Článek
S touto novou léčebnou technologií přichází tým vědců z univerzity v Cincinnati, který ji v rámci pilotní studie otestoval na dvaceti pacientech, a výsledky se ukazují jako velmi slibné.
Všem testovaným dobrovolníkům se zmírnily symptomy velké depresivní poruchy.
Zdroj těchto potíží zřejmě tkví v páteřní míše, respektive v narušené komunikaci mezi mozkem a tělem.
„Myslíme si, že spojení mezi mozkem a tělem je pro duševní poruchy zásadní,“ uvedl hlavní řešitel studie Francisco Romo-Nava z katedry psychiatrie a behaviorálních neurověd na univerzitě v Cincinnati. „Mnoho příznaků poruch nálady, poruch příjmu potravy nebo úzkostných poruch souvisí s tím, co by se dalo interpretovat jako dysregulace této interakce mezi mozkem a tělem,“ dodal.
Jak souvisí mícha s depresí?
Mícha slouží (kromě jiných funkcí) jako jakási neuronová dálnice, která přenáší informace z celého těla do oblastí mozku podílejících se na zpracování emocí. Pokud mozek funguje správně, využívá tyto informace k neustálým úpravám, které pomáhají regulovat náladu člověka.
Vědci ze Cincinnati vyslovili teorii, že dráhy neuronů v míše mohou být přetíženy informacemi, a to podle nich hraje roli při vzniku deprese. Například chronický stres může tento systém svou hyperaktivní signalizací vyčerpat a rozhodit. Tým proto zkoumal různé způsoby modulace této interakce mezi mozkem a tělem a vyvinul nový přístup prostřednictvím neinvazivní stimulace míchy.
Tuto metodu si nechali patentovat a doufali, že s její pomocí se podaří snížit tok informací v míše, aby se mozek mohl lépe přenastavit a sám regulovat. „Míšní stimulace pomůže mozku modulovat se tak, jak by měl, tím, že sníží šum nebo sníží hyperaktivní signalizaci, která může probíhat během depresivního syndromu,“ vysvětlil Francisco Romo-Nava.
Průběh a výsledky experimentu
Studie se zúčastnilo 20 pacientů s diagnózou deprese. Polovina pacientů třikrát týdně po dobu osmi týdnů absolvovala dvacetiminutovou terapii míšní stimulací, zatímco druhá polovina podstoupila takzvanou fiktivní léčbu, při které byla vystavena mnohem nižší intenzitě proudu, kde se nepředpokládal žádný účinek.
Stejně jako u většiny pilotních studií se vědci primárně zaměřili především na proveditelnost a bezpečnost zásahu a na to, jak jej pacienti budou snášet. Použité zařízení bylo kompaktní, s elektrodami umístěnými na zádech a rameni pacienta. Navrženou dávku stejnosměrného proudu bylo možno v případě potřeby snížit. Pacienti ji však snášeli dobře.
„Použili jsme proud, který je tak malý, že je asi desetkrát menší než ten, o kterém je známo, že vyvolává poškození tkáně, takže to je také docela povzbudivé, protože je ještě hodně co zkoumat, pokud jde o to, jaká je optimální dávka a frekvence sezení,“ naznačil Romo-Nava.
Přestože se jednalo o pilotní studii s malým vzorkem, výsledky jsou povzbudivé. Pacienti, kteří dostávali aktivní stimulaci, uváděli větší ústup depresivních příznaků.
Co elektrický proud vyvolal
Léčba vykazovala mírné vedlejší účinky, jako bylo zarudnutí kůže v místě stimulace a přechodné, nebolestivé pocity svědění nebo pálení během sezení. To vše po dvaceti minutách odeznělo. Zajímavé je, že studie pokaždé zaznamenala u účastníků kumulativní pokles diastolického krevního tlaku, což naznačuje možný vliv na autonomní funkce, jako je krevní tlak a srdeční frekvence.
Virtuální rekonstrukce toho, jak se proud ze zařízení pohybuje tělem, ukázala, že proud dosahuje až k míšní šedé hmotě v míše, ale do samotného mozku nepronikne.
„To podporuje naši hypotézu, že právě modulace informačních drah může pak vyvolat účinek na oblasti mozku, které ovlivňují náladu,“ uvedl Romo-Nava. Nejde tedy o přímou stimulaci mozkových neuronů proudem, ale o změnu signálu, která následně ovlivňuje mozek.
Předběžná opatrnost
I když výsledky studie působí více než nadějně, vědci vyzývají k obezřetnosti. „Při interpretaci těchto výsledků musíme být opatrní vzhledem k pilotnímu charakteru a malému vzorku studie,“ upozorňuje sám hlavní autor studie. „Ačkoli primární výsledek byl pozitivní a ukazuje na terapeutický potenciál, měli bychom si uvědomit meze této studie,“ přiznává.
Výzkumný tým nyní usiluje o získání dalších finančních prostředků, aby mohl provést rozšířenou studii a vyvinout přenosnou verzi zařízení pro stimulaci míchy. „Naším cílem je potvrdit bezpečnost a účinnost této metody při léčbě psychických poruch a určit optimální dávkování a frekvenci,“ uzavírá Francisco Romo-Nava.
Využití míšní stimulace
Metoda míšní stimulace se již padesát let používá k léčbě chronické neztišitelné bolesti. Prostřednictvím elektrody zavedené do páteřního kanálu a spojené s generátorem elektrických impulzů se stimulují zadní míšní kořeny, což vede ke snížení vnímání bolesti.
Postupně se začala tato metoda využívat i u pacientů po poranění míchy. Pokud se elektroda uloží do oblasti, kde z míchy odstupují nervy spojené se svaly dolních končetin, lze pomocí stimulace tyto svaly aktivovat a vyvolat tak pohyb končetiny. V Česku tuto metodu epidurální míšní stimulace jako první úspěšně použili lékaři ve Fakultní nemocnici v pražském Motole v roce 2022.
Zdroj: University of Cincinnati
Odkaz na studii: Romo-Nava F, Awosika OO, Basu I, et al. Účinek neinvazivní stimulace míchy u neléčených dospělých s velkou depresivní poruchou: pilotní randomizovaná kontrolovaná studie a vzorec toku indukovaného proudu. Molecular Psychiatry, 2023. doi: 10.1038/s41380-023-02349-9
