Článek
V západní společnosti tvoří typickou rodinnou jednotku dva rodiče a jejich děti. Jedná se o model nukleární rodiny, který převládá v rodinných standardech od 50. let 20. století. Nedávný výzkum však ukazuje, že tento tlak na dva rodiče je v rozporu s naší evoluční historií. V lovecko-sběračských komunitách se na péči o děti podílí širší společenství, což má pozitivní dopad na matky i děti. Africké přísloví, které říká, že „k výchově dítěte je třeba celé vesnice“, se ukazuje jako pravdivé.
Devět hodin soustavné péče, až 20 vychovatelů!
Vědci z Univerzity v Cambridgi zkoumali kulturu Mbendjele, která žije v severních deštných pralesích Konžské republiky. Jde o lovce-sběrače, živící se lovem, rybolovem a sběrem medu. Výzkumníci po celý den, který trávili v jejich táboře, pozorovali děti a zaznamenávali, jak často a kdo o ně pečoval. Zjistili, že každému kojenci a batoleti z této komunity se dostávalo v průměru devíti hodin pozorné péče od přibližně 10 různých osob, někdy až od 20. Děti téměř nikdy nezůstávaly o samotě a trávily dlouhou dobu ve fyzickém kontaktu s dospělými.
Když se dítě rozplakalo, bylo připraveno intervenovat značné množství osob, obvykle během pouhých 25 sekund. Podle pozorování vědců musely biologické matky zasahovat pouze v 50 procentech případů dětského pláče. Také starší děti a dospívající se často podíleli na péči o malé děti, a získávali tak do budoucna zkušenosti s rodičovstvím.
To naznačuje, že děti mohou být evolučně nastaveny tak, aby očekávaly vysokou úroveň pozornosti a fyzického kontaktu od několika různých pečovatelů.
„Nukleární rodinný systém na Západě je na hony vzdálen komunitnímu uspořádání života ve společnostech lovců a sběračů, jako jsou Mbendjele,“ říká evoluční antropolog Nikhil Chaudhary. Přitom více než 95 procent naší evoluční historie jsme žili jako lovci a sběrači, takže možná není na škodu odtud čerpat inspiraci.
O lidech kultury Bayaka, obývající konžský deštný prales, je známo, že vedou životní styl lovců a sběračů.
Jak vyplývá ze studie, bylo by omylem předpokládat, že budou malé děti trávit delší čas hrou o samotě nebo bez fyzického kontaktu. Na druhou stranu nelze od jednoho či dvou rodičů očekávat, že se budou celý den jen věnovat dětem. Bylo by to pro ně vysilující a deprimující, zvláště když si musí plnit i jiné povinnosti. Rodičům nelze upírat právo na relaxaci a odreagování od každodenní rutiny.
Vědci ve své studii upozorňují, že společnosti doby kamenné zřejmě kladly větší důraz na odpočinek matek. V západní společnosti matka svěří své dítě buď chůvě nebo do jeslí či školky většinou proto, aby mohla jít do práce. Ženy, jak známo, často pracují na dvě směny, tou druhou je rodina, děti, domácnost. Nemají tak čas na odpočinek nebo načerpání sil, což je v naprostém rozporu s výchovnými postupy lovců a sběračů a našich neolitických předků. Matky na mateřské často postrádají i společenské kontakty.
Vědci upozorňují, že v celé historii lidstva nebyli rodiče nikdy pod tak silným tlakem a nečelili takovému nedostatku komunitní podpory.
Co z toho plyne pro západní svět?
Do pralesa a k lovecko-sběračskému způsobu se nejspíš nevrátíme a stejně tak se stěží obnoví model širší rodiny, například s podpůrnou ženskou sítí babiček, tet, sester, sestřenic, neteří apod. Dnes málokteré širší rodiny žijí pospolu v jedné vesnici či městě, aby se rodinní příslušníci mohli vzájemně podporovat. Za prioritu vědci proto označují poskytování cenově dostupné a kvalitní podpory péče o děti, která jde nad rámec pouhého dohledu. To vyžaduje vyšší počet pečujících osob na dítě a personální stabilitu v jeslích a institucionální péči.
„Jako společnost, od politiků přes zaměstnavatele až po zdravotnické služby, musíme spolupracovat, abychom zajistili, že matky a děti dostanou podporu a péči, kterou potřebují k tomu, aby se jim dařilo,“ zdůrazňuje Nikhil Chaudhary.
Podpora matek přináší řadu výhod, například snižuje riziko zanedbání péče a zneužívání, chrání před rodinnými potížemi, které mohou vyústit až v rozpad rodiny, a zlepšuje psychické rozpoložení matek, což se zase pozitivně odráží v celkové atmosféře rodiny. Matky si pak mohou mateřství více užívat a děti lépe prospívají.
Studie byla zveřejněna v časopise Developmental Psychology.
Zdroj: Eleurt
