Článek
Kdo z nás někdy v životě nezatoužil uniknout ruchu a smogu svého města, odstěhovat se na venkov a žít poblíž lesa? Tak nějak člověk tušil, že takovýto život by mu mohl přinést více duševního klidu i celkově zlepšit jeho zdraví. Věděli jste však, že tahle změna prostředí by vám mohla přidat rovnou celé roky života? To zní jistě lákavě, ale pozor – nemusíte kvůli tomu opouštět město!
Mezinárodní tým vědců ve svém nedávném výzkumu odhalil, že lidé, kteří pobývají v blízkosti zelených ploch, jako jsou městské parky, zahrady a místa osázená stromy, mají tendenci stárnou pomaleji. V průměru byli tito „šťastlivci“ biologicky o 2,5 roku mladší než ti, kterým se hojnosti zeleně nedostávalo.
„Tato studie byla pokusem o kvantifikaci příznivých dopadů zeleně na úrovni buněk a určení, do jaké míry může zeleň pomoci kompenzovat škody na životním prostředí,“ uvádí sociální ekolog Aaron Hipp ze Státní univerzity v Severní Karolíně.
Biologický versus kalendářní věk
Všichni jste se jistě v životě setkali s lidmi, kteří vypadají buď mladší, nebo starší, než kolik jim ve skutečnosti je. Zatímco náš kalendářní věk se striktně odvíjí od data narození, ten epigenetický více vypovídá o skutečném stavu našich buněk. Na epigenetický věk má vliv životní styl, strava, fyzická aktivita, kvalita spánku, a dokonce i životní prostředí.
Epigenetický nebo také biologický věk se odvíjí od dvou hlavních faktorů – délky telomerů a methylace DNA, a právě na tyto ukazatele se vědci ve své studii zaměřili.
Delší telomery
Při zkoumání 7 827 lidí a jejich domácího prostředí vědci zjistili, že ti, kteří žijí v oblastech s větším množstvím parků, zahrad, stromů a další vegetace, mají delší telomery. „To platilo bez ohledu na rasu, ekonomický status, na to, zda pili nebo kouřili,“ poukázal Aaron Hipp.
Telomery mají za úkol chránit konce chromozomů. Při každém buněčném dělení se ovšem telomery zkracují, a když jejich délka dosáhne určité kritické hranice, buňka zanikne. Proces zkracování telomerů tedy úzce souvisí se stárnutím. Klíčovou roli přitom hraje enzym telomeráza, který dokáže zkracování zpomalit, ale s věkem jeho produkce klesá.
„Telomery jsou důležitým ukazatelem biologického stáří neboli toho, jak jsou naše buňky opotřebované,“ vysvětluje spoluautor studie, geoanalytik Scott Ogletree z Edinburské univerzity. Pokud tedy máte kratší telomery než někdo ve stejném věku jako vy, jste biologicky starší.
Zelený balzám
Existuje řada faktorů, které mají vliv na to, jak rychle se naše telomery opotřebovávají. Jedním z nich je každodenní stres. Zelené plochy zmírňují stres v mnoha ohledech. Přítomnost parku, zahrady či blízkost lesa nás vede k fyzické aktivitě, což prospívá zdraví. Veřejná zeleň je místem, kde se potkávají lidé, a to podporuje sociální interakci. Městské parky vybízí k zastavení a odpočinku. Rostliny navíc fungují jako filtr a snižují znečištění ovzduší i hluk. Stromy v horkých dnech poskytují stín a chrání před nadměrným zahříváním umělých povrchů. To vše přispívá k naší fyzické i duševní pohodě. „Čím více zeleně, tím pomalejší stárnutí buněk,“ konstatuje již zmiňovaný Aaron Hipp.
Obnovit spojení s přírodou
Výsledky výzkumu zdůrazňují hluboký vliv životního prostředí na biologické mechanismy stárnutí. Poukazují také na důležitost začlenění zelených ploch do městské infrastruktury tak, aby zdravotní přínosy zeleně byly dostupné všem.
Pokud však ve vaší čtvrti zeleň zatím chybí, nezoufejte. Vždy se dá najít způsob, jak se pokusit obnovit kontakt s přírodou, i kdyby to mělo být jen založení minizahrádky na balkoně.
Celá studie byla publikována v Science of The Total Environment.
Odkaz na časopis:
S. Scott Ogletree, Jing-Huei Huang, David Reif, Lin Yang, Christopher Dunstan, Nnamdi Osakwe, Jae In Oh, J. Aaron Hipp. Vztah mezi expozicí greenspace a délkou telomer v National Health and Nutrition Examination Survey . Science of The Total Environment, 2023; 905: 167452 DOI: 10.1016/j.scitotenv.2023.167452
