Článek
Jak lidé stárnou, dochází u nich ke ztrátě svalové hmoty, síly a funkčnosti, což může vážně ovlivnit kvalitu jejich života. Tento proces, známý jako sarkopenie, se projevuje nejen fyzickou slabostí a snížením výkonnosti, ale v pokročilých stádiích zvyšuje riziko pádů a zlomenin.
Sarkopenie postihuje především starší populaci, protože po 50. roce života začíná postupný úbytek svalové hmoty, zejména v dolních končetinách, kde se ročně snižuje o jedno až dvě procenta. Svalová síla přitom klesá ještě rychlejším tempem, a to o 1,5–5 % za rok.
Průměrný dospělý člověk přijde mezi 30. a 60. rokem života ročně zhruba o 250 gramů svalové hmoty, přičemž po 70. roce života se tento úbytek ještě výrazně zrychluje. V České republice postihuje sarkopenie 6 % lidí ve věku 70 až 79 let, ale u osob mezi 80 a 84 lety už její výskyt stoupá na 21 % a u seniorů nad 85 let zasahuje až třetinu populace.
Předpokládá se, že celosvětově je postiženo tímto onemocněním přibližně 10 až 16 procent lidí starších 65 let; prevalence je vyšší u lidí s jinými onemocněními, například rakovinou a cukrovkou. S přibývajícím počtem seniorů v populaci se sarkopenie bude stále více rozšiřovat a představovat čím dál větší problém.
Výzkum sarkopenie odhalil nové souvislosti
Mezinárodní tým vědců pod hlavičkou švýcarské společnosti Nestlé Research a Národní univerzity v Singapuru se zaměřil na molekulární mechanismy tohoto onemocnění. Jejich výzkum odhalil, že lidé trpící sarkopenií vykazují nižší hladiny trigonelinu.
Sérií pokusů na lidských svalových buňkách, myších a dokonce i na půdních červech, háďátcích obecných, si vědci ověřili, že trigonelin pozitivně souvisí se zdravím svalů. Ukázalo se, že tento alkaloid působí jako prekurzor nikotinamidadenindinukleotidu (NAD+), což znamená, že se z něj NAD+ může v buňce vytvářet.
NAD+ je koenzym, který sehrává zásadní roli při buněčném metabolismu a energetické produkci, neboť na něm závisí mitochondrie. Mitochondrie fungují jako buněčné elektrárny a dodávají energii potřebnou pro fungování svalových buněk. S věkem množství NAD+ v těle klesá, což je hlavní příčinou dysfunkce mitochondrií a zhoršování stavu svalů v průběhu času.
S věkem člověk ztrácí sílu, až se stává závislým na pomoci druhých.
Během laboratorních pokusů na vzorcích svalů se vědci přesvědčili, že dodání trigonelinu zvyšuje hladinu NAD+ u myší i lidí. Vědci zkoumali, jak trigonelin ovlivňuje svaly myší, a zjistili, že výrazně zvyšuje jejich sílu při stisku a rovněž pomáhá odolávat fyzické únavě nezávisle na svalové hmotnosti.
Dokonce i malým půdním červům trigonelin prospěl – prodloužil jim život, zlepšil strukturu jejich svalových buněk a pomohl udržet jejich schopnost kroutit se. U červů s genetickou úpravou, která eliminovala jejich schopnost zpracovávat trigonelin na NAD+, se tyto výhody zabraňující stárnutí neprojevily, což potvrzuje, že souvislost s NAD+ má klíčový význam.
Vědci se domnívají, že trigonelin spíše než strukturu svalových vláken zlepšuje aktivitu mitochondrií v buňkách. Lze jej přirovnat ke klíči, jímž se odemyká elektrárna ve svalových buňkách. Stejně tak jako klíč v zapalování umožňuje nastartovat auto a roztočit motor, trigonelin pomáhá zapnout mitochondrie.
Jak dodat trigonelin do těla?
Trigonelin (kyselina N-methylnikotinová) se vyskytuje především v rostlinné stravě, a právě díky tomu může ovlivňovat jeho hladinu v lidském těle. V malém množství se také vytváří v těle z vitaminu B3 (niacinu). Přibližně pět procent zkonzumovaného niacinu se přemění na trigonelin.
Nejdůležitějším komerčně dostupným zdrojem trigonelinu je káva, která patří mezi nejpopulárnější nápoje na světě. Trigonelin se nachází ve všech částech kávovníku, přičemž jeho koncentrace v kávových zrnech se pohybuje mezi jedním až třemi procenty sušiny.
Pravidelná konzumace kávy by tak mohla představovat snadný a přirozený způsob, jak podpořit zdraví svalů a zmírnit některé projevy stárnutí. Studie však neuvádí přesné množství kávy, které je potřeba k dosažení těchto přínosů, neboť obsah trigonelinu se může u různých druhů kávy lišit. Obecně se mírná konzumace černé kávy, tedy asi tři až čtyři šálky denně, považuje za prospěšnou pro většinu lidí.
Plody kávovníku jsou zpočátku zelené, po dozrání tmavočervené, připomínající višně.
Není káva jako káva
Množství trigonelinu závisí na druhu kávy, jejím původu a způsobu přípravy. Do hry vstupují faktory, jako je třeba kvalita půdy nebo intenzita pražení. Koncentrace trigonelinu je obvykle vyšší u arabiky než u robusty, přičemž arabika má mezi různými odrůdami kávy největší množství tohoto alkaloidu.
Obzvláště vysoký obsah vykazují zelená kávová zrna. Trigonelin, který se snadno rozpouští ve vodě a je citlivý na teplo, se během zpracování kávy výrazně snižuje. V průmyslovém procesu, například při praní, blanšírování, pražení a napařování, dochází ke ztrátám trigonelinu. Během pražení se vlivem tepla rozkládá, což vede k tomu, že pražená kávová zrna obsahují mnohem méně trigonelinu než ta nepražená. Studie ukazují, že množství trigonelinu se může snížit o 15–90 %, v závislosti na délce a teplotě zpracování. Rychlé pražení zachovává více trigonelinu než pomalejší metody.
Dekofeinizace také snižuje obsah trigonelinu v kávových nápojích, a to až o 17,1 %. Kromě průmyslového zpracování má na množství trigonelinu vliv i způsob přípravy konečného nápoje. Například horká káva obsahuje méně trigonelinu než káva připravená za studena. Espresso připravené ze směsi arabiky a robusty při teplotě 92 °C a tlaku 9 barů ztratí až 92,3 % trigonelinu při delší době extrakce.
Nutno však dodat, přii pražení kávy se část trigonelinu přeměňuje na dvě důležité látky – pyridiny a kyselinu nikotinovou, známou jako niacin nebo vitamin B3, jenž se řadí mezi další prekurzory NAD+. Kyselina nikotinová vzniká při teplotách mezi 160 °C a 230 °C, kdy se zhruba 85 % trigonelinu rozloží. Přestože se část trigonelinu ztratí, celkové množství kyseliny nikotinové v pražené kávě je asi desetkrát vyšší než v zelené kávě.
Další zdroje trigonelinu
Pro ty, kteří kávě zrovna neholdují nebo usilují o rozmanitost svého jídelníčku, existují další potraviny s obsahem trigonelinu, jako hrách, cizrna, slunečnicová semena, ječmen, daikon nebo rajčata. Zejména pískavice řecké seno vyniká jako účinná rostlinná alternativa.
Je zajímavé, že hladinu trigonelinu v krvi může ovlivňovat i naše strava, zejména příjem kyseliny listové a vlákniny. Trigonelin navíc mohou produkovat i mikroorganismy ve střevech. Vědci proto považují trigonelin za potenciální ukazatel celkového metabolického zdraví nebo fyzické kondice, protože jeho hladiny v moči klesají při obezitě a naopak stoupají u profesionálních sportovců.
Perspektiva do budoucna
Je trigonelin novým zázračným doplňkem pro posílení svalů? Na takové tvrzení je ještě příliš brzy. Vědci upozorňují, že sarkopenie je složité onemocnění a samotná výživa ji pravděpodobně nedokáže úplně odvrátit. Trigonelin by však mohl hrát důležitou roli, ale starší lidé budou i nadále potřebovat dostatek bílkovin, vitaminu D, omega-3 mastných kyselin a pravidelné cvičení, aby efektivně bojovali proti úbytku svalové hmoty.
Navíc není zatím jasné, kolik trigonelinu obsaženého v potravinách, jako je káva, skutečně přinese stejné výhody, jaké byly pozorovány v laboratorních studiích, kde myši a červi obdrželi poměrně vysoké dávky. Údaje o účincích na lidi jsou zatím pouze korelační. Aby bylo možné prokázat, že doplňky stravy s trigonelinem dokáží zpomalit nebo zvrátit ochabování svalů, jsou zapotřebí randomizované a kontrolované studie. Jinými slovy, není nutné hned začít pít kávu ve velkém množství s nadějí, že to výrazně zlepší vaši zdravotní kondici.
Poslední výzkumy však otevírají nové zajímavé možnosti tím, že naznačují potenciál nepříliš známé přírodní sloučeniny jako užitečného pomocníka v boji proti sarkopenii. Pokud se slibné výsledky z laboratorních studií potvrdí i v klinických testech na lidech, trigonelin by se mohl v budoucnu stát klíčovým prvkem pro podporu svalů a zpomalení stárnutí.
