Článek
Který z rodičů by si nepřál, aby jeho dítě bylo zdravé, učenlivé a chytré? Ke splnění takového přání nám příroda zdarma poskytuje zázračný prostředek. Mateřské mléko je nejen tím nejlepším zdrojem energie a důležitých živin pro kojence, ale lze ho bez nadsázky označit za booster pro inteligenci. Přínosy kojení se totiž později odráží v kognitivních testech. A nutno dodat, že i málo je víc než nic, jak dokládá studie vědců z University of Colorado Boulder.
Podle hlavní autorky studie, Tanyi Alderete, toto zjištění uvítají i matky, které mají potíže s výlučným kojením. Studie uveřejněná v časopise Metabolic Health and Disease jim vzkazuje, že i částečné kojení může mít významný přínos, jen je třeba vytrvat a snažit se kojit co nejvíc.
Studie rovněž identifikuje specifické metabolity, které by měly být začleněny do kojenecké výživy s ohledem na optimální podporu zdravého vývoje mozku. Taktéž zdůrazňuje potřebu minimalizovat nebo vynechat určité sloučeniny. „Náš výzkum naznačuje, že i při nízkých hladinách mohou mít některé kontaminující látky obsažené v umělé výživě negativní následné účinky na neurovývoj,“ uvedla spoluautorka studie Bridget Chalifour.
Stolice pod drobnohledem
Ve své studii si vědci posvítili na fekální metabolom, což je složitý mix metabolitů ve střevech, které se vylučují stolicí. Tyto malé molekuly jsou produktem metabolismu potravy, avšak jejich vliv sahá mnohem dál než jen do trávicího traktu – dokáží ovlivnit fungování různých orgánů včetně mozku. Metabolity najdeme v mateřském mléce, umělé výživě i pevné stravě.
Analýzou metabolomu se zabývá relativně nový vědní obor metabolomika. „Zkoumání střevního mikrobiomu nám říká, které bakterie tam jsou, zatímco zkoumání metabolomu stolice nám může pomoci zjistit, co dělají,“ vysvětluje Bridget Chalifour a dodává: „Je to něco jako zdravotní vysvědčení pro střeva.“
Porovnání kojenců
Tým odebral vzorky stolice 112 kojencům ve věku od jednoho do šesti měsíců a provedl chemickou analýzu přítomných metabolitů. Kojence rozdělil do skupin podle míry kojení a podílu umělé výživy. Po dosažení věku dvou let tyto děti navíc podstoupily kognitivní, motorické a jazykové testy.
Výsledky ukázaly, že metabolity spojené s mateřským mlékem jsou klíčové pro kognitivní vývoj. Čím více metabolitů spojených s mateřským mlékem mělo dítě ve stolici, tím lépe si jako batole vedlo v kognitivních testech. Naopak umělá výživa zhoršovala výsledky.
„Konzistence těchto výsledků je zarážející a podporuje výhody co nejčastějšího kojení v raném věku,“ konstatují autoři studie.
Význam cholesterolu
Jedním z metabolitů, který se ukázal jako zvláště prospěšný, byl cholesterol. Čím více bylo dítě kojeno, tím vyšší byla hladina cholesterolu v jeho stolici. A s tím, jak se zvyšovala hladina cholesterolu ve stolici, rostly i úspěchy v kognitivních testech. Má to svou logiku, neboť tato mastná kyselina hraje zásadní roli při vytváření zdravých obvodů mezi mozkovými buňkami. Jak autoři uvádějí ve studii, 80 až 90 procent objemu mozku se zvětší během prvních dvou let života.
Spojení kojení s umělým mlékem představuje optimální způsob, jak zkombinovat přínosy kojení se spokojeností nasyceného děťátka.
Nežádoucí látky v umělé výživě
Naopak čím více dítě dostávalo umělou výživu, tím vyšší byla hladina metabolitu zvaného kadaverin, známého kontaminantu vznikajícího při fermentaci, který snižuje duševní schopnosti dětí. Zatímco zdravotní účinky kadaverinu u kojenců dosud nebyly podrobně prozkoumány, zvýšené hladiny této látky jsou spojovány s určitými zdravotními problémy u dospělých, včetně ulcerózní kolitidy, a u dětí s poruchami vstřebávání živin, jako je cystická fibróza nebo syndrom krátkého střeva.
„Výrobci těchto produktů by měli být ostražitější a snížit hladinu této sloučeniny na nulu,“ doporučuje Bridget Chalifour.
Transmastné kyseliny
Další metabolity, které studie zmiňuje, jsou látky odvozené z rostlinných olejů, které v umělé výživě slouží k napodobení obsahu mastných kyselin přirozeně se vyskytujících v mateřském mléce. Mezi ně patří například kyselina elaidová, což je průmyslově vyráběná transmastná kyselina (TFA), která vzniká při ztužování tuků. Výzkum ji dává do spojitosti s nižším skóre v jazykových testech.
Již předchozí studie na zvířatech ukázaly, že v důsledku vysokého příjmu kyseliny elaidové se v mozku snižuje koncentrace kyseliny dokosahexaenové (DHA), jejíž nedostatek v dětství může zpomalit vývoj mozku. Zvýšené transmastné kyseliny rovněž souvisejí s nepříznivými neurologickými výsledky po 18 měsících.
Kromě toho střeva kojenců krmených od šestého měsíce ve zvýšené míře umělou výživou vykazovala další metabolit spojený s rostlinným olejem – palmitát. Tato nasycená mastná kyselina odvozená z palmového oleje se podílí na horších výsledcích v motorických testech.
Mateřské mléko s kofeinem
Všechny metabolity obsažené v mateřském mléku měly pozitivní vliv na hodnocení jazykových, motorických a kognitivních schopností dětí, až na jednu výjimku – kofein. Kojené děti vykazovaly vyšší hladinu tohoto stimulantu ve stolici zřejmě proto, že je maminky kojily nad šálkem kávy. Jak ale vědci ve studii upozorňují, s vyšší hladinou kofeinu u dětí se pojí horší kognitivní výsledky. Již předchozí výzkumy varovaly, že expozice kofeinu během těhotenství může negativně ovlivnit neurologický vývoj plodu, a proto odborníci doporučují těhotným ženám omezit svůj příjem kávy na jeden a půl šálku denně.
Málo je víc než nic
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by matky měly kojit své děti až do dvou let, přičemž prvních šest měsíců by mělo být obdobím „výlučného kojení“, kdy dítě konzumuje výhradně mateřské mléko a žádné jiné potraviny nebo tekutiny, s výjimkou doporučených vitamínů a minerálů.
Ne každá matka ovšem této kýžené mety dosáhne, což si i sami vědci uvědomují. Autoři studie však věří, že výsledky jejich výzkumu přispějí k vylepšení umělého kojeneckého mléka. Současně zdůrazňují, že absenci kojení nelze automaticky spojovat s neurovývojovými poruchami. Výživa kojenců a batolat je jen jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují vývoj mozku.
Poselství pro matky, které čelí problémům s kojením, tak zní jasně: „Nezoufejte. Každý i malý krok směrem ke zvýšení podílu mateřského mléka ve výživě může mít pozitivní dopad na zdraví a vývoj dítěte.“
Odkaz na studii: Chalifour, B., Holzhausen, EA, Lim, JJ a kol. Potenciální role vzorců výživy v raném věku při utváření fekálního metabolomu kojence: důsledky pro neurovývojové výsledky. npj Metab Health Dis 1 , 2 (2023). https://doi.org/10.1038/s44324-023-00001-2
