Článek
Primáti, k nimž se řadíme i my lidé, jsou považováni za vysoce společenská zvířata. Opice a lidoopi žijí často ve skupinách. Naproti tomu vývojově nižší lemuři a „vlhkonosí“ strepsirhini byli spíše pokládáni za samotáře, a takový měl být i původní způsob života raných primátů. Dřívější studie se proto snažily objasnit, jak a kdy se v evoluci primátů objevil párový způsob života.
Nedávné studie však naznačily, že mnoho primátů, kteří jsou aktivní v noci, a proto bylo vždy obtížné je sledovat, nežije osamoceně, ale v oboupohlavních párech. Bylo tomu tak u primátů odjakživa? Jaké jsou v současnosti jejich sociální formy? A proč některé druhy opic žijí ve skupinách, jiné v párech a další samostatně?
Na tyto otázky hledali odpověď vědci z univerzit v Curychu a Štrasburku. Charlotte Olivierová z Institut pluridisciplinaire Hubert Curien (IPHC) shromáždila pro účely studie podrobné informace o složení skupin volně žijících primátů, které pocházejí z terénních výzkumů. Během několika let tak vznikla databáze čítající téměř 500 populací více než dvou set druhů primátů.
Tato rozsáhlá databáze odhalila překvapivou rozmanitost sociálních struktur primátů. Víc než polovina těchto druhů vykazovala mnohem více než jednu formu sociální organizace.
„Nejčastěji se jednalo o skupiny, ve kterých žilo společně několik samic a několik samců, jako například u šimpanzů nebo makaků. Druhou nejčastější skupinou byly skupiny s jedním samcem a několika samicemi – jako u goril nebo langurů,“ přibližuje Adrian Jäggi z Curyšské univerzity. „Čtvrtina všech druhů se však také sdružovala v párech,“ poznamenává vědec.
Jak k těmto poznatkům vědci došli?
Pomocí komplexní statistické analýzy vědci vypočítali pravděpodobnost různých forem sociální organizace na základě proměnných, jako je velikost těla, strava a životní prostor. K rekonstrukci sociálních forem dávných primátů, kteří žili před 70 miliony let, použili vědci fosilie. Ty ukazují, že prapředci byli menší než mnohé dnešní druhy a že žili na stromech.
Podle výsledků statistické analýzy měli první primáti velmi pravděpodobně různé formy sociální organizace. Většina z nich se pravděpodobně spojovala do dvojic. Pouze 10 až 20 procent jedinců žilo samotářsky.
Výpočty byly byly založeny na komplexních statistických modelech, které vyvinul Jordan Martin z Ústavu evoluční medicíny Curyšské univerzity. „Náš model ukazuje, že sociální organizace předků primátů byla variabilní a že párový způsob života byl zdaleka nejpravděpodobnější,“ říká Martin. „Život ve větších skupinách se tedy vyvinul až později v historii primátů,“ dodává.
Ve dvou se to lépe táhne
Jinými slovy se sociální struktura raných primátů pravděpodobně podobala té dnešní lidské víc, než se dosud předpokládalo. „Mnozí z nás, ale zdaleka ne všichni, žijí v párech a zároveň jsou součástí rozšířených rodin a větších skupin a společností,“ porovnává Jaeggi. Dodává však, že život v páru u raných primátů se nerovnal sexuální monogamii nebo společné péči o mláďata.
„Je pravděpodobnější, že určitá samice a určitý samec byli po většinu času viděni pohromadě a sdíleli stejný domovský okrsek a místo ke spaní, což pro ně bylo výhodnější než samotářský život,“ vysvětluje další člen výzkumného týmu Carsten Schradin ze Štrasburku. To jim umožnilo například odradit konkurenty nebo se navzájem zahřát.
Zdroj: Curyšská univerzita
Odkaz na studii:
Charlotte-Anaïs Olivier, Jordan Martin a kol. Primate Social Organization Evolved from a Flexible Pair-Living Ancestor, Proceedings of the National Academy of Sciences, 28. prosince 2023. Doi: 10.1073/pnas.2215401120.
