Článek
Člověk by řekl, že když zůstane vzhůru celou noc, bude se příští den cítit mnohem hůř. Ne však podle nové studie, která dokládá opak. Američtí vědci tvrdí, že když jednu noc probdíme, náš mozek se přepne a budeme zažívat pocity euforie a vzrušení, byť jsme fyzicky unaveni. A navíc spánková deprivace vyvolá antidepresivní účinek, který vydrží až několik dní. Jak na to vědci přišli?
Myši jako důkaz
Vědátor Mingzheng Wu ze Severozápadní univerzity změny nálad po akutním výpadku spánku sám u sebe vypozoroval, jako i mnozí další, nicméně se chtěl se svým týmem dozvědět víc. Provedli proto pokusy na zdravých dospělých myších. Vymysleli způsob, jak zvířata udržet vzhůru a zároveň minimalizovat míru stresu, jemuž by byla vystavena. Následně jejich mozky a chování monitorovali. A čeho si všimli? Myši jsou aktivnější, agresivnější a projevují zvýšenou sexuální aktivitu. Jejich mozky vykazovaly jasný nárůst dopaminu – chemického posla, který jak známo přináší pocity potěšení, spokojenosti a motivace.
Jak dlouho dobrá nálada vydrží?
„Zvýšení dopaminu může posílit neuroplasticitu a část těchto nových spojení mezi neurony by mohla přetrvat. Klinické studie ukazují, že zásahy do cirkadiánních rytmů mohou podstatně zlepšit náladu na dobu několika dnů až týdnů,“ uvedla hlavní autorka studie Jevgenija Kozorovická pro časopis Newsweek.
„Přesné určení délky trvání účinků experimentu, který vyvolává neuroplasticitu v mozku a mění chování u různých zvířat (např. u myší a lidí), však často není jednoduché,“ upozornila Kozorovická. „Mezi jednotlivými druhy existují významné rozdíly v tom, jak je mozek zapojen a jak se přenastavuje. V naší studii vedla jedna epizoda krátké ztráty spánku k antidepresivnímu účinku, který trval nejméně 72 hodin.“ Zhruba tak dlouho trvá účinek jedné dávky antidepresiva ketaminu na chování myší. U lidí, kteří dostávají ketamin kvůli depresi, však může tato léčba zlepšit náladu po dobu dvou týdnů, někdy i déle, takže by účinky krátké spánkové deprivace na mozek a naši náladu mohly podle vědkyně přetrvávat i následující den, či dva.
Lidé, spěte
Ačkoli tato zjištění mohou naznačovat, že ponocování je způsob, jak zahnat splíny, vědci před tím varují. Organismy si možná tyto mechanismy vyvinuly pro chvíle, kdy je odložení spánku a zvýšená pohotovost mohla ochránit před predátory a jinými hrozbami, ale časem začnou problémy chronického nedostatku spánku rychle převažovat nad výhodami. Lékaři doporučují dospělým spát sedm až devět hodin v noci. Jak známo, nespavost zvyšuje riziko řady zdravotních potíží, včetně cukrovky, srdečních chorob a demence.
Existují i jiné, zdravější způsoby, jak zvýšit hladinu dopaminu a zároveň si dopřát dostatek spánku každou noc, například „zajít si do posilovny nebo se pěkně projít,“ poznamenala. Kozorovická. Tato zjištění jsou však velmi důležitá pro výzkum antidepresiv a pro výběr správných léků v této oblasti.
Studie byla publikována v časopise Neuron.
