Článek
Vědci z Lékařské fakulty Národní singapurské univerzity je nazvali „altruistickými“, protože obětují svůj vlastní růst, aby se okolní rakovinné buňky mohly množit a odolávat chemoterapii.
Tento nečekaný objev popřel obecně rozšířený názor, že rakovinná buňka sleduje pouze své vlastní zájmy o přežití, a odkryl překvapivou míru spolupráce mezi buňkami rakoviny prsu.
Proč se rakovina vrací?
Výzkumný tým z Národní singapurské univerzity se v rámci více než desetileté studie snažil přijít na příčinu toho, proč některé nádory prsu odolávají chemoterapii. U pacientek s časným záchytem karcinomu prsu existuje 7-11 % pravděpodobnost, že se rakovina do pěti let od zahájení léčby vrátí. U pacientek v pokročilejších stadiích rakoviny může být tato míra ještě vyšší. Cílem chemoterapie je přitom zlikvidovat všechny nádorové buňky, některé z nich však dokáží této léčbě úspěšně vzdorovat a tedy přežívat, což vede k recidivě rakoviny.
Altruismus buněk
Tým singapurských vědců zkoumal jednak vzorky nádorů a krve získaných od 63 pacientek trpících rakovinou prsu v různých stadiích a dále také chování laboratorně vypěstovaných buněk rakoviny prsu. Zjistil, že nádorové buňky s vysokou expresí určité molekuly – malé nekódující RNA známé jako miR-125b – spolupracují s okolními rakovinnými buňkami a umožňují jim růst a odolávat chemoterapii.
Tradičně se na nádorové buňky pohlíží jako na sobecké entity, které se soustředí výhradně na své vlastní přežití a množení. Tato nová studie však tuto představu zpochybňuje a naopak ukazuje, že jistá komunita buněk se chová altruisticky. Ve snaze pomoci jiným rakovinným buňkám obětují své vlastní schopnosti množení. Klíč k vyvinutí účinnější léčby rakoviny prsu by tak mohl spočívat v narušení této spolupráce.
„Náš výzkum identifikoval kooperativní chování nádorových buněk, na které musí být léčba cíleně zaměřena, aby byly účinněji zničeny. Léčebné metody musí například zahrnovat mechanismy, které zabrání okolním nádorovým buňkám reagovat a profitovat ze sebeobětování buněk,“ prohlásil profesor Leong Sai Mun.
Složitý mechanismus
Výzkumná práce publikovaná v časopise Molecular Cancer popisuje složitý signální proces ve zmíněných altruistických buňkách, které se takříkajíc obětují pro „dobro nádoru“. Prostřednictvím signální dráhy známé jako NF-κB dochází u altruistických nádorových buněk ke snížení množení. Paradoxně stejný signalizační proces podněcuje tytéž altruistické nádorové buňky k uvolňování látek – proteinů známých jako IGFBP2 a CCL28, jež posilují toleranci nádoru vůči chemoterapii.
Altruistické buňky ovšem přetrvávají v nádoru navzdory svému sebeobětování, protože se umí epigeneticky regenerovat z těch nealtruistických prostřednictvím speciálního mechanismu, a to pro léčbu rakoviny představuje další problém.
Dynamický sociální systém
Studie prokázala složité interakce mezi rakovinnými buňkami, které se podobají sociálním vazbám pozorovaným u mikroorganismů a živočichů, jako jsou včely a mravenci. Nádory tak jsou dynamické sociální systémy, které se řídí stejnými pravidly spolupráce jako sociální organismy. Pro budoucí léčbu rakoviny je třeba toto jejich chování brát v úvahu a nezaměřovat se jen na jednotlivé buňky.
Tým také ukázal, že některé signální dráhy nádorů, které jsou v současnosti považovány za samostatné mechanismy, jež buď potlačují, nebo zvětšují nádory, mohou probíhat současně a regulovat křehkou rovnováhu sociálních procesů.
Kromě účinnější léčby rakoviny má odhalení základního mechanismu altruistického chování rakovinných buněk širší důsledky také pro pochopení vzájemného působení mezi sociálními organismy i u jiných chorob, například u onemocnění vyvolaných bakteriemi nebo viry.
Zhoubný novotvar prsu u českých žen
Karcinom prsu je po kožních nádorech nejčastějším zhoubným nádorem u žen. Ročně v Česku onemocní rakovinou prsu zhruba 7500 žen, přičemž každý rok s touto diagnózou zemře 1600 až 1700 pacientek. Prevalence rakoviny prsu u žen (tedy počet žijících osob, které mají dané onemocnění nebo ho prodělaly v minulosti) setrvale narůstá (o 100 až 150 případů ročně) a převážně se týká starších žen, nicméně ve velké míře postihuje i ženy v produktivním věku. Jak ukazují statistiky Národního onkologického registru ČR, je 35 procent všech nemocných mladších 60 let. Většina nově diagnostikovaných karcinomů prsu se daří zachycovat v časném stadiu (klinické stadium I a II), což výrazně zvyšuje naději na dobrý výsledek léčby a na dlouhodobé přežití.
Odkaz na studii:
Masroni, M.S.B., Lee, K.W., Lee, V.K.M. et al. Dynamic altruistic cooperation within breast tumors. Mol Cancer 22, 206 (2023). doi.org/10.1186/s12943-023-01896-7
