Zase opar na rtu! Jedna z nejrozšířenějších infekcí může vést až k demenci

Cítíte svědění, pálení a pnutí na kůži a tušíte, že se vám zase rozjíždí opar. Pokolikáté už? Nejste v tom sami, každý den virus herpes simplex zasáhne mnoho lidí po celém světě a způsobí jim nepříjemnosti. Připomíná neodbytného vetřelce, který se neustále snaží vkrást do našich životů. Na nějaký čas se vzdálí, aby se v nestřežené chvíli opět objevil.

Jeho oblíbeným trikem je schovávat se v těle, jakoby zakopán v podzemním bunkru. Když se rozhodne, že je čas znovu zaútočit, vystupuje z úkrytu a upozorní na sebe bolestivými puchýřky, obvykle na tváři nebo intimních místech.

Běžná infekce, na niž se sice neumírá, ale dovede nehezky potrápit. Léčitelná, ale nevyléčitelná. A teď se ještě ke všemu potvrdilo, že svým hostitelům může přivodit demenci!

Podle nové studie Uppsalské univerzity ve Švédsku hrozí nositelům herpes simplex viru dvojnásobné riziko demence. Vzhledem k tomu, že 67 % lidí mladších 50 let dnes na celém světě trpí infekcí virem herpes simplex typu 1 (HSV-1), která je hlavní příčinou orálního herpesu, a 13 procent se nakazilo virem herpes simplex typu 2 (HSV-2), jenž má na svědomí genitální opary, to není vůbec dobrá zpráva. Ale neděsme se, není totiž vůbec jisté, zda se demence u každého virem infikovaného jedince skutečně rozvine.

Jak vědci k těmto závěrům došli? Po dobu 15 let sledovali 1000 sedmdesátiletých osob, jimž analyzovali vzorky krve, aby detekovali přítomnost specifických protilátek proti herpesviru. U sedmi procent účastníků se v průběhu studie rozvinula celková demence a u čtyř procent Alzheimerova choroba. Výzkumníci zjistili, že 82 % účastníků mělo protilátky antiHSV IgG a šest procent z nich dostávalo antiherpesvirovou léčbu.

Ukázalo se, že u lidí, kteří byli někdy v životě infikováni virem HSV-1, byla dvakrát vyšší pravděpodobnost, že je postihne demence, než u těch, kteří se nikdy nenakazili. Tato souvislost platí bez ohledu na dva dnes nejsilnější předurčující faktory Alzheimerovy choroby: věk a rizikový genový marker APOE-4.

„Zvláštností této studie je, že účastníci jsou přibližně stejně staří, což činí výsledky ještě spolehlivějšími, protože věkové rozdíly, které jinak souvisejí s rozvojem demence, nemohou výsledky zkreslit,“ upozorňuje spoluautorka studie Erika Vestin.

Studie uveřejněná v časopise Journal of Alzheimer's Disease přinesla několik důležitých závěrů. Jedním z nich je nutnost dalšího zkoumání, zda již existující léky určené proti viru herpes simplex mohou přispět ke snížení rizika vzniku demence. Rovněž je zapotřebí prozkoumat potenciál nových vakcín v boji proti tomuto viru.

„Výsledky mohou posunout výzkum demence dále směrem k léčbě onemocnění v raném stadiu pomocí běžných léků proti herpesvirům nebo k prevenci onemocnění ještě před jeho vznikem,“ zdůrazňuje Erika Vestin.

Také demence postihuje značné množství lidí po celém světě. Světová zdravotnická organizace uvádí, že celosvětově trpí demencí přibližně 50 milionů lidí. Podle ČTK je v České republice nemocí postiženo asi 120 tisíc lidí. Ve světě trpí touto chorobou přibližně pět procent lidí ve věku 65 let a téměř třetina osmdesátiletých. Prognózy odhadují, že počty lidí s demencí se každých příštích 20 let téměř zdvojnásobí.

Ačkoli přesná příčina Alzheimerovy choroby, nejčastější formy demence, není dosud známa, stále více důkazů z rozsáhlých populačních studií naznačuje, že infekce herpesvirem hraje při vzniku Alzheimera nebo demence určitou roli.

Podle londýnského lékaře Dr. Joseph Ambaniho spočívá souvislost mezi těmito onemocněními „ve schopnosti viru způsobovat chronický zánět a přímé poškození mozkových buněk“. Virus může v těle dřímat po celé roky a pak se znovu aktivovat následkem stresu nebo oslabené imunity.

„Po reaktivaci má potenciál napadnout mozek, což vede k zánětu a hromadění proteinů amyloid-beta a tau, které jsou charakteristickými znaky Alzheimerovy choroby. Tento proces může přispět k poškození a ztrátě neuronů, což v konečném důsledku zvyšuje riziko demence,“ vysvětluje Ambani.

Vědci se obávají, že osoby infikované virem HSV1, které nepodstupují antivirovou léčbu, mohou být vystaveny vyššímu riziku demence.

I když nakažení herpesvirem neznamená automaticky nástup demence, existuje několik opatření, která mohou toto riziko snížit, jak uvádí Joseph Ambani. V prvé řadě je třeba udržovat silný imunitní systém a vyhýbat se některým známým spouštěčům viru. Mezi ně patří chlad, UV záření, horečka, stres, fyzická zátěž, hormonální nerovnováha během menzes či těhotenství, trauma, oslabení imunity nemocí či potravinovou alergií.

U jedinců trpících opakovanými recidivami mohou antivirové léky pomáhat zvládat virus a případně snížit dlouhodobé riziko demence. Navíc aktivity stimulující mozek, jako je učení se novým dovednostem, čtení a řešení hlavolamů, mohou mít rovněž ochranné účinky proti poklesu kognitivních funkcí.

Mezi hlavní rizikové faktory demence patří věk, genetické predispozice, kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, obezita, kouření, traumatické poranění mozku a nadměrná konzumace alkoholu.

„Demence je složitá a její vývoj ovlivňuje několik vzájemně se prolínajících faktorů,“ vysvětluje doktor Ambani. Podle něj významnou roli hraje životní styl, neboť podporuje nejen kardiovaskulární systém, ale i zdraví mozku. „Pravidelná fyzická aktivita, dodržování stravy bohaté na ovoce, zeleninu a celozrnné výrobky, udržování sociálních kontaktů a celoživotní vzdělávání mohou přispět ke snížení rizika demence,“ zdůrazňuje lékař.

V současné době neexistuje žádný lék na tento virus, ale existují léčebné postupy, které mohou zmírnit příznaky a infekčnost viru.

Vyléčení oparu je náročné vzhledem k povaze viru. Herpes se může po dlouhou dobu skrývat ve shlucích nervových buněk člověka, aniž se projeví jeho příznaky. A i když antivirové léky zničí aktivní části viru, stačí jen malé množství viru, které se ukryje a deaktivuje, k tomu, aby herpes simplex virus v těle nadále přetrvával.

K nalezení léčby potřebují vědci hlouběji porozumět mechanismu, který umožňuje infekci se skrývat. Pokud se o tomto mechanismu dozvědí více, budou možná schopni vyvinout léčbu zaměřenou na latentní herpesvirus, a dokonce se dopracovat k funkčnímu léku.

Některé léky mohou snížit četnost a závažnost příznaků a snížit pravděpodobnost přenosu infekce na ostatní. V současné době není k dispozici žádné očkování proti herpesvirové infekci, proto se mnoho výzkumů zabývá zkoumáním nových účinných látek v této oblasti. Léčba infekcí způsobených herpesviry je momentálně založena na používání několika selektivních a účinných léků, jako je aciklovir, penciklovir, famciklovir, cidofovir, valaciklovir, trifluridin a vidarabin, které působí jako inhibitory DNA polymerázy.

Při klinických studiích bylo prokázáno, že zvýšený příjem lysinu má pozitivní vliv na léčbu a prevenci projevů HSV. Tato esenciální aminokyselina pomáhá zlepšit imunitu, urychlit hojení a podporuje tvorbu hormonů, protilátek a enzymů. Vzhledem k rozdílům ve vstřebávání lysinu je dávkování variabilní. Pro 70 kg vážícího člověka je vhodná dávka 800–3000 mg na den. Lepších výsledků bylo dosaženo za současného snížení množství argininu v potravě.

Mezi potraviny bohaté na lysin patří luštěniny, droždí, obilné klíčky, mléčné výrobky, ovoce a zelenina, např. avokádo, řepa, mango, rajčata. Snížit by se naopak měla konzumace potravin bohatých na arginin, jako jsou bílá mouka a rýže, jídla s vysokým obsahem cukrů a alkohol, který snižuje účinnost vitamínů a zatěžuje metabolismus.

Zdroj: Uppsala University / Yahoo Life / prolekare.cz / medicalnewstoday.com / WHO

Odkaz na studii:

Vestin, Erika et al. ‚Herpes Simplex Viral Infection Doubles the Risk of Dementia in a Contemporary Cohort of Older Adults: A Prospective Study‘. 1 Jan. 2024: 1841–1850, DOI: 10.3233/JAD-230718