Článek
Otěhotnět a přivést na svět potomka je touhou mnohé ženy, žádá si však nemalé oběti. Vyčíslit je na úrovni buněk se pokusili vědci z Kolumbijské univerzity, kteří zjistili, že těhotenství přispívá k rychlejšímu stárnutí i u velmi mladé a zdravé populace.
Jejich výzkum ukázal, že ženy, které prodělaly těhotenství, byly biologicky starší než ty, které nikdy neotěhotněly. Čím častěji ženy čekaly dítě, tím rychleji stárly. Každé další těhotenství vedlo ke zrychlení biologického stárnutí přibližně o 2,4 až 2,8 měsíce. Tato zjištění byla publikována v časopise The Proceedings of National Academy of Sciences.
Vliv plodnosti na biologický věk
O tom, že vysoká plodnost může mít negativní dopad na zdraví i délku života žen, se sice nějakou dobu ví a mnoho žen to na sobě i cítí, ale nebylo známo, zda se to odrazí už ve velmi mladém věku, než se začnou ozývat zdravotní problémy a nastává úpadek tělesných funkcí, daný věkem.
Vědci z Kolumbijské univerzity proto provedli výzkum mezi 1735 mladými lidmi žijícími na Filipínách. V průběhu času sledovali, zda u nich došlo k těhotenství a jak se to promítlo do ukazatelů biologického věku. K analýze DNA a určení biologického věku použili takzvané epigenetické hodiny, které čas lidského života odměřují nikoliv podle věku, ale podle míry metylace genů.
Tajemství stárnutí
V průběhu života prochází lidská DNA drobnými chemickými změnami, které se nazývají epigenetické změny. Tyto změny nemění samotný kód DNA, ale fungují jako spínače, které zapínají a vypínají určité geny. S věkem se počet negativních epigenetických změn v DNA zvyšuje, což je jednou z hlavních příčin stárnutí. Vědcům se podařilo odhalit vzorce změn, které úzce souvisejí s věkem.
Ukázalo se, že měření stárnutí prostřednictvím nových nástrojů založených na metylaci DNA přesně předpovídají chronologický věk, riziko úmrtnosti a fyziologický pokles. Významným přínosem je schopnost epigenetických hodin předvídat zrychlené stárnutí dříve, než se projeví klinicky, a poskytnout tak včasný indikátor biologického stárnutí u mladých dospělých.
„Epigenetické hodiny znamenají revoluci ve výzkumu biologického stárnutí v průběhu celého života a otevírají nové možnosti zkoumání toho, jak a kdy se projevují dlouhodobé zdravotní důsledky reprodukčních a jiných životních událostí,“ uvedl Calen Ryan PhD, hlavní autor studie.
Těhotenství je krásným, ale někdy náročným obdobím v životě ženy.
Rychlejší chod biologických hodin
Výsledky studie vědce překvapily. Ženy, které v minulosti prošly těhotenstvím, vykazovaly známky urychleného biologického stárnutí ve srovnání s těmi, které nebyly těhotné. Mladá matka, která porodila několik dětí, tak může mít buněčný věk, který se přibližuje věku o něco starší ženy, která nikdy nerodila. U žen, které prodělaly více než jedno těhotenství, byl tento efekt ještě markantnější. Jejich biologický věk byl vyšší než ten chronologický, což svědčí o zrychleném stárnutí. Je ale třeba podotknout, že toto „zrychlené stárnutí“ je měřítkem buněčných změn, a nemusí tak nutně odrážet vnější zdravotní stav.
„Naše zjištění naznačují, že těhotenství urychluje biologické stárnutí a že tyto účinky jsou patrné u mladých žen s vysokou plodností,“ uvedl Ryan a dodal: „Jedná se o první výsledky, které sledují stejné ženy po dlouhou dobu a dávají do souvislosti změny v počtu těhotenství u jednotlivých žen se změnami v jejich biologickém věku.“
I při zohlednění různých dalších faktorů, které ovlivňují biologické stárnutí, jako jsou sociální a ekonomické podmínky, kouření a genetické predispozice, zůstala souvislost mezi počtem těhotenství a biologickým věkem u žen stále patrná.
Studie se rovněž zaměřila na muže ze stejného vzorku obyvatelstva, vědci ale nenalezli žádnou významnou spojitost mezi otcovstvím a biologickým věkem, jak ho měří epigenetické hodiny. Tím se de facto rovněž potvrzuje, že zrychlené stárnutí je specifikem matek.
Energetické dilema
Čím lze vysvětlit souvislost mezi těhotenstvím a zrychleným stárnutím? Vědci se opírají o evoluční teorii, která říká, že mezi reprodukcí a dlouhověkostí dochází ke kompromisu. Lidské tělo má omezené zdroje, takže energie, kterou matka vynakládá na výživu a růst plodu, jí pak chybí pro vlastní údržbu a regeneraci. Časem se se všechny tyto odložené opravy buněk projeví na zrychleném stárnutí.
Lidstvo v tomto směru není žádnou výjimkou. Při pohledu na různé organismy lze zjistit, že reprodukce často znamená zkrácení života. Mnoho živočichů hyne po jednom období rozmnožování, jako třeba různé druhy mšic, chobotnic nebo lososů. V některých případech je tomu tak proto, že reprodukce je pro organismus energeticky značně vyčerpávající, zvláště pokud jedinci investují veškerou svou energii do rozmnožování.
Změny v těle ženy
U žen zřejmě hrají významnou roli faktory spojené s těhotenstvím, jako jsou fyzické změny. Hormonální změny mohou zatěžovat různé systémy těla, ovlivňovat metabolismus a přesměrovávat zdroje na podporu růstu a vývoje plodu.
Rychlý růst dělohy, nárůst hmotnosti a změny v krevním oběhu i složení krve kladou na tělo značné fyzické nároky. Tyto faktory, spolu s možným nedostatkem životně důležitých živin, mohou vyvolat buněčný stres s dlouhodobými dopady na proces stárnutí.
Během těhotenství se ženám také dosti výrazně změní jejich denní režim, na který byly zvyklé. Poruchy spánkových cyklů a snížená fyzická aktivita mohou negativně ovlivnit procesy buněčné regenerace a celkový pocit pohody. Zvýšená hladina stresu má mnohdy nepříznivý dopad na imunitní systém, což může vést ke zvýšené náchylnosti k infekcím a zánětlivým onemocněním.
Ženy, které v době těhotenství zažívají finanční nesnáze nebo mají omezenou sociální podporu, se potýkají s ještě větším obtížemi. Nemohou si dovolit potřebnou prenatální péči a správnou výživu, a to se podepisuje na jejich celkovém zdravotním stavu.
Mnoho žen si neodepře fyzickou námahu ani během těhotenství, což dál zatěžuje jejich tělo. Je důležité si uvědomit, že kombinace všech uvedených faktorů proces biologického stárnutí zesiluje.
Lze to zvrátit?
Jak výzkumníci upozorňují, neznamená to, že by těhotenství bylo nezdravé nebo že by se mu ženy měly kvůli dlouhověkosti vyhýbat. Zjevné účinky na proces stárnutí se zdají být nepatrné a většině žen přináší mateřství tolik radosti, že jsou ochotny obětovat i kousek svého mládí. Studie každopádně dochází k závěru, že fyzické náklady spojené s reprodukcí se začínají kumulovat brzy, a proto podpůrná péče o nastávající a nové matky je nezbytná. Tento výzkum také připomíná neuvěřitelnou biologickou investici, kterou matky vkládají do pokračování rodové linie.
Není také jasné, do jaké míry je kompromis mezi reprodukcí a délkou života proměnlivý, nebo dokonce reverzibilní. V nedávné studii vědci pod vedením Kierana O'Donnella z Yale School of Medicine sice pozorovali podobné zrychlení faktorů stárnutí během těhotenství, ale zároveň zaznamenali povzbudivé známky toho, že po porodu nabraly tyto změny obrácený kurz, zejména když matky kojily.
Fakt, že po porodu dochází v organismu ženy k obnově, Calen Ryan nepopírá. „Nevíme však přesně, do jaké míry toto zotavení kompenzuje těhotenství a do jaké míry se liší u jednotlivých osob nebo v jednotlivých zemích,“ uvedl pro časopis Time.
Ryan do své analýzy nezahrnul kojení, ale plánuje tak učinit v dalších studiích. Také ho zajímá, jak těhotenství ovlivňuje nemoci a úmrtnost v pozdějším věku. Říká, že vědci teprve začínají rozkrývat důležitost epigenetických studií a že postupně získávají hlubší pochopení toho, jak tělo stárne a jaké faktory tento proces ovlivňují. „Nyní se otevírají brány epigenetiky,“ konstatuje.
Zdroj:
Odkaz na studii:
Calen P. Ryan, Nanette R. Lee, Delia B. Carba, Julie L. MacIsaac, David T. S. Lin, Parmida Atashzay, Daniel W. Belsky, Michael S. Kobor, Christopher W. Kuzawa. Těhotenství je spojeno s rychlejším epigenetickým stárnutím u mladých žen. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2024; 121 (16) DOI: 10.1073/pnas.2317290121
