Článek
Střední věk není jen obdobím životních krizí, prvních šedin a vrásek na obličeji, ale také bojem s nadbytečnými kilogramy. Věda spojovala tento přírůstek hmotnosti s poklesem metabolismu v důsledku stárnutí, ale mechanismus jí nebyl jasný.
Nedávný výzkum Nagojské univerzity s pokusy na potkanech nabízí nové vysvětlení. Přibývání na váze ve středním věku souvisí se změnami neuronů v hypothalamu, což je oblast mozku, která řídí metabolismus a chuť k jídlu.
Strážce tělesné hmotnosti
Klíčovou roli zde sehrává protein známý jako receptor melanokortinu-4 (MC4R). MC4R plní roli strážce, který nás chrání před obezitou tím, že detekuje nadměrný příjem potravy a následně upravuje metabolismus a chuť k jídlu. Když tedy naše tělo obdrží chemický signál, že jsme se přejedli, MC4R pomáhá urychlit metabolismus a snížit chuť k jídlu.
Záhadné změny v mozku
Zpočátku tým zkoumal, kde přesně se v mozku potkana nacházejí receptory MC4R. K tomu použili speciální látku, která jim pomohla tyto receptory zviditelnit. Zjistili, že tyto receptory se vyskytují pouze ve specifických skupinách neuronů v hypotalamu, konkrétně v jejich výčnělcích připomínajících antény, které se nazývají primární řasinky.
A právě tady začíná být studie japonských vědců zajímavá. Odhaluje totiž, že s věkem se tyto primární řasinky mění a postupem času se zkracují. Potkani středního věku vykazovali výrazně kratší řasinky ve srovnání se svými mladšími protějšky. Tento úbytek délky má za následek pokles receptorů MC4R, což zpomaluje metabolismus a snižuje tak schopnost spalovat tuky. A to je přímá cesta k nadváze.
Vliv stravy na mozek
Vědci také zjistili, že na zmíněný proces má obrovský vliv druh přijímané stravy. Konzumace vysokotučné potravy urychlovala zkracování řasinek, zatímco střídmá dieta tento proces zpomalovala. A co je ještě zajímavější, po dvou měsících dietních omezení se zkrácené řasinky obnovily!
„Domníváme se, že podobný mechanismus existuje i u lidí,“ prohlásil profesor Kazuhiro Nakamura, hlavní autor studie. „Doufáme, že naše zjištění povede k základní léčbě obezity,“ dodal. Výsledky studie vědci zveřejnili v časopise Cell Metabolism.
Genetické manipulace
Vědci se v rámci studie rozhodli pro experimentální zásah do genetické struktury mladých potkanů. Konkrétně se zaměřili na délku primárních řasinek, které jsou klíčové pro fungování receptoru MC4R. Tímto zásahem došlo k překvapivým změnám v potravním chování a metabolismu těchto zvířat. Potkani s upravenou délkou řasinek vykazovali tendenci k většímu příjmu potravy a zároveň se jejich metabolismus zpomalil. To se následně projevilo váhovým přírůstkem, což dokazuje důležitost primárních řasinek a receptoru MC4R pro regulaci tělesné hmotnosti.
Překážka v boji s obezitou
Další část studie se zaměřila na leptin, hormon, který je známý tím, že snižuje chuť k jídlu. U potkanů s kratšími primárními řasinkami, jimž byl tento hormon injekčně aplikován, se však neprokázalo, že by leptin nějak ovlivnil jejich chuť k jídlu. Samotný leptin tedy nemá významný účinek v boji proti obezitě.
Tento výsledek poukazuje na fenomén, který známe jako leptinovou rezistenci – což je běžný problém při léčbě obezity u lidí. „Tento jev je překážkou v léčbě obezity, ale příčina byla dlouho neznámá,“ konstatovala Dr. Manami Oya, spoluautorka studie.
„U lidí trpících obezitou tuková tkáň vylučuje nadměrné množství leptinu, který spouští chronické působení melanokortinu. Naše studie naznačuje, že tento proces může s přibývajícím věkem přispívat ke zkracování primárních řasinek obsahujících MC4R a uvádět tak organismus do sestupné spirály, kde melanokortin ztrácí svou účinnost, což zvyšuje riziko obezity,“ vysvětluje vědkyně.
Klíč k prevenci obezity
Výsledky studie poskytují naději na účinný boj s obezitou ve středním věku prostřednictvím kontroly stravovacích návyků. „Střídmé stravovací návyky by mohly udržet řasinky s MC4R dostatečně dlouho na to, aby chránily organismus před obezitou i v pokročilém věku,“ zdůraznil Nakamura.
Obezita: Globální epidemie s fatálními následky
Obezita není jen estetickým problémem, ale také zásadním rizikovým faktorem pro množství chorob spojených s věkem, a může tak zkrátit očekávanou délku života až o 7 let. Osoby s nadváhou či obezitou jsou zvláště ohroženy cukrovkou, hyperlipidémií, srdečními chorobami a dalšími chronickými onemocněními. Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje nadváhu a obezitu za jednu z pěti hlavních příčin úmrtí po celém světě.
Tendence k nadváze a obezitě neustále roste, a to v globálním měřítku. Od roku 1990 se obezita mezi dospělými více než zdvojnásobila. V roce 2022 trpělo nadváhou 43 % dospělé populace a Česko se stalo čtvrtým nejhorším státem v Evropské unii, hned po Maltě, Chorvatsku a Islandu. Statistiky ukazují, že téměř třetina českých žen má nadváhu a 18 % z nich je obézních, zatímco u mužů je nadváha zaznamenána u téměř poloviny populace a obézních je více než pětina. Nejvíce postiženou skupinou jsou lidé ve věku 65-74 let.
Zdroj: Nagoya University / WHO / EUROSTAT
Odkaz na studii: Manami Oya, Yoshiki Miyasaka, Yoshiko Nakamura, Miyako Tanaka, Takayoshi Suganami, Tomoji Mashimo, Kazuhiro Nakamura. Ciliopatie související s věkem: Obesogenní zkrácení neuronálních primárních řasinek nesoucích receptor melanokortin-4. Cell Metabolism, 2024; DOI: 10.1016/j.cmet.2024.02.010
