zrcadlem stojí s celulitidou sama, je to jen optický klam.

Pod označením „pomerančová kůže“ se skrývá stav zvaný gynoidní lipodystrofie. Typické dolíčky a hrbolky vytvářejí dojem jemně pomačkané pokožky. Aby bylo jasné, proč vznikají, pomůže jednoduchá představa: kůže funguje jako matrace vyplněná tukem.

Hned pod povrchem najdeme síť tukových buněk proloženou vláknitými pásy pojivové tkáně – septami. Ty působí jako pevné stehy, které kotví kůži k hlubším vrstvám a udržují ji napnutou.

Problém nastává ve chvíli, kdy se tukové buňky zvětšují a začnou se tlačit vzhůru. Děje se to z různých důvodů – kvůli nahromadění tuku, zadržování vody, ukládání metabolických zbytků nebo zpomalené mikrocirkulaci. Zatímco se tuk rozpíná, septa zůstávají krátká a neústupná, jako když se staré prošití matrace nepřizpůsobí novému objemu výplně.

A právě tady se rodí pomerančová kůže. Nastává souboj tahu a protitahu: tukové buňky vytlačují pokožku nahoru, septa ji naopak pevně stahují dolů.

Tam, kde tuk prorazí „mezi stehy“, se pokožka vyklene. Naopak místa, kde septa drží kůži pevně přitaženou, se propadnou do drobných dolíčků. Výsledkem je známý reliéf celulitidy – jako když starší matrace začne na povrchu vytvářet hrbolky a propadliny podle toho, kde povolila nebo zůstala příliš těsná jednotlivá prošití.

Otázka, kterou si pokládá téměř každá žena stojící před zrcadlem: Proč já? A proč ne on? Odpověď je jednoduchá – příroda si s ženskou kůží a podkožím zkrátka zahrála podle úplně jiných pravidel než u mužů.

Ženská pojivová tkáň je uspořádána převážně svisle – jako rovné švy vedoucí od kůže směrem do hloubky. Tento systém je sice praktický pro ukládání energie (evoluce ho nastavila hlavně pro těhotenství a kojení), ale zároveň poskytuje ideální dálnici pro tukové buňky, které se mohou snadno vyklenout nahoru. Výsledek? Nerovnosti jsou mnohem viditelnější, a když se k tomu přidá zvětšující se objem tukových buněk, vzniká klasická pomerančová kůže.

Další nevýhodou je, že je ženská kůže od přírody jemnější a tenčí, což sice působí esteticky a příjemně na dotek, ale má to háček: tenčí vrstva kůže méně maskuje to, co se děje pod ní. Takže i mírné vyklenutí tuku je vidět dříve a výrazněji.

U mužů se septa – vláknité pásy pojiva – kříží v pevném síťovitém vzoru. Tohle „vyztužené mřížování“ drží tuk hlouběji a stabilněji, takže jen málokdy prorazí směrem nahoru. Proto se celulitida u mužů objevuje jen výjimečně — zhruba u deseti procent, a to většinou při výrazných hormonálních odchylkách nebo specifických zdravotních potížích.

Když to shrneme: celulitida je prakticky univerzální rys ženské pokožky. Fyziologický, nikoliv patologický.

Proč by to mělo čtenáře zajímat? Protože pochopení mechanismů celulitidy úzce souvisí s tím, které metody mohou pomoci – a které stojí jen na iluzi.

Vznik celulitidy je výsledkem spletité skládačky, nad níž by i zkušený řešitel Rubikovy kostky uznale pokýval hlavou. Podílejí se na něm faktory, které zkrátka nepřepíšeme — genetika, hormony, pohlaví či věk — a také ty, které do určité míry ovlivnit můžeme. Jenže často ne tak výrazně, jak bychom si přáli.

Genetické nastavení hraje v celulitidě zásadní roli. Ovlivňuje hustotu kolagenu, strukturu pojivové tkáně i to, jak snadno se tuk ukládá právě v rizikových partiích. A protože se tyto vlastnosti dědí, platí jednoduchá rovnice: pokud má celulitidu maminka, pravděpodobnost, že se dceři vyhne, je přibližně stejná jako šance, že se zítra probudíme o pět kilo lehčí — teoreticky možné, v praxi spíše rarita.

Hormony hrají v příběhu celulitidy jednu z klíčových rolí. Estrogen ovlivňuje pružnost vaziva, podporuje ukládání tuku a během každé hormonální změny — ať jde o pubertu, těhotenství, kojení nebo menopauzu — může výrazně zintenzivnit její projevy.

Své slovo však mají i další hormony: inzulín, katecholaminy, kortizol, hormony štítné žlázy či prolaktin. Společně rozhodují o tom, jak pevně kůže drží tvar, jak funguje metabolismus tuků a jak rychle se tělo vyrovnává se změnami v podkožní tkáni.

S postupujícím věkem klesá produkce kolagenu a elastinu, pokožka ztrácí pružnost a pevnost. Když vazivo slábne, projevy celulitidy se stávají výraznějšími a snáze patrnými.

Výzkumy potvrzují, že sklon k celulitidě se liší i podle etnického původu. Například ženy europoidního typu ji mívají častěji než ženy východoasijského původu. Hlavní rozdíl spočívá v tloušťce kůže a struktuře pojivové tkáně.

Životní styl sám o sobě sice celulitidu přímo nevytvoří, ovlivní však, jak zřetelně se projeví.

Krátká odpověď: ne. Delší odpověď: spíš ne, ale dá se s ní vyjednávat. Celulitida je totiž tvrdohlavá dáma – geneticky daná, hormonálně živená a anatomicky zvýhodněná. Proto postihuje většinu žen bez ohledu na konfekční velikost, míru sportovní zdatnosti nebo to, jestli jste včera snědly salát nebo dvě pizzy. Nevyhýbá se ani modelkám a celebritám.

To ovšem neznamená, že před ní musíte kapitulovat. Úplně ji nevymažete, ale můžete ji ztlumit, zjemnit a držet v mezích, kde je téměř neviditelná. A právě to je realistická strategie – cílem není absolutní vyhlazení, ale dlouhodobě hladší a pevnější kůže, která vypadá zdravě a kterou ochotně vystavíte i za denního světla.

Závod s celulitidou není sprint, ale běh na dlouhou trať. A maratony se vyhrávají vytrvalostí, ne jednorázovým vypětím sil – proto na ni funguje hlavně konzistentní péče. Žádné víkendové zázraky ani krémy s příslibem „okamžité hladkosti“ – jen poctivá kombinace zdravého režimu, chytré péče a moderních technologií.

Tady přestáváme hladit povrch a jdeme k jádru problému: k tuhým vláknitým pásům (septům), které stahují kůži dolů a vytvářejí dolíčky. Nejlepší zákroky právě tato vlákna uvolní, přeruší nebo remodelují, takže výsledky vydrží dlouho – mnohdy roky.

Cellfina™ patří k nejlépe zdokumentovaným metodám na trhu. Funguje na principu vakuově asistovaného uvolnění tkáně (vacuum-assisted precise tissue release). Dermatolog nejprve danou oblast jemně nasaje do přístroje a následně pomocí mikročepelky o tloušťce žiletky přesně uvolní fibrózní septa, která tvoří jednotlivé dolíčky. Hloubka uvolnění je předem řízená (6 nebo 10 mm), což zvyšuje bezpečnost i přesnost.

Klinické studie sledující 232 pacientek ukazují spokojenost na 99 % a efekt trvající více než tři roky roky — na poměry celulitidy téměř rekord.

Cellulaze® je minimálně invazivní zákrok využívající 1440nm Nd:YAG laser s bočně pálícím vláknem (side-firing fiber) a teplotně kontrolovanou kanylou.

Laserová energie uvolní septa, rozvolní a částečně rozpustí tuk, stimuluje kolagen a zesiluje kůži, což je klíčové, protože tenká kůže umí celulitidu opticky zvýraznit. Zlepšení bývá viditelné po jednom ošetření a vydrží minimálně rok, často déle.

Avéli™ je nová generace subcize, která staví na konceptu Targeted, Verifiable Subcision™. Lékař při zákroku vidí a cítí přesně konkrétní septum, které vytváří daný dolíček — a po jeho uvolnění může okamžitě ověřit, že je opravdu pryč.

Efekt se dostaví rychle, je přesný a vydrží dlouho — protože tentokrát se celulitida řeší u samotného jádra problému.

Jedná se o enzym, který „rozpouští“ kolagen v septech. Aplikuje se injekčně přímo do podkoží při takzvané mezoterapii. Tato metoda naruší pruhy pojivové tkáně a působí na uložený tuk, zjemní texturu kůže, pomáhá zmenšit tukovou vrstvu a zmírnit dolíčky a nerovnosti. Mikroinjekce se aplikují do svrchní vrstvy podkožního tuku, zhruba do hloubky 6–8 mm — přesně tam, kde se efekt projeví nejvíc. Výsledný efekt vydrží až dva roky.

Fillery nezacílí septa, ale vyrovnávají povrch a zlepšují strukturu kůže.

Radiofrekvence zahřívá hlubší vrstvy kůže, čímž stimuluje kolagen a mírně zpevňuje tkáň, ale účinky jsou obecně krátkodobější a vyžadují opakovaná sezení.

Často je součástí kombinovaných zařízení — například VelaShape, které propojuje RF, infračervené světlo, vakuum a mechanickou masáž.

Moderní variantou je mikrojehličková RF (např. Secret RF), která výrazně posiluje tvorbu kolagenu.

Rázové vlny podporují mikrocirkulaci, odtok lymfy a stimulují tvorbu kolagenu. Účinnost se liší — některým ženám přinášejí výrazné zlepšení, u jiných jen jemný efekt. Pro viditelné výsledky se doporučuje série 6 až 8 sezení.

Klasická liposukce není určena pro celulitidu a může její vzhled dokonce zhoršit, protože naruší povrchovou rovinu tuku.

Primárně slouží ke snížení tukové vrstvy, nikoli k léčbě celulitidy. Pokud ale celulitidu zhoršuje přebytečný tuk, snížení objemu může vzhled sekundárně zlepšit.

Probíhají studie, které zkoumají, zda mohou laserem asistované techniky celulitidu skutečně zlepšit — výsledky vypadají slibně, ale zatím nejsou definitivní.

Kdybychom soudili podle Instagramu, celulitida by byla něco jako mýtická bytost: všichni o ní mluví, ale na fotkách se po ní slehne zem.

Retuš, lichotivé světlo a dobře zaplacený grafik dokážou proměnit i pomerančovou kůži v hedvábí – a většina slavných žen to otevřeně přiznává.

Celebritám celulitida život nekomplikuje o nic méně než běžným ženám. Rozdíl je hlavně v tom, že mají po ruce celý arzenál špičkových procedur, trenérů, terapeutů a kosmetických specialistů. Přesto ani ony netvrdí, že ji „vyléčily“ – spíš ji udržují pod kontrolou. A dělají to poměrně promyšleně.

Většina slavných žen sází na metody, které se dostanou přímo k jádru problému – tedy k tuhým vláknitým pásům pod kůží. Některé z nich jsou minimálně invazivní, jiné sází na moderní technologii.

Hollywoodská stálice dává přednost technologiím, které působí přirozeně a nevyžadují delší rekonvalescenci. I proto pravidelně sahá po radiofrekvenčním liftingu Thermage nebo lymfatických masážích, které zapadají do jejího umírněného přístupu k péči o tělo.

Královna wellnessu kombinuje alternativní přístupy s high-tech procedurami. Používá Thermage, lymfatické masáže a přístrojovou péči zaměřenou na zpevnění pokožky.

Kim se netají tím, že má ráda řešení s rychlým a viditelným efektem. Proto pravidelně podstupuje Cellfinu, Morpheus8 a další zákroky, které slibují hladší texturu pokožky. Výběr procedur často odráží její důsledný a promyšlený přístup k estetické péči.

Matka a dcera proslulé mediální rodiny Kardashianů pravidelně zkoušejí CoolSculpting, tedy řízené zmrazování tuku. Nejde sice o metodu určenou přímo na celulitidu, ale u některých žen se po redukci tuku zlepší i povrchová textura. Khloé navíc podstupuje laserová ošetření, která si berou na mušku strie.

Minimalistka, která sází na přirozený vzhled a nenápadnou péči. Endermologie se svou schopností zlepšit tok lymfy a zjemnit nerovnosti proto přirozeně zapadá do jejího nenápadného stylu péče. Podobný přístup volí i španělská herečka Penélope Cruz.

Celebrity spolupracující s dermatologem Simonem Ourianem obvykle preferují komplexní přístup — od akustické terapie vln přes subcize až po Morpheus8. Tyto procedury jsou v Beverly Hills populární zejména díky důkladnější práci s texturou pokožky.

Zpěvačka je ikonou high-tech přístupů v péči o pleť. Akustické vlny a další moderní metody odpovídají jejímu dlouhodobému zájmu o nové technologie v estetické medicíně.

Herečka pravidelně dochází na moderní, neinvazivní procedury v pražských klinikách — od rázové vlny po radiofrekvenční microneedling. Vybírá metody, které nezastaví její pracovní tempo, ale přesto viditelně podpoří pevnost a tón pleti.

Někdejší první vicemiss ČR staví na kombinaci vyváženého životního stylu, pravidelného pohybu a rutinní péče o pleť. Občas doplní svou rutinu biorevitalizačními injekcemi nebo přístrojovými ošetřeními, která podporují elasticitu pokožky, ale jinak sází spíše na přirozené stárnutí než na agresivní zásahy.

I když mají přístup k luxusním procedurám, celebrity moc dobře vědí, že bez pravidelné domácí péče efekt dlouho nevydrží.

Celebrity mají větší rozpočet, více možností a profesionální tým, který jejich kůži opečovává s precizností filmového štábu. Přesto i ony žijí s celulitidou — jen ji udržují v přijatelných mezích kombinací pohybu, kvalitní péče a určité dávky disciplíny.

Ta nejdůmyslnější strategie však tkví v něčem jiném: celkový životní styl dokáže s pokožkou „zatočit“ víc než jakýkoli zázračný přístroj. Když tělo dostává pravidelný pohyb, vyváženou stravu a dostatek spánku, kůže se odvděčí pevností a lepším tonusem.

A když k tomu přidáte psychickou pohodu — tedy umění být k sobě laskavá, nepeskovat se za každou nedokonalost a přijmout, že i stárnutí má svůj půvab — začnou se dít malé zázraky. Protože ve chvíli, kdy přestaneme vést nekonečnou válku s představou „dokonalého těla“, nastane něco podstatnějšího než zázračné vyhlazení kůže: uleví se nám v hlavě. A když se uvolní hlava, uvolní se i tělo.

V takovém stavu se tělo lépe regeneruje a udržuje zdravé. Celulitida pak přestane být strašákem a stane se jen jedním z těch drobných detailů, které k ženství neodmyslitelně patří. Zbytek je už jen pohodové vyladění stylu péče – ne dramatický boj s pomerančovou kůží, ale partnerská dohoda s vlastním tělem, že se o sebe budete starat s rozumem, laskavostí a klidem.

AMERICAN ACADEMY OF DERMATOLOGY ASSOCIATION. Cellulite treatments: What really works? American Academy of Dermatology [online]. [cit. 2025]. Dostupné online

GABRIEL, Allen, Vivian CHAN, Marissa CALDARELLA, Tanya WAYNE a Erin O’RORKE.
Cellulite: Current Understanding and Treatment. PMC (PubMed Central) [online]. 2023, roč. 5, č. 6. [cit. 2025]. Dostupné z: PMC10324940. doi.org/10.1093/asjof/ojad050

KHAN, Misbah H., et al. Treatment of cellulite. Part I. Pathophysiology. Journal of the American Academy of Dermatology. 2010, vol. 62, no. 3, s. 361–370. doi.org/10.1016/j.jaad.2009.10.042

KRUGLIKOV, Ilja. The Pathophysiology of Cellulite: Can the Puzzle Eventually Be Solved? Journal of Cosmetics, Dermatological Sciences and Applications [online]. 2012, roč. 2, č. 1. [cit. 2025]. dx.doi.org/10.4236/jcdsa.2012.21001

ROSSI, Anthony M., KATZ, Bruce E. A Modern Approach to the Treatment of Cellulite. Dermatologic Clinics. 2014, vol. 32, no. 1, s. 51–59. doi.org/10.1016/j.det.2013.09.005

SADICK, Neil. Treatment for cellulite. International Journal of Women’s Dermatology [online]. 22. 10. 2018, roč. 5, č. 1, s. 68–72. [cit. 2025]. doi.org/10.1016/j.ijwd.2018.09.002

SCHMIDT, Ingrid. New ways Hollywood dermatologists tackle cellulite: „We Are Looking for the Holy Grail“. The Hollywood Reporter, 21. srpna 2022 [online]. Dostupné online