Článek
Asi každý rodič, který se ocitne na začátku té dlouhé, trnité cesty zvané dětský autismus, se setká dříve nebo později s pojmem ABA terapie. Pokud hledáte na začátku, co by vám mohlo pomoci, tedy vašemu dítku, někdo vám jistě doporučí ABA terapii. Ale spíše vás někdo bude hned na začátku odrazovat. „ABA nikdy! Zničí mu život! Úplně ho psychicky zdeformuje! Nadělá víc škody než užitku! Já bych tam svoje dítě nedal/a!“ byly (alespoň v mém případě časté věty, které jsem slýchávala. Nedalo mi to a našla jsem si na internetu pár informací. A skutečně. Na předních pozicích to byly články o škodlivosti ABA, o tom, že je to v podstatě týrání dítěte, že ho tam psychicky zdevastují a zničí jeho osobnost. No, tohle, když si přečtete, asi logicky se chcete od něčeho takového držet co nejdál a hlavně držet svoje dítě co nejdál od všeho, co by mu mohlo ještě více ublížit. Váš úkol je přece jej chránit a pomoct mu! Najít vhodnou terapii, která mu bude ku prospěchu a ne naopak!
V rané péči mi byla velmi často doporučována právě ABA, jak pomáhá a jak se děti zlepšili. Vždy jsem odpovídala jednohlasně: „Ne, ABA nikdy!“ Pak už to vzdali.
V záplavě všech těch terapií jsem objevila Son Rise. Účastnila jsem se webináře. Na začátku mi to dávalo smysl, ale posléze se mi to zdálo až moc „sluníčkové“. Tím nechci nijak hanit tuto metodu, jen pro nás nakonec nebyla také ta pravá.
To je právě ta doba, kterou jako rodiče dítěte s autismem trávíme. Hledáme a hledáme, zkoušíme, jezdíme, platíme, abychom na konci kolikrát zjistili, že to není ono. A proč? Jednoduchá odpověď. Protože každé dítě je jiné, každý autista je jiný. A proto každému sedne něco jiného. Někdo potřebuje spíše ergoterapii, někdo vidí pokroky po hipoterapii, jinému pomáhá hyperbarická komora nebo CBD (o tom ale opravdu více psát nebudu). Zkrátka než najdeme to, co sedne našemu autistovi, musíme ujít někdy hodně dlouhou cestu.
My jsme začali před dvěma lety navštěvovat klinickou logopedku. Ta nám na začátku vysvětlila, jak je to s komunikací a jak bychom měli právě komunikaci rozvíjet od samého začátku, protože v našem případě byla komunikace nulová a nedalo se se synem vůbec nijak dorozumět. Tak jsme začali. A ejhle, ono to neslo ovoce! Synovi konečně něco sedlo, jeho frustrace nebyla tak silná (i když, co si budeme nalhávat, růžové to také úplně nebylo, jen o trošku více) a začal se pomalinku zlepšovat. Pak nastoupil do školky (speciální třídy v běžné školce). Tam jsem se po nějakém čase dozvěděla, že jedou různé způsoby komunikace i podle určitých druhů terapií a že u některých dětí zkouší ABA, u jiných se nechytla, tak jedou podle jiného vzorce. A u Vojtíška zkusili ABA a on se chytl pěkně. Začalo mi to dávat smysl. Začetla jsem se do článků, pouštěla jsem si videa a zjistila jsem, že aniž bychom to tušili, jeli jsme v podstatě podle principů ABA terapie celou dobu - už od práce s logopedkou. A díky školce, která spolupracuje s centrem v Praze, jezdíme jednou týdně na pár hodin do hlavního města na ABA terapie.
Ono totiž záleží hrozně moc, na koho narazíte. Někde si přečtete, že správně má dítě minimálně 40 hodin týdně sedět u stolečku a pracovat, že i když nechce, musíte ho donutit a vy rozhodujete, kdy a co bude dělat. To je možná to, z čeho pramení ta negativa. V tomto centru pracují hodně formou hry, snaží se ho naučit imitaci, která mu dělá také velký problém, formou hry, takže si vlastně ani on sám neuvědomuje, že pracuje, ale zároveň mu hlavička jede na plné obrátky a on je maximálně spokojený. Respektují jeho momentální rozpoložení, a pokud nemá náladu a je hodně podrážděný, nenutí ho nic dělat, protože to přece stejně nemá význam.
A pro mě je hlavní to, že se tam syn těší, vždy je nadšený, jakmile dorazíme na parkoviště, a natěšeně běží celou cestu (a já za ním), aby už tam byl.
Jaká je moje myšlenka aneb co jsem se vám snažila vlastně říct? Abyste nedali na názor někoho, abyste si sami vše vyzkoušeli, ale i vzhledem k věku a schopnostem dítěte (my bychom například před dvěma lety, kdy byly synkovi tři roky, toto absolvovat nemohli) si určili, zda už je na to dítě dost zralé. Protože ti lidi na Facebooku, kteří vám píší, že ABA je strašná, vaše dítě neznají a třeba právě ABA, pokud jste vyčerpali všechny možnosti, by byla ta pravá, pokud budete mít štěstí na dobré terapeuty. Pokud ale vaše dítě je doma schopné spolupracovat s vámi (u nás nemožné), pak se můžete účastnit nějakých kurzů a jet podle těchto principů doma. Ale neházejte do pytle něco, co si sami nevyzkoušíte, buď zjistíte, že je vám to opravdu k ničemu, nebo objevíte to, co vám a vašemu dítku sedne nejlépe.
