Článek
Na Blízkém Východě se válčilo už před 7200 lety, jen místo řízených střel, minometů, raket a bezpilotních letounů se střílelo z praků.
Archeologové z Izraelského úřadu pro památky zveřejnili na stránkách svého časopisu Atiqot 111 výzkum, který odhalil nejstarší důkazy o válčení a organizovaném ozbrojování v jižní Levantě v době měděné. Uvádějí, že již tehdy v zemi existovala rozsáhlá systematická výroba válečných zbraní.
Jako vejce vejci
Archeologové prozkoumali 424 prakových kamenů nalezených na starověkých sídlištích 'En Esur a 'En Zippori, která byla osídlena v období 5800 až 4500 let před naším letopočtem. Vědci zjistili, že kameny vypadaly prakticky stejně: vyráběly se z tvrdého vápence/dolomitu a téměř všechny měly stejnou velikost, průměrnou délku 52 mm, šířku asi 321 mm a hmotnost v průměru 60 g.
Jak uvedl Izraelský úřad pro památky, kameny, které byly určeny k vrhání z praku, jsou ohlazené a mají specifický bikonický aerodynamický tvar, který umožňuje přesný a účinný vrh prakem. Později tento tvar přijala řecká i římská armáda.
As far back as 7,200 years ago, there was large-scale systematic production of war weapons in the area of modern Israel ...
Posted by Israel Antiquities Authority on Wednesday, November 22, 2023
Hromadná střelba
Nejstarší prakové kameny byly přírodní vodou opracované oblázky, tedy různých tvarů. Zjevný posun k vysoce standardizovaným zbraním může naznačovat rozšíření organizovaného válčení během rané doby měděné. Skutečnost, že kameny z praku byly často nalezeny ve shlucích, rovněž napovídá, jak byly používány. Podle badatelů se projektily často vystřelovaly hromadně, přičemž shluk prakových kamenů může představovat munici pro palbu, kterou měla spustit skupina prakovníků. „Ve válce to mohlo způsobit rozbití formace na opačné straně,“ konstatují vědci.
Podobné kameny byly nalezeny už dříve na jiných lokalitách. Technika jejich tvarování se objevila v Mezopotámii, rozšířila se do západní Anatolie v dnešním Turecku, odtud do severní a pak do jižní Levanty. Toto je však poprvé, kdy byly nalezeny ve vykopávkách v tak velké koncentraci. Jsou tak nejstarším důkazem válečných akcí v celé jižní Levantě a jistě i v dnešním Izraeli, i když ne na světě. Nejstarší známá válečná zóna se nalézá v Súdánu a pochází z doby před přibližně 13 000 lety.
Žádné univerzální dějiny nevedou od divočiny k humanitě, ale jen od praku s kamenem k megabombě.
Přípravy na válku
„Podobnost prakových kamenů ukazuje na rozsáhlou průmyslovou výrobu,“ tvrdí vědci.
Zdá se, že na konci doby kamenné došlo ke zintenzivnění příprav na válku, které zahrnovaly přechod od individuální výroby k výrobě ve velkém měřítku, která zaměstnávala mnoho lidí.
Tuto možnost podporuje rozšiřování osad v jižní Levantě v této době i pozůstatky monumentálních veřejných staveb v 'En Ẓippori i 'En Esur, které poukazují na „stratifikovanou společnost, zapojenou do meziregionálního nebo mezinárodního obchodu a náchylnou ke konfliktům“.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.
Jednoduchý, ale smrtící
Prak je jednou z nejstarších střelných zbraní v lidské historii, jejíž historie sahá až do pravěku. Jeho používání jako lovecké a válečné zbraně bylo rozšířeno v mnoha kulturách v průběhu dějin a bylo zvláště oblíbené u starých Asyřanů, později pak u Řeků a Římanů a také u úhlavního rivala Říma Kartága.
Přestože se praky nabíjely mnohem pomaleji a hůře se používaly než luky, byly nebezpečným a smrtícím bojovým prostředkem s dostřelem okolo 300 metrů. Při rychlosti až 200 km v hodině a přesném zásahu do hlavy prak spolehlivě zabíjel. Biblický příběh o Davidu, jenž jedinou střelou vrženou z praku skolil obra Goliáše, tak nemusí být až tak nereálný.
Postupem času používání praků v boji upadalo v důsledku objevu lepších zbraní, které se snadněji používaly. Ačkoli byl prak jednoduchý, používal se více než 10 000 let jako hlavní dalekonosná zbraň.
Zdroj: jpost.com
