Digitální vzhled: Sociální sítě zvyšují touhu po kosmetických zákrocích

Aplikace na virtuální úpravu vzhledu již nestačí, lidé čím dál více chtějí trvale měnit své fyzické rysy, aby odpovídaly filtrům. Tento trend potvrdil nedávný výzkum na Bostonské univerzitě, který zkoumal souvislost mezi aktivitami na sociálních sítích a zvýšeným zájmem o kosmetické zákroky.

Výzkumníci zjistili, že čím více času lidé tráví na sociálních médiích a používají softwarové nástroje pro úpravu fotografií, tím větší je pravděpodobnost, že budou nespokojeni se svým zevnějškem a budou jej chtít vylepšit.

Vědci rovněž odhalili, že sledování celebrit a influencerů na sociálních sítích a interakce s nimi, stejně jako pozornost věnovaná příspěvkům týkajícím se plastické chirurgie, dermatologie nebo jiných účtů prezentujících výsledky kosmetických procedur na sociálních sítích, výrazně formuje touhu jednotlivců podstoupit kosmetický zákrok.

Již dřívější výzkumy prokázaly vliv sociálních médií na dospívající a naznačily spojitost mezi používáním internetu a nespokojeností s vlastním vzhledem. Lékaři začali varovat před dopadem těchto platforem na mladistvé, protože u některých jedinců mohou vyvolat sebevražedné myšlenky nebo vést k poruchám příjmu potravy. Zveřejňování fotek atraktivních osob vede k porovnávání, závisti a frustraci.

Posedlost vlastním vzhledem umocnila kultura selfie, u jejíhož zrodu stály platformy sociálních médií, jako je Snapchat a Instagram. S nárůstem uživatelů sociálních médií po celém světě, který v roce 2019 dosáhl nejméně 3,5 miliardy, se tento trend neustále stupňuje. V roce 2018 průměrný dospělý strávil na zařízení připojeném k internetu denně 6,3 hodiny.

Autoři nedávné studie podtrhují, že jeden z nejznepokojivějších efektů rostoucího využívání sociálních médií spočívá v jeho negativním dopadu na sebevědomí a vnímání vlastního těla. Úhly, ze kterých jsou pořizována „selfíčka“, často deformují rysy obličeje způsobem, který vyvolává nespokojenost. Někteří lékaři dokonce hovoří o jevu nazývaném „snapchatová dysmorfie“, kdy pacienti vyhledávají kosmetické zákroky v naději napodobit filtrované a retušované verze svého obličeje.

Plastická chirurgie zažívá v posledním desetiletí boom. Počet estetických operací v roce 2023 zaznamenal významný nárůst o téměř 30 % ve srovnání s rokem 2019. Zájem o estetické zákroky čím dál víc projevují mladší ročníky, a zdaleka nejen ženy.

Podle Americké společnosti plastických chirurgů se mezi nejoblíbenější zákroky v roce 2020 zařadily operace očních víček, lifting obličeje, úpravy nosu, liposukce a zvětšení prsou. Co se týče neinvazivních procedur, přední místa zaujaly botoxové injekce, laserový resurfacing kůže, chemický peeling, světelná terapie a výplně měkkých tkání.

Odvětví kosmetické chirurgie dosáhlo v roce 2021 ohromných 63,4 miliard dolarů s očekávaným ročním růstem (CAGR) 9,6 % od roku 2022 do roku 2030. Tento pozoruhodný nárůst je částečně dán technologickým pokrokem a rostoucím povědomím o estetických procedurách, kterým se čím dál víc dostává pozornosti na sociálních sítích.

Dříve lidé plastické operace tajili, dnes jim celebrity a influenceři sami dělají reklamu. Díky tomu se staly tyto zákroky nejen přijatelnými, ale přímo trendy. Poptávka po kosmetické chirurgii v postpandemickém světě tak stoupá, a k tomu výrazně přispěl také covid-19. Na jeho vliv se právě zaměřil výzkum vědců z Bostonské univerzity.

Během pandemie byli lidé nuceni zůstat doma, a trávili tak více času na sociálních sítích. Následně projevovali větší zájem o kosmetické procedury.

„Ačkoli během pandemie covidu došlo ke zvýšení zájmu o kosmetické zákroky, dosud neexistovaly údaje, které by by jednoznačně určily souvislosti nebo faktory ovlivňující četnost účasti pacientů na těchto zákrocích,“ vysvětluje autorka studie Dr. Neelam Vashi.

V rámci své studie provedla Vashi s kolegy průzkum na dermatologické klinice v Bostonu mezi říjnem 2019 a červnem 2021. Mezi účastníky bylo 175 osob, z nichž 75 vyhledávalo kosmetické zákroky, 49 docházelo na všeobecnou dermatologii a 51 osob nebylo pacienty kliniky. Dobrovolníci vyplnili dotazník týkající se jejich aktivit na sociálních médiích, postojů k estetické chirurgii a ochotě podstoupit zákrok pro vylepšení vzhledu.

Tímto způsobem se výzkumníci dozvěděli, že počet těch, kteří sledovali účty na sociálních sítích, kde byly prezentovány výsledky kosmetických procedur, se zvýšil z přibližně 32 % před covidem na 51 % po vypuknutí pandemie. Současně stoupl počet lidí, kteří zvažují kosmetické procedury, ze 64 % na 86 %, zatímco počet těch, kteří se o těchto zákrocích radili s lékařem, vzrostl ze 44 % na 68 %. Zhruba 78 % účastníků nabylo přesvědčení, že kosmetický zákrok přispěje k jejich sebevědomí, což představuje nárůst 48 % ve srovnání s dobou před pandemií.

Z celkového vzorku respondentů 89 ( 50,9 %) jich uvedlo, že tráví více než jednu hodinu denně na platformách Snapchatu nebo Instagramu. Dále 126 jedinců (72 %) se přiznalo, že ke sdílení svých selfíček z mobilního telefonu preferují právě tyto aplikace. Kromě toho 87 osob (49,7 %) upravuje selfie před jejich sdílením skrze filtry, přičemž 45 osob (25,7 %) využívá aplikace jako FaceTune, Lightroom nebo Snap Seed.

Většina respondentů (126, což je 72 %) sleduje celebrity a influencery na sociálních sítích, jako je Instagram, Snapchat, YouTube nebo Facebook, a 71 z nich (40,6 %) sleduje účty zaměřené na plastickou chirurgii, dermatologii nebo prezentaci výsledků kosmetických procedur.

Vědci také zjistili, že častější používání aplikací na úpravu fotografií, jako je FaceTune, Lightroom nebo SnapSeed, souvisí s vyšší touhou po úpravě vzhledu, ať už chirurgickou nebo nechirurgickou cestou. K tomuto trendu rovněž přispělo širší zavádění pracovního režimu „home office“ a s ním související „Zoom Boom“, kdy fyzický kontakt nahradily videokonference a virtuální schůzky. Během nich měli lidé více času zkoumat svůj vzhled, a hledali způsoby, jak se co nejlépe prezentovat v online prostředí.

S přechodem k čím dál virtuálnější formě komunikace se zdá, že tento trend bude dále sílit. Vědci proto doporučují lékařům specializujícím se na estetickou chirurgii, aby s pacienty vedli podrobnější diskuse o dopadu sociálních médií a videoplatforem na jejich rozhodování. Pouze tak mohou lékaři lépe porozumět jejich touze po vylepšení vzhledu a lépe jim vysvětlit možné výsledky zákroku.

„Kvalitní péče začíná kvalitními rozhovory,“ zdůrazňuje Vashi a dodává: „Doufáme, že naše studie podnítí lékaře, aby se zabývali všemi aspekty pacientova života. Tím lépe pochopí jeho motivace a očekávání.“

Studie vyšla v časopise Journal of Clinical and Aesthetic Dermatology.

Zdroj: Boston University / VANTAGE / American Society of Plastic Surgeons

Odkaz na studii: Iman F. Khan a kol. Dopady pandemie COVID-19 na aktivitu pacientů na sociálních médiích a frekvenci kosmetických zákroků. Journal of Clinical and Aesthetic Dermatology (2024).