Článek
Mnohé se dá vysvětlit prožitky a zkušenostmi z dětství. Tehdy jsme přecitlivě reagovali na uspokojení svých potřeb, přání, nebo nedostatek pozornosti. Stačilo, když nám odmítli dát sušenku nebo koupit hračku. Z roztomilých holčiček či chlapečků se v tu chvíli stala vztekající se a vřeštící individua. Nechápali jsme, proč nám to dospělí „dělají“, že nám nedají to, co chceme. Tato odmítání jsme si přetransformovali do přesvědčení, že nás nemají rádi. Jindy jsme se jako děti snažili jim zavděčit, vyhovět a potlačovali jsme svoji přirozenost. Byla to naše jakási obrana, ale uvízli jsme v ní tak, že své chování považujeme za naprosto přirozené.
Z hlediska duchovních věd máme několik těl. Tělo fyzické je nám zřejmé. Stačí se podívat do zrcadla a vidíme je. Mentální tělo je sídlem myšlenek, rozumu, intelektu a abstraktního myšlení. Analyzuje, rozlišuje a organizuje myšlenky. I to je nám pochopitelné.
Tělo emocionální je sférou pocitů a emocí. Reaguje na myšlenky, a tedy mentální tělo, a které vyvolávají fyziologické změny ve fyzickém těle. Blokované, potlačené nebo nevyjádřené emoce se posléze manifestují jako neduhy, napětí nebo i chronická bolest ve fyzickém těle.
Pak tu máme ještě esenciální tělo, o kterém jsme většinou neslyšeli a moc o něm nevíme. Používáme sice různé esence jako biologické esenciální látky. Vdechováním (např. eukalyptus na uvolnění dýchacích cest) nebo aplikací na pokožku těla ovlivňujeme naši náladu, snižujeme stres, zlepšujeme spánek a fyzické zdraví. Esence se používají v aromaterapii. Esenciální oleje, a v nich obsažené těkavé látky z bylin, tak slouží k podpoře fyzické a psychické pohody.
Z hlediska duchovních věd esenciální tělo je vnímáno jako nejčistší vibrační vrstva duchovní podstaty, tedy esenci jako podstata jedince. Zodpovídá za naši životní sílu, funkci orgánů a přenos energie do fyzického těla. Znamená to, že naším fyzickým tělem prostupují i nefyzické vrstvy. Jsou mostem k propojení našich myšlenek, emocí a reakcemi našeho fyzického těla.
Když jsem jednou pracovala s klientem na jeho problému, a sice že se mu v životě všechno hroutí. Svalový test mně naznačil, že má zablokované esenciální tělo. To tělo, které je zdrojem energie pro náš život a souvisí s limbickým systémem. Život klienta byl složitý, bez radosti, prožíval i komplikované partnerské vztahy a měl také těžký úraz, který má následky na jeho fyzický stav. Svalový test ukázal jako dobu příčiny první trimestr prenatálu. Když jsem se ptala klienta, jestli náhodou neví, co v té době zažívala jeho matka, dostalo se mi překvapující odpovědi. Má starší sestru a po jejím narození řekl lékař matce, že nebude už moci mít další děti. Když pak podruhé otěhotněla, lékař ji v ranném těhotenství přesvědčoval, že má v břiše nádor.
Není to dostatečný důkaz, že plod v lůně vnímá všechny zásadní emoce a myšlenky matky a může poznamenat jedince na celý život? Zážitky z prenatálu a dětství však zcela nevysvětlí, proč se chováme a jednáme tak či onak. Před současným životem jsme měli individuální formy vědomí. Přicházíme tedy se záznamy duše, které se projevují naší motivací a jsou jakýmsi nábojem, proč nám některé věci vadí či vyvolávají určité emoce.
V současnosti nabízí mnoho účinných technik, jak rozšifrovat svoji minulost. Můžeme tak dojít k hlubokému poznání a pochopení, že náš život je plný různých výzev. Že nejsme oběťmi svého osudu, ale že svoji přítomnost můžeme mít ve svých rukou a měnit svůj svět. Carl Gustav Jung šířil myšlenku, že náš život řídí nevědomí. Abychom to změnili, měli bychom vynést na světlo to, co nás omezuje.
